Kdysi dávno se v zemích Flanaess objevila zlá, krutá démonka Zuggtmoy. Povolala k sobě zvrácené bytosti a nohsledy, kteří ji uctívali, a nedaleko vesnice Hommlet založila chrám a temné společenství známé jako Nulb. Pod jejím vedením tyranizovaly zlé síly okolí a jejich výpady přerostly ve válku. Nakonec se hrdinům a vojskům z okolních zemí podařilo společenstvo zničit, do rozhodující bitvy se přitom zapojil i Kruh osmi – skupina nejmocnějších mágů, mezi kterými nechyběli ani nejslavnější z nejslavnějších: Otiluk, Bigby, Mordenkainen a další. Chrám byl zapečetěn, ale jak už to tak v podobných případech bývá, zlo nebylo poraženo definitivně. Nyní, po mnoha a mnoha letech, opět začíná být v okolí Hommletu nebezpečno. Cesty jsou plné banditů, po lesích se prohánějí podivná stvoření a lidé se ztrácejí…
Čili, situace jako stvořená pro pořádné fantasy dobrodružství. A taky že jo. Přesně takhle totiž začíná připravované RPG Greyhawk: Temple of Elemental Evil, které vzniká ve studiích Troika Games (jehož členové jsou částečně přeběhlíci z Black Isle Studios a mimo jiné už za sebou mají výborný titul Arcanum: of Steamworks and Magick Obscura). 
Nutno ovšem poznamenat, že tuto zápletku nevymysleli scénáristé z Troiky, ale tvůrci legendárního „papírového" RPG Dungeons and Dragons. Dobrodružství Temple of Elemental Evil bylo jedním z prvních herních modulů pro osvědčený herní svět Greyhawk. Tohle vše samozřejmě i méně zkušenému erpégéčkáři napoví, že základem celé hry budou osvědčená a oblíbená pravidla D&D.
Hra samozřejmě začne tvorbou party. Ještě dříve, než se pustíte do piplání s jednotlivými postavami (v partě jich můžete mít od začátku pět, a během hry lze přibrat až tři další), budete si muset vybrat přesvědčení družiny. To za prvé omezuje výběr přesvědčení pro jednotlivé charaktery (čímž se autoři elegantně vyhnuli nesmyslným situacím, kdy je třeba v jedné partě zároveň ultrakladný paladin, přísně neutrální druid a prohnaný zlý nekromant), za druhé předurčuje začátek hry. Vzhledem k tomu, že přesvědčení má devět stupňů, můžete hru začít devíti různými způsoby. Výchozí situace v podstatě udává prvotní důvod, z jakého se vaši hrdinové vydají do Hommletu – od pátrání po ztracených elfech přes vyřízení vzkazu až po vypálení posvátného chrámu. Ať už se do Hommletu dostanete z jakéhokoliv důvodu, jedním si můžete být jisti – kromě hlavního questu budete moci řešit spoustu vedlejších 
úkolů; ať už pro dobrý pocit z pomoci ostatním nebo kvůli odměně. A samozřejmě kvůli zkušenostem.
Vzhledem k tomu, že hra vychází ze stejnojmenného herního modulu, je jasné, že se své předlohy řídí nejen co se zápletky týče, ale i v případě místopisu a NPC. Se svojí družinou tak zavítáte nejen do Hommletu a nechvalně proslulého temného chrámu, ale i do přímořského Nulbu a dalších míst; ze známých osob na vás čeká například druid Jaroo, opilec Elmo či Terjon, představený chrámu Svatého Cuthberta. Samozřejmostí pak je (jak už jsem konec konců naznačil výše) použití pravidel D&D. Konkrétně se bude jednat o edici 3.5, která oproti edici třetí přichází s mnoha novinkami. Kromě nových kouzel, skillů a featů (a taky několika změn v těch starých) jsou upravena i pravidla pro některá povolání a dočkáte se samozřejmě i dalších změn. Princip vývoje postav a bojů ovšem samozřejmě zůstává stejný, takže kdo hrál Neverwinter Nights nebo Icewind Dale II, bude od začátku vědět, která bije. A pro ty ostatní by měl být připraven Tutorial, ve kterém snad základní pravidla každý rychle pochopí.
