Jsou hry, které prostě chcete vidět na každé platformě, protože víte, že prostě budou kdekoliv dobré. Jako zářný příklad bych uvedl Metal Gear, který cestoval z PSone a PS2 na PC, Xbox, GameCube, PSP a dokonce i na GameBoy Color. Podobným způsobem cestovaly například i série Final Fantasy a Resident Evil. Jsou však tituly, u kterých se jednoduše bojíte, že by handheldová verze mohla špatně skončit. Když jsem poprvé zaslechl zprávu, že se chystá PSP díl God of War, přiznávám se, že jsem to považoval za pouhé rýžování z úspěšného PS2 titulu a celkem automaticky předpokládal, že PSP díl bude tím, který si zkusím jen letmo, abych si příliš nekazil náladu. Naštěstí se potvrdilo, že mýliti se je lidské a God of War: Chains of Olympus je zcela plnohodnotná hra, která absolutně nedělá sérii ostudu. Ba právě naopak.
Ačkoliv skepse je zdravá, přece jenom příliš zdravého škodí.
Asi každý z nás v okamžiku, kdy se objeví nový, něčím zajímavý titul, okamžitě hledáme první screenshoty, trailery a snažíme se udělat si obrázek, jak asi bude finální podoba vypadat. Často platí ono známé pravidlo, že podle obrázku či videa vypadá vyhlížený titul jako dokonalost sama, ale realita hry samotné má k iluzím daleko. Proto jsem zůstal celkem klidný, když se objevily první videa z God of War: Chains of Olympus a vypadaly, jako kdyby šlo o další PS2 díl. Vzhledem k tomu, že právě God of War 2 se stal patrně vizuálně nejdokonalejší PS2 hrou, nezdálo se mi totiž pravděpodobné, že PSP by mohlo něco takového přivést k životu a považoval vše za pouhý šikovný marketingový tah, který bude s ostudou odhalen.
Jenže ačkoliv skepse je zdravá, přece jenom příliš zdravého škodí, a tak zase po chvíli začnete doufat, co kdyby přece jen ten PSP GoW mohl představovat výjimku? Pak si zahrajete (sice v japonštině, ale přece) Crisis Core: Final Fantasy VII a sbíráte 
z podlahy čelist, jak hra fenomenálně funguje. Plně 3D engine, volná kamera, úžasné detaily postav i prostředí. A červíček pochyb znovu hlodá. Když toto dokázal na PSP Square-Enix, proč by God of War na témže hanheldu nemohl vypadat opravdu tak fenomenálně jako na PS2? Trochu si pootevřete dveře, ale přirazí je jiný druh pochyb. Vzpomenete totiž na Metal Gear Solid: Portable Ops a vybavíte si, jak tuto fenomenálně vypadající hru zkazilo ovládání. No a jste zase na začátku. Pochyby, pochyby a zase pochyby. Co ten PSP God of War bude?
Jenže ačkoliv skepse je zdravá, přece jenom příliš zdravého škodí, a tak zase po chvíli začnete doufat, co kdyby přece jen ten PSP GoW mohl představovat výjimku? Pak si zahrajete (sice v japonštině, ale přece)
God of War: Chains of Olympus skutečně nemá chybu.
Jenže pak se nad vámi smiluje osud a v redakci se objeví demo, o jehož existenci jste sice četli, ale dojmům blahem chroptících recenzentů nevěřili. Zapnete tedy PSP, třikrát se pokřižujete, pětkrát odplivnete přes levé rameno a hru spustíte. A pak už okolo vás klidně mohou pobíhat Alieni i Predátoři, je vám to jedno. Protože vy jste opět Kratos, před vámi je antický svět, útočící galéry s Peršany a vy bojujete, roztáčíte čepele na řetězech, skáčete, trháte vojákům vnitřnosti a za chvíli už se reálný svět mimo displej PSP rozplyne a vy jste absolutně pohlceni, třesení rameny nepomáhá, zakrvavenou antiku opouštíte až v okamžiku, kdy sen, totiž demo, končí. Bazilišek vydechne naposled, vy vydechnete obdivem a úctou a kajete se před bohy z Olympu, že jste pochybovali o tom, že se hra povede.
