RECENZE: Situační humor je silnou stránkou slovenského projektu Gomo

Když dva dělají totéž, není to vždy totéž. Gomo cílí na stejné publikum jako geniální české Machinarium, ale v přímém srovnání prohrává. Přesto je celkem zábavné.

Asi není úplně fér poměřovat nejlepší českou adventuru s prvotinou malého nezávislého týmu, ale nelze jinak. Gomo svým flashovým zpracováním, příběhem, i celkovou roztomilostí jednoznačně odkazuje na slavného kolegu.

Gomo (PC)

Obě hry mají kromě těchto vlastností navíc společného i vydavatele, současné krále adventurního žánru Daedalic, a tak se vzájemnému srovnání jednoduše vyhnout nejde. A pro Gomo to nebude příliš lichotivé.

Hlavní hrdina Gomo je vycpaný pytel od brambor a připomíná rané malůvky Tima Burtona. Putuje neutěšeným a lehce depresivním světem za záchranou svého psíka z mimozemského zajetí. V každé z přibližně třiceti herních obrazovek má za úkol vyřešit jednoduchou hádanku, což je v součtu úkol na maximálně dvě hodiny.

Vzhledem k velmi nízké obtížnosti míří hra spíše na dětské publikum, ale tomu neodpovídá vizuální zpracování plné ostrých hran a barevné palety složené převážně z různých odstínů šedé a hnědé barvy.

Grafika je stylová a nápaditá, horší je to s animacemi. Tam, kde Machinarium uchvátí spoustou drobných detailů a originálních vtípků, nenabízí Gomo adekvátní náhradu. Vše působí nepříjemně staticky a člověk se spíše snaží z každé lokace co nejrychleji dostat pryč, místo aby si ji užíval a všímal si různých vychytávek.

Flashové zpracování s sebou kromě hardwarové nenáročnosti a jednoduššího programování přináší i několik negativ. Například nechápu, proč autoři zvolili bizarní rozlišení 800 × 622.

Gomo (PC)

Nepotěší ani nemožnost přeskočit některé opakující se animace a vůbec celková pomalost hry. Gomo se totiž pohybuje jen po malých úsecích, a tak cesta z jednoho konce obrazovky na druhý vyžaduje několik kliknutí.

O malých zkušenostech autorů vypovídá i komunikace s hráčem. Stejně jako v Machinariu se snaží o úplné oproštění od psaného či mluveného slova. Na několika místech si ovšem musí pomoci dovysvětlujícími texty.

Ale abych jen nekritizoval: nemůžu říct, že bych se u hry nudil. Gomo příjemně odsýpá a díky situačnímu humoru a pár originálním hádankám přece jen stojí za vyzkoušení. Ideálně na tabletech či chytrých telefonech, které jsou pro podobné minimalistické hříčky vhodnější platformou. A také za čtvrtinovou cenu, protože osm eur (zhruba 220 korun) je vskutku přehnaná částka.