Nejdřív byl placatý. Popíjel v bludištích lektvary a šermoval s protivníky v turbanech. Před skokem nad propastí počítal každý krok. Později získal třetí rozměr, pořádné akrobatické dovednosti a schopnost manipulovat s časem. A teď dostal tvář homosexuálního kovboje, rozpočet kolem 200 milionů dolarů a vidět ho můžeme na stříbrném plátně v každém českém multikině.
Princ z Persie ušel od svého vzniku v roce 1989 (číst více) dlouhou cestu a aktuální filmová verze jeho odkazu ostudu rozhodně nedělá. Přesto se nejspíš nezavděčí všem jeho fanouškům, kteří s ním na počítačích, Xboxech, PlayStationech a dalších herních konzolích strávili spoustu příjemných herních okamžiků.
Princ z Persie: Písky času je totiž klasickým letním blockbusterem z továrny jménem Hollywood. Nic víc, nic míň.
Režie Mika Newella (Harry Potter a Ohnivý pohár, Čtyři svatby a jeden pohřeb, Krycí jméno Donnie Brasco) je čistě řemeslná. U hollywoodské produkce s tak vysokým rozpočtem se ale není čemu divit.
Není prostor pro experimenty. U filmu s takovou předlohou jde o hezké herce, poutavé exotické lokace, akci a nějaký ten humor na odlehčení. A to vše Princ z Persie: Písky času má. Tak, jak si evidentně známý producent filmu Jerry Bruckheimer přál.
Jake Gylenhaal za svou kariéru zabodoval především jako čtyřprocentní kovboj v Zkrocené hoře a jako Donnie Darko ve stejnojmenném mysteriózním thrilleru.
Je to fešák a role prince Dastana mu sedla. Díky mladistvému vzhledu působí jako sympatický rošťák. A to přece nejmladší perský princ dle hollywoodského vzoru prostě musí být. Mezi ním a pohlednou bondgirl Gemmou Arterton to na plátně skřípe a pak jiskří, jak je u popcornových filmů zvykem.
Arteton roli princezny ve filmu plní, jak má. Hezká je dost. Sir Ben Kingsley, který ani po propadáku BloodRayne na hraní ve filmových adaptacích nezanevřel, je jako zlosyn Nizam fajn. Nijak extra béčkově nepřehrává a o většinu jeho výkonu se stará jeho holohlavé charisma.
Za zmínku stojí Alfred Molina. Střihl si komickou roli šejka Amara, který má problémy s perskými výběrčími daní a miluje závody pštrosů.
Děj si bere pozadí z videohry Prince of Persia: The Sands of Time. Rozvíjí příběh chlapce z ulice, který se stal díky pohybovému nadání a odvaze princem, jenž podnikne vše pro záchranu svých příbuzných a světa samotného. Stejně jako ve videohře princ skáče, běhá po zdech, šermuje se zloduchy a za pomoci dýky času vrací události, které později mění ve svůj prospěch.
Děj otrocky nekopíruje události žádné videohry Prince of Persia. Je zde prostor pro originální postavy, nápadité scény (závod pštrosů) i nádech romantiky.
Výprava filmu je okouzlující a exotické kulisy jsou pro návštěvníky multiplexů lákavé. Snímek se natáčel v Maroku. Rozpočet je znát i na pěkných kostýmech a maskách. Sám princ přitom oblékl ohoz, který na sebe poprvé hodil ve hře Prince of Persia: Warrior Within.
Obří rozpočet je vidět zejména na tricích, které patří na hollywoodskou špičku. Zejména scény s vracením času jsou vizuální parádou. Škoda, že hudební doprovod je značně nevýrazný a neobsahuje ani jeden povedenější motiv. A to na soundtracku pracoval veterán filmových i videoherních soundtracků Harry Gregson-Williams.
Filmové studio chtělo z Prince z Persie udělat nové Piráty z Karibiku. To se mu podle nás nejspíš nepovede, ale i tak se zrodil film, který své videoherní předloze nedělá ostudu. Na rozdíl od ostatních adaptací her je srozumitelný. Neužijí si ho jen ti, co znají postavy příběhu a těší je vidět herní mechanismy ve filmové podobě na velkém plátně.
Těžko však říct, zda se jedná o vhodný materiál k tvorbě pokračování. Vše ukážou až tržby ze světových kin, které zatím nevypadají věru zle.
Hodnocení: 65%
