Frekvence procesoru není
všechno => AMD zavádí Performance Rating
Před rokem utrpěl
Intel porážku, kterou málokdo čekal: firma AMD vynesla jako první na svět
procesor (Athlon) běžící na frekvenci 1 GHz. Dnes je však situace, dá-li se
to tak říci, více než opačná. Intel má díky pokročilejší technologii svého
výrobního procesu a specifické konstrukci Pentia 4 prostor pro velké a
rychlé zvyšování pracovních frekvencí svých procesorů, kterého také hodlá
patřičně využít. Nejrychlejší Athlon běží na 1,4 GHz a do konce roku
se dočkáme maximálně modelu 1,7 GHz – Intel však již nyní dal na trh
dvougigahertzové Pentium 4 a ještě letos se bezpochyby vytasí alespoň
s kmitočtem 2,2 GHz. A to jsme ještě nemluvili o tom, že již
den po ohlášení 2GHz Pentia 4 Intel předvedl odborné veřejnosti funkční
prototyp P4 běžící na neuvěřitelných 3,5 GHz! Na první pohled by se tedy
zdálo, že Intel má a bude mít oproti AMD také obrovský výkonový
náskok – v praxi tomu tak ale samozřejmě není.
Tiskový mluvčí AMD Aaron Seen na toto téma říká: „V uplynulých 20 létech používaly firmy Intel a AMD ve svých procesorech podobné architektury, takže se podle rozdílu frekvencí dal dobře poznat i rozdíl ve výkonech. S příchodem Athlonů a Pentií 4 se však od sebe naše architektury podstatně odchýlily.“ Seen zdůraznil, že Athlon vykoná za jeden hodinový cyklus více práce než Pentium 4, a je tedy na stejné frekvenci rychlejší – například Athlon 1,4 GHz je v mnoha benchmarcích schopen porazit Pentium 4 1,7 GHz. Jenže uživatel, který se o technické záležitosti příliš nezajímá, si všimne především frekvence a nebude se pídit po nějakém počtu vykonaných instrukcí za hodinový cyklus. Jak tedy takovému uživateli jednoduchou formou sdělit, že frekvence není všechno?
Metoda, kterou pro tento účel již dávno vynalezlo konsorcium firem AMD, Cyrix, IBM a SGS-Thomson, se zkráceně jmenuje Peformance Rating (zkráceně PR), což některé zdroje interpretují též jako Pentium Rating. Spočívá lapidárně řečeno v tom, že daný model procesoru není na trhu označován svou skutečnou pracovní frekvencí, ale frekvencí Pentia, kterému je schopen se zhruba výkonově vyrovnat. Například procesor Cyrix MII PR150 (nechť odpočívá v pokoji :-) neběžel na 150, ale 120 MHz – v programech, které používaly pouze celočíselné výpočty (kancelářský software, starší hry atd.) se však dokázal vyrovnat Pentiu 150. Ukazatel PR sice do jisté míry vyrovnal neobjektivnost posuzování procesorů podle frekvence, ale jeho odpůrci mu právem vytýkali, že i on je zavádějící: procesory AMD a zejména Cyrix měly totiž podstatně slabší jednotku pro výpočty v pohyblivé řádové čárce (FPU), takže pokud by se chtěl podle PR řídit například hráč hry Quake nebo konstruktér používající programy CAD, splakali by nad výdělkem. Nutno ovšem dodat, že AMD od té doby ve svých procesorech jednotku FPU značně vylepšilo a dnes v tomto ohledu Intel překonává.
Zatímco procesory Cyrix (nyní divize firmy VIA) nepřestaly PR používat dodnes, AMD to nikdy nemělo zapotřebí – až do nedávné doby. Za nastalé situace je však dost pravděpodobné, že k zavedení PR brzy sáhne, a vypadá to, že bude s ratingem svých procesorů poměrně opatrná – chce se bezpochyby vyhnout obvinění z nadhodnocování. Athlon Palomino běžící na frekvenci 1333 MHz by tak měl dostat jen PR1500+, ačkoli se ve většině současných aplikací výkonově vyrovná Pentiu 4 1900 MHz. Další modely by měly být označeny takto:
Athlon 1400 MHz =>
PR1600+
Athlon 1466 MHz => PR1700+
Athlon 1533 MHz =>
PR1800+
Výrobci počítačů však nejsou plánem na zavedení PR právě nadšeni: prodáte uživateli něco jménem PR1600+ a ono se mu to pak bude hlásit jako 1400? AMD sice ujišťuje, že BIOS bude uživateli místo reálné frekvence ukazovat hodnotu PR, ale utility typu WCPUID budou vždy schopny zjistit skutečný kmitočet. Z marketingového hlediska metoda PR skutečně není ideální a vysoké megahertzy Pentií 4, jakkoli jsou výkonově nepřesvědčivé, představují pro prodeje Athlonů zejména do budoucna vážnou hrozbu.
HP kupuje Compaq – rodí se
nový kolos
Jakkoli to pro hráče není až tak zajímavá zpráva, cítím
potřebu se zmínit o gigantickém obchodu, který se v počítačové branži
odehrál: firmy HP a Compaq ohlásily sloučení, kterým vznikne druhý největší
výrobce počítačů na světě (těsně za IBM). U této nové společnosti, která bude
mít po celém světě celkem 145 000 zaměstnanců, lze očekávat roční obrat ve
výši zhruba 88 miliard dolarů. Název vzniklého mamuta bude HP
a v jeho čele stane dosavadní výkonná ředitelka HP Carly Fiorinová;
současný výkonný ředitel Compaqu Michael Capellas zaujme pozici prezidenta.
Zdroj: HP