Při přípravě každé hry se obvykle vývojáři ohánějí tím, jak bude jejich hra plná potvor, kouzel, zbraní či různých druhů piva (no dobře, tím se obvykle neohánějí… ale mohli by!). Nejinak je tomu pochopitelně i v případě Greyhawku. Každopádně už víme, že mezi nepřáteli najdeme kromě těch obyčejných (čímž myslím potvory typu ork, kostlivec, vlk a jejich varianty) například hydru, salamandera, ettina, gargoylu či obří žábu (své oběti si omotá svým jazykem, odporné – pozn. Ondra). Kouzla a předměty samozřejmě nemá smysl vyjmenovávat, jelikož jejich počet údajně půjde do stovek – a dá se tomu věřit, jelikož s podporou propracovaných pravidel D&D by to opravdu neměl být problém. Ovládání bude samozřejmě myšoidní a přístup ke všem speciálním akcím by měl být vyřešen poměrně elegantně pomocí pop-up menu, tedy podobně, jako je tomu třeba v již zmiňovaném titulu Neverwinter Nights. Navíc chlapíci z Troika Games přicházejí s několika novými nápady, jako je například možnost uložit si až šest různých konfigurací zbroj/zbraně a pak mezi nimi přepínat – změna vybavení sice zabere postavě nějaký čas, ale hráč má ulehčenou práci. Hodit se to může například při přechodu ze střelby na boj na blízko a v podobných situacích.
Boje by měly být tahové, což samozřejmě potěší zejména příznivce taktiky. Vzhledem k tomu, jak je v D&D soubojový systém propracovaný, je to samozřejmě mnohem lepší volba než kdyby se vývojáři rozhodli pro akčnější pojetí. Grafika zatím vypadá velmi dobře, ale vzhledem k tomu, že jsme ještě neměli k dispozici žádnou hratelnou verzi, těžko můžeme dělat nějaké závěry. Engine by měl každopádně pracovat s renderovanými lokacemi zobrazenými v izometrickém pohledu, do nichž budou zasazeny 3D postavy. Vše pak bude obohaceno dynamickými světly. Dokud nevyzkoušíme demo či novinářskou verzi, tak každopádně nebudeme moudřejší. Nicméně sám za sebe mohu prohlásit, že se na tuhle hru opravdu setsakramentsky těším. A doufám, že na podzim, kdy má Greyhawk konečně vyjít, mne jeho tvůrci nezklamou.
První dojmy (Ondřej Zach)
Na herním veletrhu v Lipsku jsme měli možnost vyzkoušet si hratelnou prezentační demoverzi, proto přikládám pár prvních dojmů. Je asi zbytečné příliš se rozepisovat o generování postav, protože každého mohu ujistit, že se jedná o zdlouhavou, ale dosti zábavnou proceduru. Na této fázi hry se však stále pracuje, proto se podívejme na to, co hráče udeří do očí jako první. Samotný herní svět příjemně překvapí svým smyslem pro detail a nutno podotknout, že animace – například padající lístečky ze stromů (ale nejenom ty doprovodné) – celkově dobrý dojem jenom podtrhují. Systém viditelnosti funguje na určitý rádius, navštívená místa potom zahalí mlha, zatímco nenavštívená se, v závislosti na pozici postav, postupně odkrývají. Boje probíhají, jak už se Jíra zmínil, tahově, což s sebou přináší mnohé zajímavé možnosti. U každé postavy si lze nastavit taktiku, způsob boje, typ útoku, vybrat některé z kouzel... - hlavně na všechno máme dostatek času, což potěší. Každé kouzlo, ale i předmět – třeba ohnivá sekera v rukou válečníka, se samozřejmě projevuje s náležitě vyvedeným grafickým efektem. U družiny lze měnit formace (ty si vytváříme dle libosti) a podle příslibu autorů půjde úplně každá budova ve hře otevřít a navštívit. Máme se nač těšit.
