Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kalifornské snění: násilí, sex a stereotypy. Recenze Grand Theft Auto V

aktualizováno 
Toto je jeden z titulů, kde má věkové doporučení opravdu význam. Hra se s ničím nepárá, s ničím si nedělá hlavu a zesměšňuje snad úplně všecko. Ale mimo jiné i proto je to úžasná zábava.
93

Grand Theft Auto 5

Platforma: Xbox360
Výrobce: Rockstar

  • Značná rozloha herního světa
  • Ve kterém můžete dělat hromadu věcí
  • Skvěle napsané a nadabované postavy
  • Vydrží fakt na dlouho
  • Nebojí se jít proti proudu
  • A i proto není nouze o vtipné momenty
  • Několik drobností by se našlo, ale skoro to ani nestojí za řeč

Herní karta

Představte si hru, do které se vešly snad všechny stereotypy světa v té nejčistější a ještě trochu vylepšené podobě. A možná je to i paradoxní, ale zároveň jde o hru se nejvyšší mírou svobody vůbec. Vítejte ve světě podivných existencí, vítejte v Grand Theft Auto V.

Kontroverzní témata a scény ovšem nejsou tím, na čem hra, respektive celá série Grand Theft Auto stojí, i když právě to je pro média tím nejvděčnějším tématem. Hráči ocení především hromadu herního obsahu a aktivit, kterým se můžete věnovat mimo hlavní příběhovou linii, a také značnou volnost při řešení konkrétních situací. Nedaří se vám vystřílet doupě nepřátelského gangu? Tak je vybombardujte. Pokud na to ovšem máte prostředky.

Panoptikum figurek

A o jakých kontroverzích je řeč? Vedle možnosti páchat nezřízené násilí puritány jistě namíchnou sexuální scény. Zvláště když například jednu musíte i aktivně natáčet na kameru a jindy zase odtrháváte psa od feny. Striptýzové bary zde mají status volnočasové aktivity, plníte úkoly pro jednu nafetovanou štětku, každou chvíli je tady někdo ožralý na maděru a skoro všichni jsou sprostí tak, že i tradiční český dlaždič by se červenal.

Grand Theft Auto V

A jsme zase u těch stereotypů. Snad každá jednotlivá postava, kterou ve hře potkáte, se chová typicky v rámci určité skupiny lidí. Tedy alespoň podle představ nás "normálních". Začíná to u existencí, jako jsou prostitutky (rádoby lascivní, ale ve skutečnosti úplně mimo), gogo tanečnic (naprosto znuděné) a přes různé venkovské balíky (prostě balíci) to končí u zdánlivě normálních lidí, jako jsou programátoři (jejich vtipy jsou fakt ubohé) nebo běžní američtí zákazníci (došly mi baterky, budu protestovat, mám svá práva).

Smrad z obrazovky

Každá z postav tak je jedinečnou figurkou z úžasného panoptika, které je díky této typizaci "až za hrob" neuvěřitelně zábavné. Tedy přinejmenším pokud nepatříte do některé ze zesměšňovaných skupin. Přispívá k tomu i téměř dokonalý dabing, kvůli němuž zdejším postavám věříte každé slovo, byť je sebepitomější. Autoři hry oznámili, že jim s dabingem pomáhali i skuteční gangsteři, ale to oznamovat vůbec nemuseli, protože je to zřejmé na první poslech.

Grand Theft Auto V

Velmi autentické je i prostředí. Hra je zasazena do fiktivního města Los Santos, jehož předobrazem je Los Angeles, respektive do státu San Andreas, který je fiktivním ztvárněním Kalifornie. Vedle města tu tak máme i venkovské a horské oblasti, různá údolí, řeky a samozřejmě nesmí chybět ani pláže a moře. Není to jen na okrasu, ve všech těchto oblastech je dostatek věcí k prozkoumání i aktivit, kterým se můžete věnovat, zkrátka všude se něco děje.

Přinejmenším město odpovídá reálnému Los Angeles velice věrně, alespoň pokud můžeme posoudit z našich návštěv herní výstavy E3. V některých zapadlých zaplivaných uličkách jsem snad i z obrazovky cítil klasický smrad odpadků, moči a bezdomovců. Ztvárnění prostředí je zkrátka bezkonkurenční.

