Dva kandidáti, dvě řady
procesorů
V prvním
dílu tohoto článku jsme stručně zhodnotili současnou situaci na špičce
procesorů pro stolní počítače a zběžně porovnali úspěšnou, byť letitou
architekturu Athlonů a Athlonů XP (firmou AMD označovanou jako K7)
s právě nastupující architekturou Athlonů 64 (generace K8). Lze konstatovat, že i když
nám K8 pořádně ukáže, co umí, teprve na 64bitovém operačním systému spojeném se
64bitovými aplikacemi, má některé vlastnosti, které z něj činí špičkového
hráče i pod současným 32bitovým prostředím. Podívejme se tedy blíže na dva
procesory řady K8, kterými nás firma AMD pro začátek oblažila. Ač jsou si
podobné a oba jsou vyráběny 0,13mikronovým procesem
v (relativně) nedalekých Drážďanech, přesto mezi nimi shledáte několik
(někdy trochu znepokojujících) rozdílů.
1) Athlon 64: pro širší obec
uživatelů
Mnohokrát jsem v minulosti na stránkách BonusWebu psal
o procesorovém jádře ClawHammer
– jádře, jehož první vtělení nyní přichází pod názvem Athlon 64 3200+. ClawHammer představuje čipový základ
„skorošpičkových“ procesorů firmy AMD pro stolní počítače; nový Athlon bude nyní
stát něco přes 400 dolarů. Tento Athlon obsahuje jednokanálový 64bitový paměťový
řadič podporující klasické moduly DDR SDRAM až do frekvence DDR400. Co se týče systémové sběrnice
(Front Side Bus – FSB), tento pojem
odchází s K8 do věčných lovišť a místo něj se objevuje sériové spojení
HyperTransport, které je rychlou
dálnicí mezi procesorem a okolními čipy (southbridge, řadič AGP apod.).
Athlon 64 měl původně mít jen 512 KB cache L2, ale Intel ostře šlapající do pedálů přinutil AMD začlenit celý 1 MB. Cache L1 si zachovala stejnou velikost jako u Athlonu XP, totiž 128 KB – jen polovina z toho je však vyhrazena pro instrukce, takže celková datová cache Athlonu 64 činí 1088 KB. Potěšitelný je skromnější trend, který firma zaujala u číslování 64bitových modelů: Athlon 64 3200+ (skutečná frekvence 2 GHz = 200 MHz x 10) je (chvála Bohu) podstatně rychlejší než „nadsazený“ Athlon XP 3200+. Multiplikátor Athlonu 64 je zamčen, takže přátelé overclockingu si mohou hrát jen s frekvencí HyperTransportu. Závěrem dodám, že součástí instrukční sady Athlonů 64 je i pentiovská množina SSE2, a že se tyto procesory budou strkat do patice Socket754 a že obsahují tepelnou diodu, která signalizuje externímu čipu, že je kvůli teplotě procesoru třeba zpomalit nebo vypnout.
2) Athlon 64 FX: nejlepší
výkon, leč...
Pravý zlatý hřeb od AMD, procesor pro ty nejnadšenější
hráče a animátory, nese jméno Athlon 64 FX. Ačkoli jsou si
s Athlonem 64 v mnohém podobni, nese si FX některé trumfy
(a slabiny) navíc. Na počátku jeho vzniku byla mimo jiné potřeba
128bitového dvojkanálového řadiče paměti – a proč by firma AMD vyvíjela
další, když už měla jeden v serverových Opteronech. Pro FX byl ovšem
mírně poupraven: jako plus přinesl podporu standardu DDR400, ale jen v podobě registrovaných (bufferovaných) modulů DIMM. Což znamená, že prakticky
všichni zájemci o takovýto systém budou muset investovat i do nových
pamětí.
Co se týče Athlonů 64 FX, jejich značení se ubírá spíše směrem k Opteronům; první model nese prostý název Athlon 64 FX 51. Číslovka 51 údajně neznamená nic, a jediné, čím si můžeme být jisti, je to, že se bude s příštími modely zvyšovat. Paticí pro FX bude Socket940 a cena se zatím blíží k 800 dolarů. Pokud by si někdo z vás chtěl náhodou první modely FX koupit, vězte, že AMD chystá na příští rok přechod na 939pinové verze FX, které už budou zřejmě podporovat klasickou (nebufferovanou) paměť, takže i pro milionářské synky by možná bylo lepší vyčkat :-).
Čipsety jsou a
budou
Všichni tchajwanští chrliči čipsetů už mají připravenou (však na to
měly při všem tom odkládání dost času) svou trošku do 64bitového mlýna, nicméně
hlavními startovacími partnery AMD se staly – žádný div – NVIDIA a VIA.
Reputace, kterou si NVIDIA vybudovala s rodinou nForce, je fenomenální,
a zdá se, že i její čipset nForce3 bude mít pověst toho nejlepšího pro
Athlon 64. Jak už se ale mnohokrát ukázalo, VIA nikdy nespí.
Zdroje: Tom's Hardware Guide, AnandTech
