Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Zhlédněte dvacetiletou evoluci stříleček. Od Wolfensteina po Crysis

aktualizováno 
Střílečky za posledních dvacet let doznaly zásadních změn, vybrali jsme proto několik z jejich milníků. Video je rychlou exkurzí žánrového vývoje, který je nejpatrnější po vizuální stránce. Jen těžko lze zahrnout všechny zásadní akce, mnohým tak jistě bude ta či ona hra v sestřihu chybět.

Výběr částečně ovlivnila i data vydání jednotlivých titulů. Proto například sérii Half-Life zastupuje druhý díl, ačkoliv úvodní počin měl pro žánr větší význam. Existuje navíc řada dalších skvělých her, které by si čas ve videu zasloužily. Namátkou Portal, BioShock nebo Deus Ex. Nešlo by však o svižnou exkurzi, a délka finálního sestřihu by byla unavující.

Wolfenstein 3D (rok vydání: 1992)

Ačkoliv Wolfenstein nebyl pionýrskou střílečkou v hraní z pohledu první osoby, bývá považován za praotce žánru. Titul vytvořilo studio id Software a pro přijatelnější hardwarové nároky hra nevykreslovala strop ani podlahu. Vývojáři letos hru zpřístupnili zdarma v internetovém prohlížeči (čtěte o webové verzi).

Doom 2 (rok vydání: 1994)

Střílečka Doom 2 hrdě kráčela ve šlépějích Wolfensteinu. Byla to svižná a přímočará akce, která oproti svému předchůdci nabízela vyšší i nižší plošiny, detailnější grafiku a jednoduchou práci se stíny. Série Doom navíc poprvé nabídla síťové zápolení.

Němci si hru legálně mohou zahrát až od letošního roku, titul byl totiž v jejich zemi dvacet let zakázaný (více o kauze).

Duke Nukem 3D (rok vydání: 1996)

Svalovec Duke Nukem vsadil zejména na vulgární humor a značnou interaktivitu prostředí. Hráči tak mohli rozstřílet okna, platit dívkám za striptýz či močit do záchodu. Byl čas nakopávat emzácké zadky.

Duke Nukem 3D

Quake (rok vydání: 1996)

První Quake hráčskou komunitu rozdělil na dva tábory. Jedna skupina upřednostňovala konkurenční Duke Nukem 3D, druhá Quake prohlásila za božskou akci z nebes. Po technické stránce byl však Quake jednoznačně vítězem. Poprvé nabídl skutečnou 3D grafiku s propracovaným fyzikálním modelem. A Bonusweb letos nabídl retro recenzi (čtěte ji).

Unreal (rok vydání: 1998)

Grafická stránka Unrealu herní svět ohromila (recenze). Kampaň v prvním dílu navíc nabízela skriptované momenty a místy až děsivou atmosféru. Zrodil se tak úhlavní rival série Quake a odstartoval vývojářský maraton, jehož hlavními aktéry tehdy byly společnosti id Software (Quake) a Epic Games (Unreal).

Unreal

Quake 3 (rok vydání: 1999)

Mnozí hráči třetí Quake mylně označovali jako pouhé technologické demo. Hra totiž odmítla tehdejší konvence žánru a nabídla v podstatě jen síťovou akci. Titul sice zahrnoval i hru pro jednoho hráče, tou však bylo soupeření v arénách určených právě síťové hře. Quake 3 se nicméně na řadu let stal jedním z předních titulů pro profesionální hraní her.

Medal of Honor: Allied Assault (rok vydání: 2002)

Série Medal of Honor byla jedním ze symbolů odklonu od stříleček arénového typu. Titul Allied Assault přinesl akci z druhé světové války a vyznačoval se řadou filmových momentů. A oproti předchozímu typu stříleček byla hra svým pojetím blíže skutečnosti (čtěte recenzi).

Far Cry (rok vydání: 2004)

Titul Far Cry byl významný především grafickou stránkou. Mnozí tvrdí, že vizuálně předstihl i Half-Life 2. Byl to také první titul společnosti Crytek, která se hrdě zařadila mezi přední inovátory herní grafiky. Firma se později proslavila zejména sérií Crysis. Bonusweb tehdy nabídl exkluzivní recenzi.

Far Cry

Half-Life 2 (rok vydání: 2004)

Titul Half-Life 2 dodnes řada hráčů považuje za nejlepší střílečku všech dob (recenze). Pokračovala v trendu prvního dílu. Je to tedy hra, která neustále střídá herní tempo a nabízí četné filmové momenty. Half-Life 2 také obsahoval logické hádanky, které umožnil jeho fyzikální model.

Crysis (rok vydání: 2007)

Rok 2007 hernímu světa přinesl zabijáka v nanoobleku a strhující grafice. Titul se odehrával v roce 2020 a nabízel rozlehlé prostory a volnost v řešení situací (čtěte recenzi). Herní kritici Crysis vyzdvihovali pro vizuální stránku i herní náplň a hra se stala jedním z nejlépe hodnocených titulů vůbec.

Crysis

Unreal Tournament 3 (rok vydání: 2007)

Třetí Unreal byl posledním velkorozpočtovým zástupcem arénových stříleček (více v recenzi). Po herní i finanční stránce to byl propadák. Jeho vývojáři finanční neúspěch přičetli digitálnímu pirátství. Hra si nicméně nedokázala najít silnou fanouškovskou základnu. Pro konzolisty byla příliš frenetická a PC hráčům zase vadily úpravy pro konzole.

Modern Warfare 2 (rok vydání: 2009)

Do seznamu by lépe zapadl první díl akce Modern Warfare. Ten totiž válečné střílečky posunul z období druhé světové války do současnosti. Vyšel však v roce 2007, a pro potřeby exkurze tak lépe poslouží druhý díl. Samotná série Call of Duty je pak nejviditelnějším představitelem velkolepých akcí ve stylu hollywoodských filmů. Je plná explozí a předem připravených situací. Někdy však až příliš okatě čeká na spuštění určitého skriptu, stejně jako Modern Warfare 2(čtěte recenzi).

Call of Duty: Modern Warfare 2

Crysis 2 (rok vydání: 2011)

Druhý díl Crysis lze označit za jeden z graficky nejpůsobivějších titulů současnosti (recenze). Hra se však v době vydání stala terčem hlasité kritiky. Verze pro PC i konzole byly totiž vizuálně srovnatelné a očekávaná grafická revoluce se nekonala. Vývojáři nicméně o několik měsíců později vydali aktualizaci určenou grafickým kartám s DirectX 11. Hru také doplnili o textury ve vysokém rozlišení a grafika od té doby patří mezi špičku.

Autor:






Nejčtenější

DOOM
Majitel DOOMu bojuje s hrou zdarma, autor natruc vydal zdrojový kód

Ačkoliv tvůrci hry DOOM měli ve zvyku zveřejňovat zdrojové kódy svých technologií, nový majitel značky fandovské projekty potírá. Programátor John Carmack...  celý článek

Ilustrační obrázek ke hře BioShock
Sedm herních situací, které nám naprosto vyrazily dech

Šokující momenty jsou ve filmech o poznání častější než ve světě videoher. Připočíst to dost možná lze větší vyzrálosti filmového průmyslu. Přesto se najdou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.