Aféra kolem skryté minihry Hot Coffee v akční hře Grand Theft Auto: San Andreas neskončila. Měsíce rozhořčených projevů politiků, právníků, rodičů a zájmových skupin uhasly jen nakrátko. Poslední půlrok herní historie se nese ve znamení boje proti násilí a sexu v počítačových hrách a zamezení přístupu nedospělých jedincům k tomuto zdroji univerzálního zla. Zákon omezující distribuci násilných her podepsal i „poslední akční hrdina“, Arnold Schwarzenegger, toho času guvernér amerického státu Kalifornie. Ach ta ironie – filmy plné násilí, krve, vulgarit a sexu takový odpor ze strany politiků a lobbyistů nevyvolávají.
Když to vypadalo, že aféra utichne, přispěchal městský žalobce Los Angeles Rocky (člověk musí ocenit tu ironii osudu) Delgadillo, který podal žalobu proti vývojářskému studiu Rockstar Games a vydavateli GTA společnosti Take Two Interactive právě kvůli tomu, že hra obsahovala skrytý obsah s erotickou tématikou. Žaloba je podle pozorovatelů jen částí postupných útoků na marketing spojený s videohrami. Předkladatel žaloby tvrdí, že RockStar úmyslně uvedl v omyl organizaci Entertainment Software Ratings Board, která uděluje softwarovým titulům dobrovolné hodnocení – rating. To působí jako vodítko vhodnosti her pro různé věkové skupiny. Režim Hot Coffee byl ve hře obsažen, ale nebyl dostupný bez úpravy hry. I tak by informace o nahotinkách v GTA nejspíše vedla k odmítnutí ratingu M „mature“ a nasazení do kategorie AO „Adults Only“. Hry s tímto hodnocením se v pokrytecky puritánském USA v podstatě nedostanou do běžného prodeje.
Na právníka je hlavní žalobce Los Angeles ve svých nárocích docela skromný. Požaduje od obou firem pokutu v celkové hodnotě 5000 dolarů, zřeknutí se zisku z prodeje hry na území státu Kalifornie a samozřejmě zaplacení soudních výloh. Rozumný člověk by ale požadoval něco jiného. Třeba 25 na holou lidem z Rockstaru, kteří nejdříve lhali a tvrdili, že Hot Coffee ve hře obsažen není a jde čistě o modifikaci vytvořenou fanoušky. Jak říkala babička: „Lhát se nemá, je to fuj.“
Politikům pije krev i další hra. Getting Up, kterou vydává Atari. K nepříčetnosti rozčílila zejména americké komunální politiky, kteří se pravidelně potýkají s graffiti, jehož tvorba je jednou ze základních složek hratelnosti Getting Up. Už v srpnu se do Atari pustil starosta New Yorku Michael Bloomberg. S rozhořčením odmítl povolit pouliční párty spojenou s propagací hry. New York dokonce žaloval designéra Marka Ecka, který se na vývoji hry a organizaci oslavy podílel. Při právníci zastupující Velké jablko prohráli. Podle soudce akce, na které by dvacet sprejerů postříkalo pár napodobenin vozů podzemky, spadá pod ochranu prvního ústavního dodatku – práva ba svobodu slova. Vtipný pán v taláru dokonce poznamenal, že podle Bloombergovy logiky by pouliční inscenace Hamleta byla veřejným podporováním vraždy jako nástroje pomsty.
Proti Getting Up bojují už i v Austrálii, tamní odpůrci graffiti lobují za odejmutí klasifikace hry. Hry, které se nevejdou do místního hodnocení, se nemohou u protinožců vůbec prodávat. Odpůrce hry Getting up pravděpodobně pochopí každý majitel baráku, na který nějaký idiot nastříká pár klikyháků. Opravdové pouliční umění ale vypadá trochu jinak… je otázka, jak vůbec bude hra vypadat. Je možné, že to bude prodejní propadák a k masovému ovlivnění mládeže beztak nedojde.
