Harry Potter býval normálním klukem, kterého vychovávali příbuzní, poněvadž o vlastní rodiče přišel – prý při autonehodě. Dlužno podotknout, že život u příbuzných nebyl lehký, vlastně den co den dostával najevo, že mezi ně rozhodně nepatří. Všechno změnila jediná pozvánka do školy čar a kouzel v Bradavicích. Zde se Harry seznámil s novými přáteli, jmenovitě rudovlasým Ronem a pečlivou Hermionou. Samozřejmě nechybí ani hlavní dětský zloduch, Draco Malfoy, jenž opovrhuje všemi, kdož nepocházejí z čistě magické rodiny. Ano, svět se dělí na dvě pomyslné části – obyčejné, průměrné lidi, kteří nevěří na kouzla a obyčejné, průměrné čaroděje, kteří vědí své. Těm, jež známe z našeho světa se říká mudlové. Nitkami příběhu se proplétá ještě jedna důležitá dějová linie o strašlivém mágovi, jehož se obává celý kouzelnický svět. A právě s ním se Harry na konci prvního dílu utkal. Rok se sešel s rokem a Harry, o poznání zkušenější, odjíždí znovu do Bradavic. Ačkoli hra Harry Potter & Chamber of Secrets vychází na PC, GameCube, PS2, Xbox a GameBoye, jednotlivé verze se – platforma od platformy – od sebe překvapivě velmi liší. I když, zas takové překvapení to není, obdobný přístup praktikovali herní vývojáři i loni. Přesto si nemohu odpustit časté komentáře k PC verzi, poněvadž obě podoby se odlišují mnohem více než loni.
Zatímco PC verze směle přeskakuje úvod a spoléhá se na úvodní animaci (hra začíná u Vrby mlátičky), verze pro GC (z níž je ostatně naše recenze, nicméně ostatní next-gen inkarnace by měly býti identické) jde více do detailů. Vyzkoušíme si třeba na vlastní kůži, jak dokáží být otravní trpaslíci na zahrádce a pořádně s nimi zatočíme. Jednoduše je omráčíme
kouzlem, chytneme za nohy a odhodíme za plot. Již v tento okamžik se projevil otevřený přístup k tematice zpracování – házení trpaslíků se považuje za disciplínu, kdy zkoušíte trefit terč či dohodit co nejdále. Po této vesměs zábavné činnosti, kdy se mnozí z vás ještě nedokáží pořádně vzpamatovat ze skvělého grafického zpracování (asi tak o generaci lepší než na PC), se pomalu přesouváme do Příčné ulice. Zde si fakticky vyzkoušíme všechny zákonitosti ve hře a v podobě krátkých a různorodých pasáží zakusíme to, co se později změní v hektickou akci. Oproti PC verzi se znovu můžeme těšit na opatrné plížení se podél stěn knihovny...
Autoři verze pro GC se mnohem více zaměřili na komplexnost a spíše jen stěžejní body knížky, zbytek vychází z toho, co se případně mohlo stát. Autoři fakticky do děje nenásilně vkládají své prvky, aniž by poškodili původní atmosféru – naopak tento přístup potěší v tom, že zase tak úplně přesně nevíte, co bude následovat. Díky tomu jsem si GC verzi s chutí zahrál, ačkoli mi Harry Potter už pomalu leze na nervy. Ona komplexnost se projevuje nejenom ve zpracování úkolů, obrazovek a nápadů, ale i v pojetí. PC verze těžila z toho, že běháte, skáčete a skoro automaticky používáte různá kouzla. GC podoba jde do více do hloubky – celkem nahromadíte osm různých kouzel, přičemž na herní ovladač lze přidělit pouze tři. Základní "Flipendo" k manipulaci s předměty patří k nejvíce používaným, zbytek si rychle přes menu přiřadíte podle aktuálních požadavků – pavučina, zelený sliz, tapisérie... zkrátka ihned poznáte, jaké kouzlo máte použít. I tak si však připadáte důležitější, když se všechno neodehrává přes automatiku.
Každý den prakticky plníte jeden úkol rozdělený na několik pomyslných částí. Ve zbytku vám autoři dávají volné pole působnosti – což znamená, že si můžete vyzkoušet (a zlepšit se v ní) některou z dříve podstoupených disciplín. Abyste se neztratili, obsahuje inventář – respektive "pamatováček" – stránku prozaicky nazvanou "TO DO". Zde se vám vypisují úkoly a v případě splnění i červeně zaškrtávají. Až je všechny splníte, v tomto menu ukončíte den. Příjemné je, že hra obsahuje různé knížky s texty, které jednak dokreslují děj a za druhé napomáhají v řešení úkolů. Například jednoduchý bestiář, ačkoli ne zcela kompletní, své využití dozajista najde.
Co se týče obtížnosti, i v této oblasti se PC a GC verze navzájem liší. PC verze svým druhým pokračováním vyšla vstříc masám lidí, které se nerady trápí, GC verze zůstává věrna obtížnějšímu zpracování. A nejen tím se prodloužila celková hrací doba, která o několik hodin překonává bratříčka z rodiny PC a dostává se z "krátkého času pro dohrání" do "akorát". GC verze mnohem více lpí na preciznosti provádění některých úkonů (zřídkakdy až moc), například skákání po plošinkách, zatímco kolem vás poletují otravní duchové. Nebo v knihovně souboj s oživlou skříní knih – obdobných herních radovánek hra obsahuje povícero a pěkné je, že občas to nějakou tu chvilku zabere, než přijdete na nápad, jak protivníka porazit. Hrubá síla nepomůže vždy.
Nakonec zůstalo okázalé grafické zpracování, které opět dokazuje, že hry na GC umí vypadat perfektně. Ačkoli nedám na PC dopustit, musím objektivně přiznat, že oproti GC prohrává PC verze o kousíček téměř na všech frontách. Okázalé grafické pozlátko zprostředkovává příjemnou, občas tajuplnou kouzelnickou atmosféru, která si takovéto zpracování jednoduše zaslouží. Co více dodat? Harry Potter and the Chamber of Secrets pro GC je o něco hezčí, těžší, přitažlivější a víc promyšlenější než taktéž skvělý kolega na PC.
P.S. Propojením GameCube s GameBoy Advance si lze odemknout tajná mini puzzle.
| Harry Potter and the Chamber of Secrets | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
