Z šílených cibulí je
náhle korporace
Jak už to ve světě byznysu chodí, s rostoucími zisky
firmy se její vnější znaky stávají serióznějšími a serióznějšími,
a radostná hravost dětství je postupně nahrazena spletí kravat
a obchodních jednání. Tento osud musel celkem nutně potkat i partičku
nadšených finských programátorů, kteří byli donedávna známi jako MadOnion
(šílená cibule). Jejich 3DMark si od roku 1998, kdy poprvé spatřil světlo
světa, let našel cestu do testovacích laboratoří nejznámějších hardwarových
periodik, a spolehlivě se tam zabydlel. Jeho pozice není zcela vděčná,
protože ho nelze považovat ani za čistě syntetický benchmark, ani za plnou
ukázku praktické herní výkonnosti. Tvůrci se podjali těžkého úkolu, který se jim
dosud poměrně dařilo plnit: stát se mezi herními benchmarky jakýmsi etalonem, na
nějž se odvolává většina výrobců grafického hardwaru. Díky spolupráci se všemi
významnými firmami v této branži se MadOnion etabloval a nikdo
z „velkých“ ho dosud nekritizoval, že kód jeho benchmarků straní určitým
čipům.
Jak už jsem předeslal, cibule přestaly v prosinci minulého roku šílet a začaly se označovat důstojným názvem Futuremark Corporation. Jako všechny pořádné korporace také překročily hranice Evropy a založily si pobočku ve slunné Kalifornii. Co nás jakožto hráče a žongléry s hardwarem ovšem zajímá nejvíc, je jejich vlajkový produkt, kterým je od tohoto pondělka 3DMark03. Nejnovější verze oblíbeného benchmarku přináší mnoho novinek, kterým se budu pravděpodobně v některém budoucím článku věnovat podrobněji; pro dnešek se však zaměřím pouze na některé jeho význačné prvky a na okolnosti, které provázejí jeho zrod.
3DMark03 v kostce
Jedna
z prvních věcí, která vás při pátrání po 3DMarku03 udeří do očí, je
velikost souboru ke stažení: 181 MB! Ti, kteří si na velikost
stěžovali již u jeho předchůdce („pouhých“ 40 MB), budou jistě velmi
potěšeni... Ve chvíli, kdy píšu tento článek, jsou servery nabízející stažení
3DMarku03 ještě slušně zahlceny – zájem o to spatřit, jaké zázraky se
v tom objemu dat skrývají, je samozřejmě obrovský. Řekněme si tedy několik
hesel. První z nich je přirozeně podpora DirectX 9 – šém pro
plné rozvinutí možností Radeonů 9700/9500 a GeForce FX. Karty bez těchto
schopností nejsou samozřejmě odepsány, neboť většina testů se zaměřuje na funkce
obsažené v DirectX 8, což je standard drtivé většiny dnešních 3D her
a grafických karet.
3DMark03 obsahuje tři scény z různých fiktivních her, jako obvykle jedno překrásné ztvárnění matky přírody a k tomu ještě řadu testů jednotlivých subsystémů grafických karet a některých komponent počítače (CPU, 3D zvukový systém). První test (DirectX 7) jménem Wings of Fury je variace na letecký simulátor – pohybujete se ve velké výšce a hluboko pod vámi je země pokrytá poměrně jednoduchými texturami. Další dva benchmarky, Battle of Proxycon a Troll’s Lair vyžadují DirectX 8, a závěrem si majitelé extra silných karet můžou vychutnat „devítkovou“ procházku po přírodních krásách.
NVIDIA zase jednou šíří
pamflety
Náš oblíbený benchmark si tedy nadále udržuje svůj původní směr
a charakter, na který jsme zvyklí. Je tu ovšem firma, která není
s novou podobou 3DMarku ale vůbec spokojena: NVIDIA. Ještě před
oficiálním uvedením 3DMarku03 si dala tu práci, že zpracovala elaborát,
v němž rozebírá nevhodnost jeho jednotlivých testů pro herní
benchmarkování, a rozeslala ho vybraným hardwarovým a herním serverům.
Tvrdí v něm, že scény renderované 3DMarkem03 jsou sice hezké, ale mají
pramálo společného se skutečnými hrami – podle NVIDIE 3DMark03 nereprezentuje
hry, nemůže s ním být zacházeno jako se zástupcem her a neměl by být
používán jako hráčský benchmark.
Citace závěru pamfletu: „Kde tedy najdete skutečný hráčský benchmark? A co takhle používat konkrétní hry? Většina populárních her obsahuje benchmarkovací režim právě pro tento účel. Doom 3, Unreal Tournament 2003 a Serious Sam Second Encounter jsou mnohem lepšími indikátory výkonu v současných a budoucích hrách.“ Co k tomu dodat? Samozřejmě, že benchmark v jednotlivé konkrétní hře bude vždy lepším a přesnějším indikátorem chování testovaného hardwaru pro množinu her založených na podobném enginu. 3DMarky si ale kladou vyšší cíle – být jakýmsi „průměrem“, podle něhož se obecně hodnotí. Je tomu tak už po několik let, a z nějakého důvodu to začalo iritovat NVIDII právě v tuto chvíli. Samozřejmě by nebylo k obecnému prospěchu, kdybychom se dočkali jakési „3dmarkové totality“ a všichni výrobci grafického hardwaru museli začít podřizovat svou práci tomu, aby jejich produkty uspěli především v 3DMarcích. Na druhou stranu si nemyslím, že by kterékoli serióznější periodikum chtělo postavit hodnocení grafické karty výhradně na výsledcích, které vyplivne 3DMark03 – nikdy tomu tak nebylo ani nebude a NVIDIA to musí vědět. Proč tedy ten útok?
Aki Jarvilehto z Futuremarku k tomu říká: „18 měsíců jsme pracovali na tom, aby byl 3DMark 2003 přesným a objektivním benchmarkem. NVIDIA byla až do prosince jedním z našich beta partnerů a my se nebudeme vyjadřovat k tomu, proč se rozhodla z programu vystoupit. Po skoro dvouleté práci na tomto projektu, jíž se účastnili všichni významní výrobci, jsme hluboce přesvědčeni, že 3DMark 2003 přesně odráží herní výkon moderních 3D akcelerátorů.“
Nespokojenost NVIDIE =
potěšení ATI
Jistou část nevraživosti NVIDIE vůči 3DMarku03 lze
bezpochyby přičíst na vrub výsledkům, které v tomto benchmarku podávají
karty s jejími čipy. Není mi zatím známo, jak si stojí GeForce FX, nicméně
následující graf vyjadřující úhrnné skóre za všechny herní testy 3DMarku03
poskytuje alespoň obrázek o stavu karet, které jsou momentálně na trhu.
Použit byl počítač s Pentiem 4 2,4B (533MHz FSB), čipset VIA
P4X400, 512 MB DDR333 CAS 2 a ovladače CATALYST 3.1 případně
Detonator 42.68.
Zdroje: HOT Hardware, Futuremark, GameSpot