Širé lány

Autoři se navíc chlubili, že rozloha celého herního světa je x-krát větší než v předchozích dílech. Nevíme, neměřili jsme to. Je to totiž úplně jedno. Zdejší svět je totiž tak velkoryse velký, že než všechno prozkoumáte, vyzkoušíte a splníte, zabere vám to desítky, možná spíše až stovky hodin.

Grand Theft Auto V

V tomto prostředí se pak pohybujete se třemi hrdiny, kteří se v rámci příběhové linie střídají podle předepsaného schématu, ale při volném hraní je můžete měnit zcela libovolně. Upřímně řečeno, kdovíjak zásadní věc to není, hra by skvěle fungovala i bez toho, ale opět to dál rozšiřuje její pestrost a volnost, což nemůže být na škodu. Hrajete tři příběhy, které se časem prolínají do skvělého celku, přestože tedy co se týče vyprávění a stavby samotné story, máme jiné favority.

Herní pošuk roku

Prvním hrdinou je Franklin. Tento černošský mladík je typický pouliční "gangsta", jehož význam nepřesahuje hranice okrsku. Brzy ovšem narazí na Michaela a to už je jiná třída. Žije v dobré čtvrti v přepychovém domě, ale moc si to neužívá. Manželka ho podvádí s tenisovým trenérem, dcera točí porno na jachtě a syn, to je prostě blbec, až to mlátí dveřmi. Třetím do party pak je Trevor. Žije v karavanu za městem, je neupravený, zarostlý, špinavý a velmi pravděpodobně i dost páchne. Ale v prvé řadě je to ultimátní pošuk.

Trevor je dokonce tak drsný psychopat, že má člověk občas problém za něj vůbec hrát, protože nikdy nevíte, kdy mu rupne v bedně. Respektive, ono mu v ní rupe vlastně každou chvíli. Když v jedné vedlejší misi vystřílí bandu vesnických balíků jen proto, že mu nedali napít piva, tak zakroutíte hlavou, ale asi to pak kdovíjak řešit nebudete. Ale když mlátí a šikanuje parťáka, který balancuje někde na hranici značného nedostatku vzdělání a mentálního postižení, to už je docela silné kafe.

Grand Theft Auto V

Ale toto je prostě Grand Theft Auto. Lidé tu stejně jako v reálném světě nejsou ideální a tak říkajíc "každý má něco". Paradoxně jsou to právě tyto nestandardní momenty, a pro každého to asi budou jiné situace, které člověka přinutí se nad různými věcmi i zamyslet. Paradoxně proto, že se tak stane ve hře, která je jedněmi glorifikována jako největší bžunda na světě, zatímco jiní v ní vidí zhmotnění všeho zla.

Více všeho

Základní kostra hry je již léty prověřená. Pohybujete se v otevřeném prostředí, plníte úkoly povětšinou značně kriminálního charakteru a mezi nimi se můžete věnovat spoustě jiných věcí. Celé je to ovšem zase o kousek bohatší, velkorysejší a zkrátka kompletně větší. Vždyť jen vedlejších aktivit je taková spousta, že jejich detailnější popis by vydal na dva až tři články středního rozsahu. Jejich paleta se rozprostírá od prostého vysedávání ve stripclubu přes závody v ulicích i terénu, šipek či golfu, až po lov jelenů v horách.

Vedle toho se zde čas od času objevují různé náhodné události, například loupež na ulici. Je pak na vás, zda se zloděje vydáte stíhat, nebo ne. A pokud ano, můžete se rozhodnout, zda kabelku s penězi vrátíte za nějaké mrzké nálezné, nebo zda převezmete štafetu a s lupem ujedete.

Grand Theft Auto V

Změn k lepšímu se dočkaly i věci vysloveně praktického rázu, především ovládání. V minulosti to nebývalo vždy ideální, ale tentokrát už například asistence při míření funguje tak, že se na ni můžete opravdu spolehnout. A věřte, že se to mnohdy hodí. Ale na druhou stranu už se při neúspěchu nemůžete vymlouvat, že se to špatně ovládá.

