Mohlo by se zdát, že s příchodem se Pokémoni nedobrovolně odsunuli na druhou kolej, ačkoli ještě před rokem kralovali napříč interaktivními i neinteraktivními médii. Pravdou je, že čas hlavní vlny polevil, ovšem i tak by bylo předčasné pohřbít tohoto krále – stále mu ještě v žilách koluje urozená krev a má co nabídnout. Začal bych asi různě barevnými verzemi, které dokáží člověku neznalému věci způsobit v hlavě nemalý zmatek (včetně mě, rok je dlouhá doba). Vůbec první díl těchto dobrodružství zahrnuje tři verze – modrou, červenou a žlutou. V zásadě se od sebe vůbec neliší, zvláště pak modrá a červená, protože nabízejí úplně to samé - kromě několika unikátních pokémonů, které je možné následně měnit s kamarády. Žlutá verze přináší, již podle barvy :-), jednu výhodu a vlastně i takovou pozornost pro fanoušky: pokémona Pikaču. Zatímco v modré a červené edici si vybíráte jednoho ze tří pokémonů do začátku, ve žluté za vámi hned od samého spuštění pochodoval relativně silný Pikaču. Verze stříbrná, zlatá a křišťálová pojednávají o dalším dobrodružství, samozřejmě s hromadou nových pokémonů. Pokud jde o ovládání a herní engine – vše zůstává při starém. A co je nového v křišťálové verzi? Pokud vlastníte stříbrnou a zlatou, tak dohromady nic, mimo několika „rare“ pokémonů a vychytávek v ovládání, na které přijde řeč později. Co z toho plyne? Existují de facto pouze dvě hry – z té první série bych si vybral žlutou verzi, z té druhé křišťálovou. Vyšly totiž v rámci své série nejpozději a z těch drobností toho dávají k dispozici nejvíce.
Tuším, že právě píši svoji čtvrtou recenzi na pokémony pro GBC, ale mám dojem, že by opět neškodilo udělat takovou menší osvětu. Hra Pokémon totiž vůbec nevyžaduje znalost televizní či filmové předlohy, vlastně dohromady ani nemusíte vědět, o čem tenhle odcházející fenomén pojednává. Nemusíte je dokonce ani milovat. Buďte si ale jisti, že Pokémon je to nejlepší čistokrevné RPG pro GBC. Řečeno v kostce a velice jednoduše; se svým panáčkem (coby trenérem těchto bytostí) chodíte po kraji a lovíte pokémony. Tyto si postupně trénujete a pomocí jejich speciálních úderů a schopností bojujete s jinými trenéry. Hru podle očekávaní doprovází příběh, který se tentokrát točí okolo mysteriózních pokémoních vajíček. Tím přichází na řadu i různé „prokecávání“ důležitých postav, díky kterým se hra hýbe směrem vpřed. Rozhovory probíhají buď přímo (z očí do očí), nebo vám zkrátka někdo brnkne na mobilní telefon (případně vy jemu), což děj podstatně oživuje. Hybnou pákou jsou právě vaši pokémoni, kteří se po vyhraných bitvách postupně zlepšují. Zvyšují se jim jednak bojové atributy, jednak se učí nové bojové (ale i obranné) pohyby. Také by se nemělo zapomínat, že i pokémoni se dělí na několik typů (vodní, ohnivý, travnatý, obyčejný...), přičemž každý se hodí proti někomu jinému. Počet pokémonů, které vlastníte, není nijak omezen – vlastně je máte chytit všechny, za čímž se neskrývá nic jiného než motto celého fenoménu. Ovšem u sebe v kapse, uložené ve speciálních pokéballech, jich dokážete unést pouze šest. Někdy bývá velké dilema určit ty „vyvolené“, kterým věnujete svůj trenérský čas, přičemž je potřeba nechat si i volné místo na nové pokémony, které třeba ulovíte cestou.
