Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Fracture – kterak krtek k bojovému nasazení přišel

  0:05aktualizováno  0:05
Žánr jednoduché lineární střílečky trpí jistou opotřebovaností. Svěží nápad, byť ve fázi zrodu, má proto cenu zlata.
75

Fracture

Platforma: PlayStation 3
Výrobce: Day 1 Studios

  • Neotřelý nápad
  • Slušná grafika
  • Prostor pro vlastní invenci
  • Málo vytěžený potenciál
  • Typická střílečková linearita
  • Místy dost urputné

Zpočátku divný zmatek se postupně vystříbří v zábavnou a místy i docela přemýšlivou záležitost.

Herní karta

FractureSprávný Čech se na rozdíl od zbytku světa, zvláště těch míst, kde už se lidé brodí vodou, globálního oteplování nebojí. Je totiž svými moudrými poučen o tom, že se GO buď a) prakticky neděje, anebo b) je přirozené, příjemné a s činností člověka nesouvisí. Proto se musí nad hrou Fracture shovívavě pousmát už při intru.

Že se v budoucnosti následkem GO potopí část Ameriky? A že se vědci naučí uměle zvedat kusy pevniny, aby zastavili postup vodní zkázy? Co nám to ti Yankees chtějí nabulíkovat? Nabízí se jediné, chmurné vysvětlení: už i do tvorby her proniká anarchisticko-regulační, bolševický nok!

Hráč může zvedat a nechávat mizet několikametrové muldy.

Inu, možná na té české nejen-euro-skepsi něco bude, protože i tvůrci hry soudí, že boj s GO povede v USA k občanské válce. Hráči je ovšem celkem jedno, jestli se na obrazovce perou dva zbytky někdejší světové supervelmoci, nebo čert s ďáblem, Fracturehlavně že je do koho pumpovat olovo. A to tedy vskutku je, jenom tentokrát nejde pouze o to olovo.

Což neznamená, že si nezastřílíte. K dispozici je standardní zásoba palných zbraní, z nichž smíte vláčet na zádech vždy dvě. Vybíráte z ostřelovačky, brokárny, různých automatů, raketometu či vrhače přísavných min, navíc každá strana má své vlastní typy kvérů, takže nuda nehrozí. Přesto ale střílení nemá tak monopolní prostor jako obvykle. To proto, že se autoři snaží uplatnit svůj tvůrčí příspěvek žánru – možnost bleskově tvarovat terén.

FractureAby to mělo alespoň jakžtakž logický rámec, vysvětluje se nám, že na první pohled prapodivná vychytávka je vedlejším produktem boje s postupující vodou. Vědci se naučili zvedat celé hory, takže hráč může tlačítky R1 a L1 zvedat a opět nechávat mizet několikametrové muldy. Potěšující je, že standardní zvedání a klesání terénu, ač vypadá jako výsledek střelby a jako střelba i zní, ve skutečnosti nevyžaduje žádnou munici, jen je třeba počkat, až se – velmi svižně – dobije ukazatel.

Kromě toho jsou k dispozici i „zvedací a klesací“ granáty, plus speciality jako například Spike granát – ten vztyčí do výše silně falicky vyhlížející sloup – anebo Vortex granát, který dle názvu způsobuje vír, v reálu ale vypadá spíš jako efektní malá černá díra, nasávající živé i mrtvé. No a aby hráč své zvláštní schopnosti a vybavení neobešel a neudělal si ze hry obyčejnou lineární střílečku, autoři ho k jejich používání Fracturetu více, tu méně násilně nutí.

První, co člověka napadne, je používání tvarování terénu k prostému postupu vpřed. Potřebujete se dostat výš? Žádný problém, prostě si místo žebříku navršíte kopec zeminy – zkušený krtek si šetří námahu s následným šplháním na onen poměrně příkrý kopec tím, že si rovnou „střílí“ pod nohy.

Naopak je možné postupovat i „do mínusu“, takže místo kopce vyhloubíte jámu – jako v tom vtipu, jak dělníci místo stavby komína vykopali studnu, protože si položili nákres opačně. Díky čemuž se může Fracture směle pyšnit titulem hry s největším množstvím zasypaných dveří, průchodů a průlezů všech dob – alespoň si na žádnou jinou hru, kde by se postupovalo vpřed podhrabáváním, nevzpomínáme. Popsané hrátky lze ovšem provozovat jen tam, kde je k dispozici zemina – s betonem nic nenaděláte. Naštěstí vás betonový krunýř nebrzdí často, budoucnost patří hliněným podlahám.