Od bolesti pomůžou hry, říkají Jezuité
Studie kladně i negativně hodnotící počítačové hry jsou vždycky zábavné čtení. Ale občas je ještě zábavnější. To když desky se studií nesou logo Wheeling Jesuit University v Západní Virginii. Vědečtí odborníci z jezuitské koleje nezkoumali, zda jsou hry dílem ďábla. Přišli na to, že určité typy her pomáhají odbourávat bolest tím, že pohltí vědomí hráče a upoutají ho k probíhající akci ve hře. Studie srovnávala efekt akčních her, hopsaček, arkád, bojovek, sportovních her a boxu – tady her, které dokáží upoutat pozornost a stimulují nervovou soustavu. Schopnost potlačit bolest byla zkoumána přikládáním chladného objektu k tělu po deseti minutách hraní. Jako nejúčinnější se ukázaly sportovní a bojové hry.
Vědci se zabývali také intenzitou emociální odezvy na jednotlivé typy her. Možná překvapivě, nejvíce zlosti v hráčích vzbuzovaly sportovní hry, zatímco akční hry a mlátičky nechaly hráče překvapivě chladnými. Největší fyzické reakce pak vzbuzoval virtuální box, hráči se snažili uhýbat ranám celým tělem, ne jen čudlíky ovladače. Největší míru frustrace v hráčích vyvolával box a arkády.
Výsledky výzkumu doplňují další studii, podle které dokáží hry uklidnit děti před operacemi a pomáhají jim lépe snášet pobyt v nemocničních zařízeních. Jezuitská studie doporučuje využití také zejména u dětí a mladých pacientů, kteří procházejí bolestivými zákroky nebo trpí chronickými bolestmi. Konzoly by prý mohly být také vhodným doplňkem čekáren, muselo by ale pravděpodobně jít o speciálně vyztužené kousky přivázané řetězy. Alespoň podle zkušeností z ČR. Důchodci by nejspíš ty ďábelské krabičky rozmlátili holemi.
DDR proti obezitě ve školách
A další americká. O možnostech využití videoher v boji s obezitou jsme už psali. Příznivý vliv na snižování hmotnosti mají zejména hříčky, které využívají netradiční ovladače a vyžadují pohyb hráče. Nejznámější je řada Eye Toy pro Playstation, která snímá pohyb rukou nebo celého těla hráče v desítkách různých úkolů, a taneční hry, ve kterých hráč poskakuje po speciální podložce a naplňuje tak dávnou myšlenku pořadu Cvičme v rytme federální československé televize. A druhou jmenovanou v podobě pecky Dance Dance Revolution chtějí použít, ale ne, zase v Západní Virginii, ve veřejných školách pro boj s baculatostí malých Američanů.
Západní panenská země chce tímto způsobem udělat něco s nelichotivou pozicí třetího nejtlustšího státu americké Unie. Projekt herního zlepšování kondice byl zahájen ve zkušebním režimu už začátkem roku 2005 ve dvaceti školách. Pilot byl úspěšný, takže nyní plánují úřady vybavení hrou a podložkami 157 středních škol a pokud budou prostředky tak by se Dance Dance Revolution měla dostat na všech 753 veřejných škol. Pokud se odvážný plán podaří realizovat, bude si moci „cvičme v rytme“ vyzkoušet téměř 280 000 školáků. S novou učební pomůckou jsou spojeny i výukové matriály pro učitele a žáky. Tradiční výuka tělocviku bude pokračovat, DDR nenahradí ani americký fotbal. Možná je to chyba, ale i rotoped má něco do sebe.
Hra ukazuje vliv drog na mariňáky
Americká armáda se kromě obrany demokratického světa soustředí stále více na vývoj počítačových her. Po řadě propagačních titulů, které mají lákat rekruty, přichází novinka. Výukový titul, který má ukázat negativní vliv psychotropních látek na výkon v bojovém nasazení, se jmenuje First to Fight – Close Combat. Za hrou stojí velení Marine Corps a vývojáři z Destineer Studios. Hlavním cílem hry je ukázat, že užívání zakázaných látek ovlivňuje nejen osobu, která si huntuje tělo, ale také ostatní členy týmu, celou jednotku a nakonec dává všanc i splnění zadaného úkolu. Hra je distribuována primárně mariňákům v podobě čtyř disků. V balení je nejen hra samotná, ale také spousta informací o drogách a odkazy na další vzdělávací materiály. Velení americké námořní pěchoty hodlá uvést ještě další dvě hry s podobnou tématikou. Jejich dostupnost civilům je ale nejistá a občané ČR nesmějí sloužit v cizí armádě. Takže můžete maximálně emigrovat a oholit hlavu břitvou, třeba vás vezmou.
