Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Gore: Ultimate Soldier

  12:00aktualizováno  17. června 9:13
Aby se hra stala dobrou a zábavnou, je třeba se její tvorbě věnovat na 100%. To se ovšem nesmí přehánět, neboť pokud práce na takovém titulu přesáhnou určitý čas, bývá většinou výsledek zklamáním. Ptáte se, jak dopadla zajímavě vypadající krvavá FPS Gore od neznámého týmu 4D Rulers? Vše se dozvíte z naší recenze.

PopisekŘíká se, že aby byla hra dobrá a zábavná, je třeba se její tvorbě věnovat na 100%. Nic se ale nesmí přehánět, protože pokud práce na hře přesáhnou určitý čas, bývá většinou výsledek zklamáním. Všichni to moc dobře známe.

Nejklasičtějším příkladem, kdy se hra, na kterou se čekalo poměrně dlouho, stala nakonec propadákem, je Daikatana Johna Romera. (Našlo by se i pár dalších příkladů.) Gore má oproti Daikataně ale tu výhodu, že za ním nestojí herní polobůh a otec nejslavnější střílečky všech dob, ale poměrně neznámý tým 4D Rulers, složený navíc jen z několika málo lidí, takže se od hry tolik neočekávalo. I když přibližně 500.000 stažených kopií multiplayerového testu, který pomohl najít distributora (americkou firmu DreamCatcher), by mohlo svědčit o něčem jiném.

Úplně na začátek vám musím říci, že i přes všechno, co bude dále napsáno, mě hra bavila a zaujala svou naprostou přímočarostí a více méně i jednoduchostí. Od dob Quaka II jsme tu žádnou podobnou FPS ze staré školy neměli. Prostě jdete pořád dopředu a jediné, o co se staráte, je likvidace nepřátel, kteří po vás jdou jako švábi po pivu. Zaměřovací kříž je tam, kam ukážete, a k nějakému poskakování ho, narozdíl od většiny vycházejících titulů, Popiseknedonutí ani sebezběsilejší střelba. Tento princip ale plně funguje jen u budgetových her á la Serius Sam a jeho druhý díl, který mimochodem poráží Gore na všech frontách, a ne u seriózně se tvářícího projektu.

Příběh
Příběh Gore je zasazen do fiktivní budoucnosti, konkrétně do 21. století, kdy nejprve roku 2031 dojdou světové zásoby ropy a černého uhlí a následně v roce 2043 propukne celosvětový hladomor, způsobený novým virem, napadajícím kultivované plodiny, v důsledku čehož zemře přibližně polovina celé lidské populace. Všechny, i ty největší státy pomalu ztrácejí pevnou půdu pod nohama a ke slovu se dostává chaos, anarchie a pouliční gangy. Největším nebezpečím pro všechny se postupně stává vojensky organizovaný celosvětový gang MOB, jenž začíná krutovládu teroru, a proto se oslabené vlády jednotlivých států rozhodnou spojit a dohromady čelit nebezpečí vytvořením organizované protiteroristické skupiny UMC (United Marine corps). V roce 2079 se podaří vědcům oddaným celosvětové vládě objevit nový zdroj energie - ORE, s jejíž pomocí vytvoří speciální tréninkový režim ve virtuální realitě. Tento stroj zvaný „Meat Mashine“ dokáže perfektně vycvičit mnoho vojáků, takže UMC získává v boji s MOB konečně navíc.

Popisek

V tuto chvíli vstupujete do příběhu, jakožto nováček v řadách UMC, vy. Jako každého bažanta vás nejdříve čeká zaškolení v Meat Mashine, které se de facto rovná tutoriálu, kdy se naučíte co a jak. Poměrně originálně je ale vaše školení přerušeno, než se naučíte úplně vše, protože do systému se za pomocí viru přenese několik vojáků MOB. Po jejich eliminaci jste seznámeni se situací, která není nikterak růžová. Vojákům MOBu se totiž během vašeho výcviku podařilo dostat se do základny UMC a ukradnout důležitá data, podle nichž by si mohli sestrojit vlastní simulátor. Zlodějem nebyl nikdo jiný, než jeden z hlavních bossů MOBu, hacker známý jako OptikNerv.

Sice nevím proč, ale k jeho zneškodnění jste jako nováčci vybráni právě vy a přitom by UMC měla mít v zásobě mnoho zkušenějších pardálů. Co naplat, je třeba se vydat v 17 poměrně krátkých misích po stopách OptikNerva a ve finále mu ukázat, co si o takových zlodějích jako je on myslíte.

