Přestože Nintendo letošní Tokyo Game Show okázale ignorovalo, zajímavých her pro jejich platformy zde byly spousty. Škoda jen, že většina z nich (a to patrně dosti drtivá) u nás s největší pravděpodobností nikdy nevyjde. Třeba takový K1 World Champinship pro NDS se jevil jako hodně slušná bojovka. Dnes jsme se tu ale sešli z jiného důvodu, kterým je chystaná střílečka pro „světelnou pistoli“ Ghost Squad pro Wii. Když jsme totiž šli okolo stánku Segy a uviděli dva palposty s touto hrou, nešlo se tam nezastavit.
V globálu by se dalo říct, že Ghost Squad vychází z těch nejlepších tradic „pistolového“ žánru. Třeba již jen tím, že výkon Wii nedovoluje provádět s grafikou kdovíjaké psí kusy, a tak Ghost Squad na první pohled vypadá jako nějaká klasika ze „staré školy“. Nutno ale uznat, že to hře zvláštním způsobem dodává na přitažlivosti. A není to ani tak o nostalgii jako o takové té zvláštní atraktivitě, díky níž dokáží hráče přitáhnout třeba coin-op automaty. Jasně, opodál stojící Time Crisis 4 na PS3 vypadá luxusně, ale tipnout vítěze tohoto
souboje bychom se moc neodvažovali. Každá z těchto her má totiž své vlastní kouzlo.
Vůbec špatná nebyla ani sniperská vložka.
Když jsme se ke hraní Ghost Squadu dostali, zajímala nás v prvé řadě použitelnost speciálního Wii nástavce, díky němuž se wiimote s nunchakem promění ve světelnou pistoli. Překvapila nás slušná bytelnost zpracování i pohodlné držení, kdy má člověk dojem, jako by držel opravdu nějaký menší samopal. Trochu podivná nám ale připadala skutečnost, že spoušť pro střelbu je umístěna v místě předního úchopu. Těžko říci, zda šlo o nějaký japonský úzus nebo jen špatně namapovaná tlačítka, ale modlíme se, aby to v plné evropské verzi bylo buď rovnou naopak a nebo aby to alespoň šlo změnit.
Jinak ale musíme uznat, že až na nezvyklou palbu panovala z naší strany s hraním Ghost Squadu naprostá spokojenost. Akce sama o sobě je velmi
dynamická a rozhodně nenudí. Tvůrci sice sáhli po osvědčeném modelu, kdy hra za vás sama automaticky „chodí“, ale vše se podařilo ztvárnit se značným smyslem pro různorodost, takže si vaši hrdinové při přestřelkách lehají na zem, rychle se otáčejí nebo vykukují zpoza rohů. Přinejmenším alespoň z úseku, který jsme hráli, jsme tedy nabyli dojmu, že by se rozhodně nemělo jednat o standard typu „přiběhni, vystřílej, odběhni zase kousek dál“.
Dále je Ghost Squad ale ještě zpestřen řadou jakýchsi meziher, kdy na vás v určitých pevně daných momentech čekají například volby směru dalšího postupu nebo třeba i rozhodování, který drát na nastražené výbušnině přestřihnout. Jsou to sice ve skutečnosti víceméně jen zbytečnosti, ale již tak samo o sobě značně akční hraní dokáží ještě více oživit a člověk se zkrátka těší na to, co
na něj hra vytáhne třeba již hned v další místnosti. Nás velmi pobavila pasáž, kdy jsme zvolili jednu z cest, načež jeden člen našeho týmu vhodil do místnosti
kouřový granát a následně jsme se tam vrhli my se zbraněmi, plynovými maskami a speciáolně upraveným viděním. Vůbec špatná ale nebyla ani sniperská vložka,
kdy jsme v jednom místě dostali do rukou odstřelovací pušky a museli nepřátele
likvidovat na delší vzdálenost, přičemž zásobník byl omezen snad jen na jednu
nebo maximálně dvě rány, takže každá střela vedle byla vykoupena ztrátou času při dobíjení, a tedy delší dobou, kdy to do vás mohli solit protivnící. Ve sniper módu se objevil i pozměněný interface hry, kdy místo klasických zaměřovacích křížů se mířilo kříži značně zmenšenými a navíc ještě „snipersky“ roztřesenými.
Rukojmí a parťáci jsou dost zrádní, zjevují se nečekaně a rozeznat je okamžitě od protivníků není úplně snadné.
Bude to asi znít dost neuvěřitelně, ale faktem rozhodně je, že ač se jedná v prvé řadě o střílečku, roazhodně se zde nestřílí úplně po všem. Zaprvé totiž postupujete ve skupině s několika dalšími členy vaší zásahové jednotky, a střílet po nich je tedy pochopitelně nežádoucí, stejně jako střílet po rukojmích, kterých se zde vyskytoval na náš vkus dost hojný počet. Navíc je potřeba v ideálním případě všechny rukojmí osvobodit, což se děje tak, že na ně zamíříte a pokud se změní podoba kurzoru, stisknete příslušné tlačítko. Rukojmí a parťáci jsou ale dost zrádní, zjevují
se nečekaně a rozeznat je okamžitě od protivníků není úplně snadné. Hra tím získává na napínavosti a nutí vás k neustálé absolutní pozornosti a touto záludností připomíná různé jiné střílečky se světelnou pistolí z místních heren (mimochodem, report z tokijských videoheren přineseme buď v příštím týdu nebo hned zkraje toho následujícícho, takže stay tuned :-)).
Technické zpracování, jak již bylo naznačeno, sice nijak neoslní, ale rozhodně mu nelze upřít opět takovou tu „automatovou“ stylovost, díky níž vám vůbec nevadí, že všechny postavy vypadají poněkud hranatě, hlavně že je vše hezky barevné, rychlé a dynamicky snímané, takže to ve výsledku působí tak jako tak pořád dost zajímavě. Což se vlastně dá říci o celé hře. Ghost Squad nám totiž v Tokyu předvedl dost zajímavých momentů na to, abychom ho již teď netrpělivě vyhlíželi. Ostatně pokud se nepleteme, tak by měl vyjít již někdy koncem listopadu, takže by tu měl být víceméně již každou chvíli.
Index očekávání: 85%
