Legendární Jesse James, známá to postava desperáta ze sklonku slavné éry Divokého západu, se nám nyní představuje ve střílečce pro světelnou pistoli, jejíž první díl jsme mohli ochutnat na 32-bitovém PSX. Tato herní epizoda mne však dočista minula a tudíž bohužel nemohu nabídnout srovnání, nicméně jedno je jisté. Po audiovizuální stránce tvůrci příliš kroků dopředu neudělali a třebaže se nejedná o nic nestravitelného musím říci, že ve svém žánru - po této stránce - okupuje Gunfighter II stolek v baru nižší cenové kategorie. Samozřejmě navzdory uvedenému je mnohem důležitější vědět, kterak se to celé hraje, takže si pojďme posvítit na herní mechanismy.
Především je nutné říci, že Gunfighter II umně kopíruje sérii Time Crisis. Jako v každé střílečce se ocitáte na předdefinované cestě, kde musíte na klíčových bodech vystřílet nepříjemně naladěné osazenstvo, abyste se v daném levelu přemístili zase o předem vytyčený kus dál. Během střílení však máte báječnou možnost kdykoliv se schovat za blízkým objektem, kterážto činnost vám jednak automaticky dobije váš šestiraňák a druhak jste po tuto dobu v bezpečí. Můžete si navíc upravit náměr a po vykouknutí do prostoru tak rychle a efektivně odpravit nejbližšího pistolníka. Abyste však z této nesporné výhody, dávající hře určitý taktický rámec, nemohli příliš často těžit, je tu časový limit nutící vás neustále do akce. Celá story se přitom točí okolo skutku Boba Youngera, nejmladšího z klanu Youngerů a člena známé bandy Jesse Jamese, který jej podle historických análů zradil - zde si od něj toliko "vypůjčí" lup a jeho ženu, za jejímž osvobozením se Jesse vydává. Pochopitelně vše musíte odehrát z jedné vody načisto, takže pokud vás kupř. ve čtvrtém levelu definitivně sejmou, začínáte úplně od začátku. Tohle nemilosrdné pravidlo však vychází ze skutečnosti, že střílečky pro světelnou pistoli nebývají nijak zvlášť dlouhé a Gunfighter II v tomto směru není výjimkou. Než systémem pokus-omyl tohle westernové představení na nejnižší obtížnost zvládnete, uběhne sotva den, což rozhodně není adekvátní námaha za vynaložené peníze. Na druhou stranu tu je pár věcí, které by vás mohly u hraní ještě chvilku zdržet. Především to je možnost kooperativní hry, která víc než jen potěší. Potom mód Arcade, kde se vám zpřístupňují již navštívené lokace a lze se tak dobře dopředu připravit. A naposledy tu máme něco miniher, jež vás pocvičí při střelbě také na pohyblivé cíle. To se může ostatně hodit, neboť jeden celý level se odehrává na kozlíku dostavníku a řekl bych, že patří k těm obtížnějším, anžto musíte nezřídka zaměřit pohybující se jezdce na koních. Vedle obvyklých protivníků se dočkáte i stejně obvyklých bossů, dají-li se takto vůbec nazvat, a skutečně stylové závěrečné konfrontace s Bobem Youngerem, která určí ráz finále, v němž bude buď prostor pro slzy anebo jako Jesse se svou partnerkou odcváláte na rychlém oči vstříc očekávaným světlým zítřkům (které, jak všichni dobře víme nepřišly - za což možná může ten černý bizon, co jim přešel přes cestu...).
Během neustálého střílení jistě oceníte snahu tvůrců o zvýšení interaktivity okolního prostředí, což by do budoucna mohl být krok správným směrem, nicméně až zase tak zázračné to tady není a stěžejní na tomhle nápadu je pár šikovně umístěných výbušnin, které vám rychle pomohou z potíží, a časté bonusy, mezi nimiž asi nejvíce oceníte možnost doplnění hodnoty vašeho zdraví. Otazník visí nad skutečností, že se občas dočkáte malých pochybení při vcelku jasném zacílení oponenta, kde tento nereflektuje, že by měl už padnout mrtev k zemi. Na druhou stranu se mi občas zase stalo, že ač protivník nebyl zcela přesně v mém hledáčku, přišla si pro něj stejně zubatá, čímž se skóre tak nějak vyrovnává. Uvedené rozpaky do jisté míry smazává i pozdější varianta vyměnit standardní kvér za brokovnici, s níž to jde mnohem lépe od ruky, neboť má mnohem větší oblast "pokrytí".
Abych řekl pravdu, Gunfighter II vás asi ničím zvlášť nepřekvapí, na jeho obhajobu je však nutno prohlásit, že se dobře hraje a má vcelku stylovou atmosféru. Díky Arcade se k jeho vydařenějším pasážím můžete kdykoliv vrátit a dost možná, že oceníte i příležitostné alternativní cesty během dané úrovně. Některá místa jsou poměrně zábavná, povětšinou však krátká, jiná se zase autorům moc nepovedla, za všechny mohu zmínit level, v němž zběsile jezdíte na důlním vozíku a během těchto eskapád přirozeně likvidujete záhadně se objevující protivníky. V herním finále vám zase z nějakého důvodu není poskytnuta do té doby obvyklá volba krytí - což mi přijde jako trochu nefér, ale s tím už nic neuděláme. Vedle podpory řady světelných pistolí značky GunCon se tohle střílení nechá poměrně dobře hrát i s DualShockem, kde bych vyzdvihl podporu jak analogového, tak digitálního posunu zaměřovacího kříže po obrazovce.
Gunfighter II není špatná hra, to rozhodně ne. Ale v dnešní době nemá mnoho co nabídnout a doba jejího trvání se počítá na pár hodin, takže vyšší hodnocení než průměr tu zkrátka nemůže být. Těch pár procent navíc je díky shora avizovanému multiplayeru.
Gunfighter II | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|