Svérázná kreativita

Možná to zní jako berlička pro méně zdatné, ale není tomu tak. Umírat zde budete na dnešní poměry nebývale často a mnoho misí si tak zopakujete. Ale není to jen zásluhou obtížnosti, spíše jde o to, že musíte vymyslet vhodný postup, respektive obhlédnout situaci. Někdy na vás nečekaně vyběhne banda nepřítel, jindy zase zjistíte, že jste se třikrát snažili prorazit hlavou zeď, ale když ji obejdete více ze strany, najednou je řešení mnohem jednodušší a navíc rázem dává mnohem větší smysl. Na pozadí násilného krváku tu tak máme velmi kreativní záležitost. Zní to taky docela paradoxně, že?

Mimochodem, některé úkoly si zopakujete sami a ještě rádi. Po dokončení mise se totiž zobrazí stručné hodnocení, kde uvidíte, kolik "přídavných" úkolů jste splnili (předem je neznáte) a procentuální hodnocení. Každý splněný úkol si pak můžete zahrát znovu a pokusit se o lepší výsledek.

Grand Theft Auto V

Velká různorodost se tradičně projevuje i v široké škále zbraní, jejich příslušenství, nebo třeba i vozů, které jezdí po silnicích San Andreasu. Zajezdit si můžete v řadě modelů od malých "nákupních tašek" přes buginy a sporťáky až po náklaďáky a traktory. A každé se samozřejmě při jízdě chová jinak. No a pochopitelně si zde i zalétáte a podíváte se i pod vodní hladinu.

Inspirace vším možným

Mimochodem, v jedné bugině se můžete účastnit misí s pašováním zbraní. Jde v nich o to, abyste co nejrychleji cestou necestou (raději tedy tou necestou) dojeli ke shozené zásilce dříve než konkurenční gang, naložili ji a co nejrychleji se ztratili protivníkům z dohledu. Velmi živě to připomíná jinou, dnes již skoro zapomenutou značku od Rockstaru: Smuggler's Run.

Ostatně inspiraci odjinud tady lze pozorovat častěji. Například scéna s domem na pilířích dá vzpomenout na jeden dost známý akční film.

Každý je jiný

Všichni tři hrdinové mají osobní statistiky, jako jsou například síla (důležitá při pěstních bitkách), vytrvalost (délka sprintu), kapacita plic (výdrž pod vodou), řízení aut, létání nebo plížení. Vzhledem k šířce možností asi nikoho ani nepřekvapí, že se v této řezačce dá pohybovat i kradmě a skrytě.

Grand Theft Auto V

Na samotných statistikách není nic zvláštního, to máme dnes leckde, ale zajímavé je, jak dokážou motivovat k tomu, abyste dělali různé "blbosti okolo". Nejednou se tak přistihnete, že když to k aktuálnímu cíli máte jen kousek, raději tam doběhnete, abyste trochu vylepšili staminu. Nebo jindy si zase zajedete na střelnici, abyste potrénovali střelbu.

Každý z hrdinů má na začátku statistiky odlišné. Franklin tak začíná jako dobrý řidič, Michael je víceméně univerzál a Trevor je bouchač a v prvé řadě dobrý letec. Tato psychopatická troska totiž kdysi pracovala u letectva. Každý má navíc speciální schopnost na bázi klasického bullet-timu. Franklin tak při zpomalení času velmi obratně kličkuje mezi auty, zatímco třeba Trevor zase lépe střílí a snese více ran. Může se to zdát jako úlitba módní vlně, ale ve skutečnosti je to praktický prvek, který mnohdy přijde vhod, zejména v případě pouličních závodů, které se bez toho snad ani nedají vyhrát.

Má to i mouchy

Závody jsou pak připomínkou toho, že i tato hra má pár chyb. V prostředí, kde se můžete zaseknout o kdeco, se zkrátka nezávodí dobře. Úplně ideální není ani vstup do hry. Pokud se sérií GTA zatím nemáte zkušenosti, budete možná trochu zmateni, protože se na vás v rychlém sledu vyvalí tolik různorodých instrukcí, že to zkrátka najednou nepoberete. A budou se na vás valit ještě docela dlouho. Na druhou stranu je celá hra tak rozsáhlá, že budete mít dost času si všechno zažít.

Grand Theft Auto V

Zůstávají i klasické bolístky, kdy vás například policie začne občas stíhat zcela bezdůvodně nebo kdy se z autem na nějakém objektu zaseknete tak nešťastně, že nemůžete odjet. Také nepotěší, že když potřebujete zrovna upalovat, co vám auto stačí, je město "jako na potvoru" plné aut, třebaže jsou čtyři ráno (hra pracuje s denním cyklem i se změnami počasí). Naproti tomu, když uprostřed mise nutně potřebujete auto, rázem je provoz na nule. Ale to jsou jen drobnosti, které na celkový dojem ze hry nemají prakticky žádný vliv.