FractureBudoucnost patří hliněným podlahám.

Kromě zmíněného prostého postupu vpřed stylem „postav si kopec a jdi nahoru, vyhrab si jámu a jdi dolů“, se manipulace s terénem používá i v samotném boji, jednak coby kryt, kdy postupným budováním ochranného „horského hřebene“ přepochodujete celé bojiště, jednak i jako přímý bojový prostředek – rozmáčknout protivníka svým kopcem o nízký strop potěší.

Aby pak tvůrci hráče k používání vychytávky přinutili, posílají proti němu i na obtížnost Normal protivníky brzy tužší než je milé. Jestliže se tedy setkáte s příslušníky elitních jednotek, vězte, že za chvíli budete bojovat s elitou elity, pak s elitou elity elity a tak dále. Řada protivníků je téměř neprůstřelná – a teď babo, raď a hráči, braň se hlínou.

FractureTo by ani tak nevadilo, nic tak nepotěší jako nutnost zapojit do boje mozek. Naneštěstí je ale vřava místy tak hektická, že na vymýšlení hodinářsky rafinovaných triků jednoduše není dost volných vteřin. Výsledkem bývá poněkud přehnaný koktejl výbuchů, zběsilého běhání a ještě zběsilejšího vlnění krajiny.

Navzdory popsanému ale hra jako celek přece jen v chaosu neutonula a prostor pro taktické nakládání s neobvyklými možnostmi tu je. Což je současně největším kladem titulu. Záleží totiž jen na hráči, co s předpřipravenými mechanismy vymyslí. Příklad: nepřítel stojí pár kroků u smrtelně nebezpečného vertikálního silového pole – ponechme stranou, proč se chlapík bezstarostně poflakuje tak blízko zubaté.

I povedlo se mi vyhloubit pod energetickou bariérou jámu, dělenou silovým polem na dvě poloviny – nepřítel se tím pádem rázem ocitl v roli briketky na lopatce, nakloněné k otevřeným dvířkům plápolajících kamen. Úžasné je, že se skutečně s jekotem Fracturesnažil vyhrabat ven, po chvíli to ale vzdal a odevzdaně se nechal usmažit polem na dně jámy.

Jindy lze obkroužit silného protivníka horami zeminy jako bábovkou a pak mu shora hodit na hlavu granát. Lze ucpat vchod, kterým proudí posily a tak dále – vymýšlejte sami. Kdyby byl na podobné hrátky vždy nebo alespoň většinou dostatek prostoru a času, šlo by o úchvatnou záležitost. Žel, zmíněná častá chaotická hektičnost boje výsledný dojem sráží.

Hra, která má koule
Každý milovník stříleček dobře ví a chápe, že se nepřítel nikde necítí bezpečněji, než přikrčen za výbušným sudem. Toto rozumné pravidlo ctí i Fracture, jen s malou modifikací. Ač i zde nalezneme klasické výbušné barely, protivník si ještě více oblíbil asi půlmetrové výbušné koule, které skladuje na všech možných i nemožných, často vskutku obtížně pochopitelných místech, v praktickém balení po několika kusech v chatrné „přepravce“. Koule jsou velmi citlivé na otřesy, takže je nepřítel samozřejmě skladuje tak, aby do přepravky stačilo drcnout a koule se rozutekly do jeho vlastních řad: zničující exploze je pak jen otázkou vteřin. Ano, je to naprostý nesmysl, ale pobaví. Jako vždy.

FracturePřesto si hra zaslouží pozornost, už proto, že se pod slupkou nesmyslu – co takhle zákony zachování hmoty a energie? – skrývá dosti promyšlená záležitost a člověk si nezřídka stěžuje prostě proto, že dost nepřemýšlí o svých možnostech. Jeden typ nepřátel například dělá obrovské skoky, neustále se bleskově přemisťuje a pálí po vás raketami z neomezené zásoby. Je hodně obtížné ho trefit raketou, protože ta letí asi tak dvakrát pomaleji než on skáče. Když je na place víc podobných týpků naráz, hráč neví, jakou kletbu drtit mezi zuby dřív.

