Dohráli-li jste snad všechny hry na GBA a stále nemáte dost? Potom pro vás... samozřejmě chápu, že to zní dost nepravděpodobně, nicméně smršť průměrných her v poslední době celkem překvapila a u některých už trochu tápu, jak je uvést. Do stejné kategorie patří i nový přírůstek Jurassic Park III, který nejvíce žije asi jenom z toho, že se v něm vyskytují dinosauři a nese jméno jednoho zajímavého filmu. Co se přihodilo tentokrát? Ostrov obývají z DNA oživení dinosauři, pěkně si tam všechno ničí, když tu se na obloze objeví letadlo. A ne ledajaké letadlo – pilotuje ho Alan Grant, načež se ke vší smůle střetne s letkou létajících dinosaurů (znalci jistě odpustí) a havaruje. Nemá nic. Tedy až na vysílačku, pomocí které se dozvídá, že na jisté části ostrova na něj čeká záchranná loď. Cíl je zřejmý, zbývá ta těžší část – nějak se na kýžené místo probojovat. Ostrov na každém kroku hlídají nevyzpytatelní a nemilosrdní dinosauři. Asi hladoví a tak by jim svačinka v podobě Alana jistě přišla vhod.
Dobrá, hned na začátku zjišťuji jednu nemilou věc – Jurassic Park III se sice tváří hodně akčně, v konečné instanci takový je, ale zapomeňte na bezhlavou střílečku. Domněnku, že seberu pumpovací brokovnici a všem těm obludám pořádně nakopu zadky vzala za své hned v první úrovni. Sice držím pumpovací brokovnici s neomezeným počtem nábojů, ale dinosauři na projektily příliš nereagují. Díky tomu na řadu přichází strategie, kterou osobně moc v lásce neuchovávám. V 
obrazovce se totiž povaluje čas od času krabice, jež po zásahu z brokovnice exploduje. Řešení tak očividně spočívá v nalákání dinosaurů ke krabici, zamíření a odpálení. Asi se ptáte co se stane, když bomba exploduje, ale dinosaur bohužel ne. Zkazí se tím celá hra? Ne. Stačí odběhnout z obrazovky, znovu se tam vrátit a bedna stojí na své původní pozici. Tak se to opakuje do okamžiku, než dinosaura zahubíte. Jenom podotýkám, že dinosauři – ke chvále autorů – nepodléhají reinkarnaci tak jako bedny.
Tím se dostávám ke zpracování. Autoři si nemohli zrovna moc vybírat, museli zabezpečit volný pohyb postavy a dinosaurů a tak sáhli po odsvědčeném 3D nadhledu. Z toho plyne i drobný problém s mířením. Po stisknutí příslušného tlačítka se objeví zaměřovací kříž, jenž se pohybuje po kružnici, jejíž střed jste vy. Až zaměříte a tlačítko vymáčknete, postava vystřelí. Systém se mi jeví docela praktický, jenže než s ním stačíte zamířit nějakého dinosaura, většinou už vám vrazí jednu pařátem. Až na výjimky dávají svoji agresivitě volný průběh. Někdy zkrátka stačí utéct a na nějakou likvidaci se vykašlat, ovšem když jste v místnosti s druhým typem bedny (skrývají užitečné či pro postup nezbytné předměty), eliminaci opruzujících dinosaurů se nevyhnete. Druhý typ bedny se totiž otevírá zvláštní způsobem – přistoupíte k ní, objeví se modrý křížek (signalizuje aktivní místo) a vy co nejrychleji mačkáte tlačítko. Jakou energii vyvíjíte se zobrazuje na malé liště a až dosáhnete konce lišty, bednu otevřete. Stejným způsobem se dostáváte i přes dveře, kde zcela nelogicky musíte postup opakovat při jejich každém otevírání.
Pokud fandíte primitivnímu adventure používání věcí, přijdete si na své. Když totiž nestřílíte do dinosaurů, vymýšlíte, jak pokořit úroveň. Nečekejte ale žádné závratné hádanky. Třeba – v jedné místnosti najdu klíč a v celé úrovni se vyskytují jenom jedny řetězy opásané dveře. K těm důvtipnějším patří třeba lákání dinosaurů do kaluže, do níž vede několik drátů z generátoru. Stačí rychle odběhnout a spustit proud... Podívejme se rychle na další výbavu. Kromě zmíněné brokovnice a vysílačky si ještě docela užijeme vystřelovacího háku, kterým se snadno překonávají výškové rozdíly či propasti. S tím samozřejmě přichází i změna stylu, tj. hra se ze 3D přepne do 2D, kdy úroveň plníte tak, že pochodujete zleva doprava. Docela zajímavé zpestření. Abych příliš neodbočil, výbava ještě čítá tranquilizer, jehož kouř dočasně ochromí nepřátele. Z předmětů, které neplní účel v adventuření se nabízí léky či o něco účinnější lékárna.
Co dál? Nápadem zajímavá mi přijde úroveň, kdy jenom sedím na motorce, smykem porážím dinosaury a snažím se dostat až na druhý konec. Na trase se vyskytují jámy, kameny a propasti, což pěkně procvičí váš postřeh. Tím se dostávám k tomu, co mě příliš nepotěšilo. První dvě úrovně projdete docela snadno, třetí na pár pokusů, čtvrtou už o něco hůře – samozřejmě nevidím nic špatného na tom, že obtížnost roste, jenže 
když jsem se dozvěděl celkový počet úrovní, byl jsem na mrtvici. Je jich jenom osm! Trochu s tím souvisí později už docela frustrující moment, že si vás smrt najde velmi snadno. Existuje zde sice něco na způsob záchytných bodů, čili nemusíte hrát vždy od začátku, ale využitím této možnosti se připravíte o cenná "pokračování" (3). Ono totiž dokončovat úrovně s vědomím, že už jste si je všechny vyčerpali a smrt se tedy rovná skutečnému Game Over není moc povzbudivé. Co dodat více? Nechci hře v žádném případě upřít docela hezké zpracování a pár dobrých nápadů, ale přijde mi zbytečně krátká a možná díky tomu autoři vsadili na vysokou obtížnost. Nebýt pouhých osmi úrovní, pár procent navíc bych klidně přihodil, ale takhle mi pasuje do přesné škatule průměru. Mimochodem, v menu si můžete definovat vlastní akce k tlačítkům :-).
| Jurassic park III: Dino Attack | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
