Již v zhruba před rokem znamenalo vydání prvního Fight Nightu něco na způsob menšího zjevení. Po delší odmlce se totiž Electronic Arts připomněli s boxerskou hrou, které již před léty položily skvělý základ kvalitní hry ze série Knockout Kings. Fight Night tak v těchto dnech nastupuje do druhého kola zápasu o ultimátní titul mistra světa v supertěžké váze a vzhledem k tomu, že pomineme-li Mortal Kombat Deception, nevyšla v posledním roce žádná regulérní „plnohodnotná“ bojovka, přijde nový boxing určitě vhod. Přeci jen, všemi těmi wrestlingovými substituenty může být standardní hráč přeci jen již trošku znuděn.
Jako každé správné pokračování přináší i nový Fight Night k osvědčeným mechanismům několik vylepšujících novinek, takže hnedle zkraje je na místě zmínit, že se jednoznačně jedná o lepší hru než tomu bylo u jejího předchůdce. V prvé řadě je zde patrný ještě mnohem větší důraz na boxerský sport jako takový, a hra tak působí jako seriózní simulátor boxu a to i přesto, že nějaké ty arkádové možnosti (kupříkladu tlačítko pro superúder) zde nalezneme stále. První Fight Night se tak v porovnání s jeho novým nástupcem již jeví skutečně jen jako taková odlehčená záležitost pro zábavu. Respektive takto: první FN byl prostě spíše jen taková modifikovaná klasická bojovka, v níž všechny postavy „shodou okolností“ byli boxeři, zatímco druhý díl se již opravdu dá označit za boxerskou hru. Takže teď už je nám to snad jasné všem, takže pojďme ke konkrétnějším faktům.
Dostáváme tak herní systém, v němž není radno, a vlastně to ani nelze, pouze betonovat v obraně a čekat na příhodný okamžik či chybu soupeře.
Stejně jako první díl se i FN2 vyznačuje velmi solidní hratelností založenou na stále poměrně inovativním ovládacím systému. Na rozdíl od většiny bojových her zde totiž není účelem co nejpřesněji mačkat mnohotlačítková komba, ale vašeho borce ovládáte téměř výhradně pomocí analogových páček, které případně kombinujete s postranními tlačítky, což je ve výsledku velmi značná výhoda, která se projevuje zejména tím, že místní box se jeví v rámci možností jako skutečně realistický sport. Namačkat tlačítkové kombo je totiž otázkou okamžiku, ale navázat na sebe několik obloučků analogovou páčkou už nějaký ten čas trvá, takže mezi jednotlivými údery je zde vždy nějaká prodleva. Lze tak, stejně jako v reálném boxu, vyrábět kratší série úderů, ale rozhodně nehrozí, že byste na soupeře nastoupili s kulometnou kadencí a v prvním kole jej umlátili k smrti tím, že ho vůbec nepustíte ke slovu. Standardní údery se rozdávají pomocí pravé analogové páčky, která navíc dokáže rozlišovat pravou a levou ruku vašeho borce, takže kupříkladu ťuknutí směrem šikmo vpravo nahoru má za následek, že váš boxer provede lehký rychlý direkt pravou rukou a směrem doleva tím pádem to samé, akorát že rukou levou. K dalším základním úderům pak patří hák a zvedák, které se provádějí tak, že páčku nakloníte do jedné ze stran a navážete obloučkem nahoru (hák) nebo ji vychýlíte šikmo dolů a opět dokončíte obloučkem nahoru (zvedák). I z textu by tak mohlo být patrné, že poměrný čas potřebný k provedení těchto úderů ze standardního boxerského postoje odpovídá reálu. Navíc lze všechny tyto údery směrovat jak primárně na hlavu, tak i držením jednoho z postranních tlačítek na tělo. V kombinaci s inovovaným systémem bránění tak dostáváme herní systém, v němž není radno, a vlastně to ani nelze, pouze betonovat v obraně a čekat na příhodný okamžik či chybu soupeře. Pakliže totiž máte hlavu skrytou mezi rukavicemi, začne vám zkušenější soupeř bez prodlení „lechtat“ spodní žebra.
Hra sice má nějaké chybky, ale z hratelnostního hlediska lze i při hnidopišském hledání vytknout skutečně jen máloco.
Nový systém bránění je totiž poměrně velkou novinkou. Nelze zde totiž spoléhat na spásu „univerzálního krytu“ kterým byste vykryli úplně všechno, nebo alespoň všechno v daném pásmu. A tak nejenže zde musíte rozlišovat, zda si chcete krýt hlavu nebo tělo, ale dokonce i zde opět rozlišujete strany a typy úderů, jimiž vás soupeř zasypává a podle toho volíte, kterou oblast chcete vykrývat. Není to zpočátku vůbec jednoduché, ale postupem času se naučíte číst pohyby soupeřů a vaše úspěšnost v obraně vzroste. Zůstala ale samozřejmě i možnost úhybných pohybů, díky nimž můžete získat nad útočícím soupeřem výhodu v tom, že než se srovná po silném úderu, který nenašel žádný cíl, můžete mu na bradu přilepit třeba jeden svižný zvedáček. Vylepšena byla ale i taková „banalita“ jako pohyb po ringu, který je nyní mnohem dynamičtější a neslouží tak již jen jako prostředek k regulování vzdálenosti od soupeře, ale dá se v jeho možnostech nalézt i lehký náznak taktického elementu. Zejména ale působí tak, že skutečně máte dojem, že se v ringu pohybují opravdoví boxeři a ne jen jakési cupitavé figurky.Mnoho se rovněž mluvilo o novince, díky níž jste ve hře i během přestávek mezi jednotlivými koly. Máte zde totiž možnost svého borce lehce zotavit před dalším bojem. Lze sice toto léčení přenechat herní automatice, ale přeci jen vás vlastnoruční zažehlování boulí posune opět o kousek blíže k realitě. V našich prvních dojmech jsme sice ještě úplně nepochopili, jak to přesně funguje, ale dnes jsme již opět o něco chytřejší. Váš obličej je rozdělen na čtyři zóny mezi nimiž si přepínáte pomocí levé analogové páčky a pravou pak provádíte taky „žehličkou“ v rukou vašeho sekundanta. Těžko říci, jak zásadní vliv na vaši kondici to má, ale nelze popřít, že se jedná o velmi zajímavý prvek, který zdejší boxerskou mlátičku docela slušně oživuje.
|
Fight Night Round 2 | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|