Je tu ale skvělá zbraň zvaná Black Widow, Černá vdova, kterou se vyplatí mít vždy s sebou: vrhač min, u kterého sami rozhodujete o tom, kdy mina exploduje. A vržená mina pak svou polohu označuje decentním proužkem červeného kouře. Není pak nic snazšího, než hodit minu na trasu, po které se seberychlejší protivník pohybuje, a ve vhodném okamžiku ji odpálit. Hotovo, kdo říkal, že je ta hra těžká?

FractureGrafika neohromí, ale je pohledná a bez křiklavých chyb, level design lineární, leč oživený nutností budovat si cestu, fyzika nadprůměrná. K tomu si připočtěte kvalitní multiplayer zdarma. Toho se může v klasických režimech plus v jedné mírné modifikaci klasiky, jménem Excavation, zúčastnit až dvanáct hráčů. Problém je ale v tom, že není úplně samozřejmé najít v rozumné čekací době byť jednoho soupeře na rychlý souboj. Pokud se to ale podaří, čekají na hráče zajímavě navržené arény, naprosto spolehlivý chod hry a velice rozumná bitka, kde jedno kolo nekončí během pěti vteřin. Terén tvarující vychytávky z hlavní hry jsou pochopitelně k dispozici.

Ve výsledku je tu tedy solidní, tak trochu jiná střílečka, která má šanci zaujmout každého, koho už moc nebaví jenom běžet dopředu a mačkat spoušť.

Autor:


Hodnocení hry

Redakce

75 %

Čtenáři

61 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 45 čtenářů



Nejčtenější

Project Scorpio
Seznam her, které využijí výkonu Xboxu One X. Je jich přes sto

Xbox One X bude na nějaký čas nejvýkonnější konzole na světě. Prodávat se začne 7. listopadu za 13 490 korun a níže můžete nahlédnout do seznamu her, které...  celý článek

Gwent Thronebreaker
Kartičková minihra ze Zaklínače dostane vlastní příběhovou kampaň

Populární karetní hra Gwent už jednu svoji hru má. V chystaném titulu Gwent Thronebreaker však tradiční partie obohatí i příběhová omáčka.  celý článek

Mass Effect: Andromeda
Je to oficiální. Žádný další příběhový přídavek pro Andromedu nebude

To, o čem se dosud jen neoficiálně šeptalo, je nyní potvrzené. Mass Effect: Andromeda opravdu nedostane žádný další přídavek do hry jednoho hráče.   celý článek

Star Wars Battlefront II
Podívejte se na nové trailery Battlefront 2 a Assassin’s Creed: Origins

U příležitosti právě započatého Gamescomu dostaly dvě z nejočekávanějších her současnosti nové trailery. A oba vypadají fantasticky.   celý článek

Výstava staré výpočetní techniky nazvaná Století  informace na Fakultě...
Hurá informatika. Jak se hrálo na školních počítačích

Učebny informatiky byly ještě na přelomu tisíciletí místy, kde někteří studenti viděli počítač poprvé. Místo učení pak na nich samozřejmě chtěli jen hrát hry.  celý článek

Další z rubriky

Friday the 13th: The Game
Zabijte kamaráda na sto způsobů. Recenze brutality Friday the 13th

Maskovaný sériový vrah se od uvedení prvního filmu před 37 lety vrací v očekávané hře pro více hráčů. Děs kolem sebe vytváří stále a při hraní s dobrou partou...  celý článek

Sudden Strike 4
Zase pořádná strategie z druhé světové? Recenze Sudden Strike 4

Sudden Strike se po dlouhé odmlce znovu vrací na monitory. Jde stále o krvelačnou strategii z druhé světové války, nebo o slabý odvar? Autoři moc...  celý článek

Inner Chains
Lidé prohráli boj s technologií i přírodou. Recenze hororu Inner Chains

Dystopický svět může mít mnoho podob. Svoji vlastní verzi pokřiveného obrazu Země servíruje i nová nezávislá hororová střílečka Inner Chains z Polska.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.