PopisekGrafika a engine hry
Škoda, že nemůžu říct, že pět let vývoje stálo za to. Možná kdyby Gore vyšlo souběžně s Quakem 2, mělo by nějakou šanci na to, že svým vzezřením nebo enginem zaujme, ale dnes rozhodně ne. Dnešní hráči jsou totiž zvyklí na něco úplně jiného, než jen na bohapusté pobíhání z bodu A do bodu B, občasně zpestřené o likvidaci nepřátel, které taktéž není v Gore nijak moc. Absence tlačítka USE/OPEN ostatně mluví za vše. Ani v jedné ze 17 misí nenajdete jediný objekt, se kterým by mohla proběhnout interakce na jiné úrovni, než je jeho destrukce. I když popravdě řečeno, že byste mohli ničit nějak hodně věcí, se rozhodně říct nedá. Dokonce ani sklo není průstřelné a animace jeho tříštění je stejně ubohá jako repetetivní. V Quake 3: Arena mi absence této interakce vůbec nevadila, protože tahle hra je prostě primárně jinak stavěná, ale v Gore je to do očí bijící nedostatek. Na druhou stranu je grafika příjemně barevná a v misích se nikdy neztratíte:-)

Počítačoví protivníci – kámen úrazu dnešních her
Stejné jako s grafikou je to i s počítačovými protivníky, respektive vašimi občasnými pomocníky, kteří jsou mírně řečeno naprosto blbí. V obou dílech Serious Sama Popisektohle nevadí a dokonce na tom staví svůj úspěch, ale v Gore to působí poněkud rozpačitě. Nepřátelé po vás jdou ať se děje co se děje a stejně jako Nea v Matrixu je nezastaví ani volný prostor mezi dvěma budovami. Neo se nakonec naučil tuto vzdálenost překonávat, u nepřátel v Gore s tím ale bohužel počítat nemůžete, takže vždy, když se rozhodnou pro tento riskantní krok, skončí na dlažbě. Jelikož jsou to ale tvrďáci, kterým nevadí pád z několikapatrové budovy, jen se otřepou a v zápětí zase usilují o váš život. Veselé, i když jak se to vezme, je také to, co se stane, když bojovníkům, kteří občas bojují na vaší straně, dojdou náboje. Místo toho, aby zvedli nejbližší zbraň a jali se nepřítele řezat hlava nehlava, vezmou si nůž, což většinou bývá poslední rozhodnutí, na které se zmůžou. Autoři, pravděpodobně vědomi si inteligence svých bojovníků, se také rozhodli nezařadit do hry boty, což na jednu stranu nepotěší, protože multiplayerová hra pro hráče bez přístupu k síti bez botů je jako internet od Telecomu, čili dost blbá, na druhou se pravděpodobně ušetřili mnoha nepříjemností a výtek. :-)

Samotné modely jsou poměrně pěkné, animace ovšem stojí za houby. Že by se autoři nějak obtěžovali odlišit běh dopředu od úkroků, to rozhodně ne, takže vše vypadá poněkud toporně. Sice to navozuje komiksovou atmosféru, ale nevím, jestli právě tohle mělo být cílem. :-)

Popisek

Potřebuju zbraně... hodně zbraní...
Když už se nepovede engine ani grafika ba dokonce ani nepřátelé, je ještě šance napravit si reputaci na zbraňovém arzenálu, i když ani tady Gore: Ultimate Soldier nijak zvlášť neexceluje. Určitě je to ale to nejlepší, čím se může hra pochlubit. Do základní výbavy patří nůž a pistole a s trochou štěstí, umu a za teoretického předpokladu dostatku nábojů byste si s tímhle vybavením mohli vystačit až do konce hry. Narozdíl od jiných titulů totiž v Gore střílejí zbraně naprosto přesně a pokud alespoň občas hrajete FPS, neměl by pro vás být problém trefovat se jen do hlavy. Překazit přesné míření se vám sice bude snažit pixelový zaměřovací kříž, který má tendenci se na pozadí ztrácet, ale občas se tato nevýhoda změní ve výhodu a to zvláště při střelbě na velmi vzdálené stojící cíle, kdy se velmi dobře míří. S pistolí jste takhle naprosto v pohodě schopni zlikvidovat vzdáleného snipera, což jen potvrzuje fakt, že je Gore arkádovějšího zaměření. Kromě základního vybavení se dostanete časem k silnějším kalibrům jako je brokovnice, UZI, kulomet, čtyřhlavňová brokovnice, minigun, raketomet, plamenomet, odstřelovačka, energetická puška atd. Celkem je k dispozici 13 druhů zbraní včetně granátů, přičemž některé nabízejí i sekundární mód střelby. I u z braní lze ale najít pár věcí, které vám pravděpodobně zase až tak nesednou. PopisekBez debaty tou nejnepříjemnější je fakt, že se automaticky nedobíjejí, což vás bude zcela jistě stát několikeré nahrávání uložené pozice.

Kromě nových zbraní lze ve hře nalézt i brnění, rozdělené na jednotlivé části (chránič hlavy, těla a nohou) a občas taktéž něco jako Quad Damage či Regeneraci.