God of War: Chains of Olympus skutečně nemá chybu. Jako fanatikovi do japonských RPG ve mně vyvolává trauma, co dělat, až vyjde anglická verze Crisis 
Core: Final Fantasy VII, protože dojmy z toho, co jsem uhrál v japonštině a dojmy z dema GoW jsou asi tak stejné, co se délky ponoření do jejich světů týká a ovšem i jejich kvality. Ale naštěstí jde o osobní dilema, vás zajímat nemusí. Pokud jste totiž fanoušci série God of War, jednoduše nemusíte ani minutu přemýšlet. Chains of Olympus zkrátka musíte mít, i kdybyste měli jíst jen chleba, pít vodu a spát někde mezi bezdomovci, než se vám podaří ušetřit.
Demo začíná v přístavu, což je zřejmě místo, které k sérii patří, jak k velbloudovi hrby. Ke břehu se blíží nepřátelské galéry a z jejich palub střílí balisty nepříjemně vybuchující oštěpy. Nějací odrzlí nepřátelé se již vylodili, a tak nezbývá než vysvětlit jim, kdo je to Kratos. Po chvíli boje už jste u vlastní balisty, ještě natáhnout lučiště a pal, ani jaderné torpédo nemá takový účinek. Perská kocábka jde ke dnu jako křižník 
Hood, když ho při bitvě v Atlantiku 24. května 1941 zasáhla děla bitevní lodi Bismarck rovnou do prachárny. Přesila je ovšem přesila, a tak raději ústup od moře a hurá do boje ve městě. A nebyl by to God of War, kdyby se do bitvy nezamíchala nějaká ta monstra. Vývojáři však mají smysl pro humor - když dveřmi prorazil titán, aby Krata praštil sloupem, nemusel si ho váš hrdina všímat. Obluda s hlavou velikosti slona řeší problém za vás. Pravda, za chvíli vám dá pocítit svůj ohnivý dech.
Designéři opět odvedli skutečně kus práce.
Ovládání je bezvadné. Kratos reaguje dokonale na joystick, komba jsou namapovaná na známou sadu tlačítek a díky tomu, že kamera si postavu Sparťana sleduje sama, řešíte jen boj. Takže vřavu občas doplní kontextová tlačítka, když je potřeba nějaké 
roztomilé kombo. Jak po grafické, tak po herní stránce není skutečně možné zaznamenat mezi díly pro PlayStation 2 a dílem pro PSP nejmenší rozdíl. Pohyboval jsem se v interiérech, exteriérech, vše je detailně propracované, efekty, odlesky, vše klape dokonale, hladce, nikde žádná zpomalování. Designéři opět odvedli skutečně kus práce a navíc je vidět, že se jim líbil úder pomocí kolečka, tedy trhání vnitřností holou rukou z Kratova protivníka. Demo jsem hrál mnohokrát a přesto mě nenapadá, co mu vytknout. Pokud bude takováto celá hra, je jen vidět, že tahle nově zrozená legenda má sakra pevné základy. Ostatně, v případě zájmu sami mrkněte na $1#video">video z tohoto dema.
A perlička na závěr. Je mi celkem jasné, kdo můj názor na kvalitu hry rozhodně nebude sdílet. Pro íránského diktátora Mahmúda Ahmadinežáda bude trnem ne v oku, ale hýžďovém svalstvu. Poté, co tak vztekle okomentoval film 300: Bitva u 
Thermopyl kvůli faktu, že zde perský král Xerxes nebyl líčen nijak pozitivně, po shlédnutí některých perských bossů v GoW bude skřípat zuby ještě víc. Už proto, že pro ně Kratos připravil nepěkný osud. Ale za jeho vztahovačnost už duch Sparty nemůže:-)
Index očekávání: 95%