Vztyčený prostředník

Skvělé je i technické zpracování. Grafika vypadá vcelku dobře i sama o sobě, v kontextu obrovské rozlohy herního světa pak naprosto úžasně. Postavy se sice hýbou dost kostrbatě a čas od času doskočí nějaký vzdálenější objekt, ale není to nic, co by nějak fatálně vadilo. Naopak se člověk občas až podiví, že se to vůbec takto svižně hýbe a ještě to tak dobře vypadá.

O skvělém dabingu už řeč byla a nelze opomenout ani klasický poznávací znak série, tedy rádia, která si můžete pustit v autech. Nabídka sice není tak zajímavá jako minule, ale poslouchat tady rozhodně je co. K dispozici je několik hudebních žánrů i mluvené slovo a když můžete ve hře zaslechnout Phila Collinse a Freddieho Mercuryho, tak je to taky docela frajeřina. Naším redakčním favoritem pak je šlágr na hispánské stanici s textem "mucho mucho jalapeňos".

Grand Theft Auto V

Hra tak do posledního puntíku plní očekávání, která vzbuzovala. Je to opět skvělá práce, která vlastně dodnes nemá až tak úplně obdoby. Místy se až zdá, jako kdyby vznikla proto, aby autoři konkurenci vmetli do obličeje: podívejte, co umíme a vy ne. Nejen značnou mírou kontroverze, ale i příkladným zpracováním tak Grand Theft Auto V ukazuje celému světu vztyčený prostředník. A může si to dovolit.



Hodnocení hry

Redakce

93 %

Čtenáři

89 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 2317 čtenářů



Nejčtenější

Get Even
RECENZE: Get Even fantasticky kombinuje horor, detektivku a střílečku

O novince z Polska s názvem Get Even slyšíte dost možná poprvé. V originálně pojaté hře si užijete kombinaci detektivního příběhu, horroru, střílečky i...  celý článek

Každoroční slevy na Steamu
Připravte si peněženky, začal výprodej na Steamu

V digitálním obchodě Steam lze aktuálně nakoupit spoustu her za zlomek původní ceny. Ideální čas zásobit se na prázdniny.  celý článek

Beyond Good & Evil 2
Vymodlený Beyond Good & Evil 2 se představuje v prvních záběrech

Fanoušky nesmírně oblíbená, nicméně finančně neúspěšná hra Beyond Good & Evil se po letech spekulací opravdu dočká pokračování. První záběry vypadají více než...  celý článek

Assassin’s Creed: Origins
Královna Kleopatra a zrození asasínů. Velký speciál o Assassin’s Creed: Origins

Že letošní Assassin’s Creed bude zasazen do starověkého Egypta, nebylo žádným tajemstvím. Oficiální oznámení uskutečněné v rámci herního svátku E3 však...  celý článek

NHL 18
Tváří NHL 18 bude famózní Connor McDavid, změny budou spíše kosmetické

Od nočního představení NHL 18 se příliš nečekalo, přesto je jeho chystaná náplň zklamáním. Největšími novinkami jsou přepracované ovládání hokejky, arkádový...  celý článek

Další z rubriky

Strafe
RECENZE: Střílečka Strafe vám spočítá, kolik krve jste prolili

Současná doba přeje odvážným experimentům. Strafe se možná na první pohled jako jeden takový netváří, ale pod maskou retro akční hry se skrývá nečekaná...  celý článek

Empathy: Path of Whispers
RECENZE: Jaký je svět bez lidí? Empathy ho ukazuje po apokalypse

Empathy je jedna z těch her, v níž nepotkáte jediného člověka. Podobně jako třeba v Everybody's Gone to the Rapture nebo Dear Ester to však má svůj důvod....  celý článek

Kona
RECENZE: Na tajuplnou detektivku Kona jen tak nezapomenete

Soukromý detektiv Carl Faubert přijíždí do bezútěšného severního Quebecku, aby řešil případ, na který do smrti nezapomene. A vy, pokud máte rádi netradiční...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.