Hudební a zvuková stránka hry
Už dlouho se mi do rukou nedostal nějaký titul, kde by hudba nebo alespoň zvukový doprovod excelovaly a ani Gore není výjimkou. Hudba je sice pohodová a příjemně podbarvuje jednotlivé levely, ale nijak zvláště odvázaní z ní, natož abyste si ji pouštěli samostatně, rozhodně nebudete. Zvuky jsou taktéž v průměru, a tak jediné co zaujme, je několik stupňů funění. Do hry je totiž zabudován ukazatel únavy, který je ale dostatečně pružný, na to aby nějak ovlivňoval vaše akce jako například v modu Day of Defeat, takže podle toho jak moc rychle oddychujete, poznáte, jak moc jste unaveni.

PopisekMultiplayer
Gore měla být původně hra věnovaná jen multiplayeru a je to znát. Absence botů sice zamrzí, ale jinak je hra ve více lidech adrenalinovou záležitostí, i když popravdě nevidím důvod, proč by měla v době, kdy už tu nějaký pátek je Quake 3: Arena, nějak výrazněji uspět. Nabídka modů taktéž není kdovíjaká. Kromě obligátního Deathmatche a jeho týmové varianty, tu je ještě stejně provařené CTF a ve finále tajuplně se tváří mod Tactical, obsahující submody Escape (útěk VIP), Assault (z Counter-Strike známé položení a odpálení bomby) a Extermination (eliminace druhého týmu). Ve snaze o alespoň nějaké oživení je každý z nabízených charakterů v multiplayeru jinak odolný, disponuje jinou výbavou a taktéž různou rychlostí.

Suma sumárum
Celkově zhodnoceno Gore zaspal svou dobu a dnes působí jako oživlá fosílie. Zábavný zcela jistě je, ale v konkurenci dnešních titulů a s přihlédnutím, že by se každou chvíli mělo objevit demo na Unreal Tournament 2003 je to prostě druhá, ne-li už dokonce třetí liga.

Pozn: Autor je webmaster časopisu SCORE.

Gore: Ultimate Soldier
Výrobce: 4D Rulers
Vydavatel: DreamCatcher Interactive
Distribuce v ČR: zatím není definitivně rozhodnuto
Stáhněte si: hratelné demo, screenshoty, trailer
Oficiální homepage: http://www.4drulers.com/gore/
Minimální konfigurace: procesor 300 MHz, 64 MB RAM, 3D karta
Doporučená konfigurace: procesor 800 MHz, 256 MB RAM, 3D karta
3D karty: ano
Multiplayer: ano
Verdikt: Tato hra zaspala svou dobu, takže v současnosti působí jako oživlá fosílie. Pro krátké zabavení ale stačí.
Hodnocení 65%

Autor:




Nejčtenější

Cosplay Chun-Li, jedna z nejikoničtějších postav série Street Fighter
Fanouškům připadala herní postava příliš ošklivá, autoři ji předělali

Postava bojovnice Chun-Li byla v bojovce Marvel vs. Capcom: Infinity tak ošklivá, že ji museli autoři v nejnovějším patchi znovu vymodelovat obličej.  celý článek

Kingdome Come: Deliverance
Nový trailer na Kingdom Come poodhaluje příběh a létají v něm výkaly

Nová ukázka z historického RPG ukazuje násilný přechod hlavního hrdiny z bezstarostného mládí do dospělosti.   celý článek

Zaklínač 3: Srdce z kamene
VIDEO: Vtipný mod do Zaklínače 3. Geralt sviští jako profík na skejtu

Tohle video pobaví. Geralt se díky volně stažitelné modifikaci hry Zaklínač 3 pohybuje po herním světě jako na skateboardu.   celý článek

Sudden Strike 4
Zase pořádná strategie z druhé světové? Recenze Sudden Strike 4

Sudden Strike se po dlouhé odmlce znovu vrací na monitory. Jde stále o krvelačnou strategii z druhé světové války, nebo o slabý odvar? Autoři moc...  celý článek

Příznivci krajní pravice v Charlottesville ve Virginii (11. srpna 2017)
Končím s vtipy o nacistech, slibuje populární youtuber PewDiePie

Po nedávných událostech v Charlottesville se jeden z nejpopulárnějších youtuberů rozhodl, že už nebude dělat žádné vtipy o nacistech.  celý článek

Další z rubriky

Friday the 13th: The Game
Zabijte kamaráda na sto způsobů. Recenze brutality Friday the 13th

Maskovaný sériový vrah se od uvedení prvního filmu před 37 lety vrací v očekávané hře pro více hráčů. Děs kolem sebe vytváří stále a při hraní s dobrou partou...  celý článek

Syberia 3 (PC)
RECENZE: Na výrobě Syberie 3 se až příliš šetřilo

Třetí Syberia se předchozím hrám série nevyrovná. Dolů ji táhne především technické zpracování a minimalistický příběh. Přesto by si ji opravdoví fandové mohli...  celý článek

Sniper: Ghost Warrior 3
RECENZE: Sniper: Ghost Warrior 3 se příliš veze na vlně zájmu

Série Sniper: Ghost Warrior se vždy řadila spíše mezi ty, od kterých se toho očekávalo méně. Mezi vydáním druhého dílu a tím současným však uběhly čtyři roky a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.