Vlastní prostředí, ve kterém se pohybujete, čítá především města, teprve pak jeskyně či něčím zvláštní oblasti. K některým se dokonce ještě rádi vrátíte – cestu například tarasí strom, či v jeskyni se kvůli všudypřítomné tmě pohybujete úplně naslepo. Teprve až některého z pokémonů naučíte schopnosti „light“ pro světlo, či „cut“ pro kácení stromů, hnedle postoupíte dál. Trochu přibrzdíme u měst, neboť každé obsahuje přinejmenším tři zajímavá místa k navštívení. Mezi jedno z nejdůležitějších patří PokéCentrum, kde zcela zadarmo vyléčí vaše miláčky. Ti během bitev neumírají, ale když se vyčerpá veškerá jejich energie, už nemohou bojovat. Také se v tomto centru vyskytuje počítač, díky němuž si lze ukládat či vybírat nalezené pokémony a předměty. To mi přijde velice užitečné. Nezbytným kořením všech RPG bývá obchod se zbožím – zdejší nabídka se povětšinou omezuje na lahvičky příznivě ovlivňující bojové charakteristiky, leč výjimka potvrzuje pravidlo (nebo ne?). Posledním a asi nejzábavnějším místem k navštívení bývá místní GYM, tedy tělocvična, jež skýtá prostor několika místním trenérům. Až je porazíte, čeká vás ten nejtvrdší – ale výsledná odměna často stojí za trochu té námahy; mimo slušných peněz si přijdete dejme tomu i k novému pohybu a ty se hodí vždy.
Tu největší zábavu zahrnuje bezesporu setkání s ostatními trenéry, kdy přichází čas porovnat své síly. Nejprve vyberete svého svěřence, soupeř učiní taktéž a následuje jedna vaše akce. Tu lze obětovat na několik účelů: a) vyberete některý z dostupných chvatů b) použijete nějakou lahvičku ze zásoby c) zvolíte jiného pokémona d) utečete. Potom procesor GBC porovná atributy rychlosti u
obou bytostí (+ vezme v úvahu, zda-li chvat tento rozstřel dále neovlivňuje), čímž vygeneruje útočníka. To bývá důležité. Z tohoto hlediska se mi třeba hodila krysa Ratata, které disponovala silným útočným číslem a rychlostí... jen tím číslem obranným zaostávala. Nicméně většinou útočí jako první, zvlášť při užití chvatu „quick attack“ (či v určité fázi hry nepřekonatelného „hyper fang“), což často zapříčiní, že soupeř, byť silnější, nedostane tolik příležitosti (naštěstí pro mě) a prohraje. Novinkou v sérii (stříbrná, zlatá, křišťálová) je speciální ovoce, kterým ještě před bitvou vybavíte své oblíbence – ti tyto plody pak během střetu v nouzi sami použijí, čímž si například vyléčí část zranění. Nicméně nehraje se jen na sílu, podstatnou roli sehrává i strategie. Můžete třeba speciálními chvaty "nabourat" protivníkovu přesnost, čímž zapříčiníte, že se trefuje méně často a sami jej v pohodě ubijete. Ničím neobvyklým nebývá ani setkání s pokémony, na něž váš útok neplatí, či že vám při úspěšném úderu "odsají" část životů ve vlastní prospěch. Záleží na vašem výběru a právě variabilita pokémonů zabezpečuje prodlouženou zábavu.
A nějaká hlavní novinka? Tak teď čtěte pozorně – ve hře běží stejný čas jako v reálném životě. To znamená, že hrajete-li v noci, bude noc i ve hře, a obráceně. Některé pokémony totiž naleznete třeba jen v noci a některé události dokonce odstartuje pouze určitý den, což mi přijde jako velice příjemné lákadlo. Také, pokud jste žena, již nemusíte hrát za mužskou postavičku. Co se týče grafiky, ta spadá do kategorie „lehce archaická“, ale svému účelu postačuje dokonale a rychle si na ni zvyknete. Jsem jenom zvědav, jestli se tvůrci odhodlají i k verzi pro GBA a využijí tak silného potenciálu této konzole. Přál bych si, aby ano. Ale abych nezamluvil závěr – křišťálová verze je určitě výbornou volbou, ovšem pouze pro hráče, kteří nevlastní stříbrnou či zlatou verzi. Byť je dost dobře možné, že hráči co mají GBA a Pokémony zase tolik nemusejí, dají ve svém žánru přednost třebas Golden Sun.
| Pokémon: Crystal Version | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
