Haven: Call of the King

  • 15
Vítejte ve zbrusu novém titulu od Traveller's Tales, který nabízí zajímavý a dlužno podotknout, že i netradiční žánrový mix v grafickém provedení, o němž se tvůrci zmiňují, že z PS2 vytahuje maximum! Jaká je však pravda si budete muset přečíst až v naší opožděné recenzi, takže neváhejte a směle do toho.
Haven: Call of the King

Travellers Tales - firma, která má vždy skvělé nápady, úžasné zpracování a průměrnou hratelnost. Na PSX začala se hrou Rascal, ježto disponovala neuvěřitelnou grafikou, ale trpěla po stránce hratelnostní. Na PS2 debutovala se hrou Crash Bandicoot, která sice opět skvěle vyhlížela, ale do kategorie plošinovek nepřinesla vůbec nic nového. Teď je ovšem čas na skutečnou revoluci v tomto skomírajícím žánru, tak to alespoň tvrdí lidé z Travellers Tales. Jejich Haven pak představuje největší mix herních žánrů, jaký se kdy objevil. A nejen to, autoři se chlubí, že díky jejich enginu se tady neobjeví jediný loading. A aby toho nebylo málo, tak úplně nakonec tvůrci dodali, že Haven představuje absolutní maximum, jaké lze z PS2 dostat. Jaká je ovšem pravda a jestli opět nezvítězí pouze skvělé grafické zpracování před hratelností, to se už za chvíli dozvíte.

Hned po spuštění vás překvapí samotné úvodní menu, které není nijak statické, ale předvede impozantní přelet nad planetou podbarvený skvělou hudbou. A jakmile započne herní představení, váš obdiv nezmizí, spíše naopak. Scéna jak vystřižená ze Star Wars, kdy pozorujete fantasticky osvětlené město s příletem několika vesmírných lodí, aby vzápětí následoval střih a vy jste si mohli vychutnat rozhovor hlavního záporáka s jedním ze svých sluhů. Další střih a vy se konečně seznamujete se svým hrdinou. Zakončení celého intra je pak v intencích závalu dolu a zmizení vaší přítelkyně. Všechny animace jsou přitom vyvedeny v enginu hry a sluší se poznamenat, že vypadají fantasticky. Ale pozor - jakmile se za vámi Haven: Call of the King začnou hroutit doly, ocitnete se náhle ve hře a směrem ven z obrazovky začínáte utíkat. Po tomto krátkém prologu se konečně objevíte ve vesnici, kde se můžete nadechnout a začít zdejší velké dobrodružství.

Procházíte se po okolí, kocháte se krásou grafiky, vnímáte střídání dne a noci, i změnu počasí, a začínáte pomalu pronikat do tajů všelijakých věciček okolo sebe. Leč také pomalu objevujete drobné nedostatky. Co se týče věcí, které budete sbírat a ničit, tak na úvod jenom tolik - je jich požehnaně a hlavně na každém kroku. Několik druhů sudů, které po vzoru Crashe jsou nacpané buď výbušninami, nebo obsahují části vaší energie. Další mají ostny, hoří anebo do nich můžete vlézt a dobít si speciální energii na spuštění některých strojů. Dále zde jsou informační sudy, které vám sdělují důležité údaje o dalším postupu ve hře. Ale to je jen začátek, jste totiž nakaženi nějakým zákeřným virem a tak musíte sbírat speciální koule na udržení vaší vitality. Také skoro v každé úrovni musíte nalézt několik ozubených kol na zprovoznění důležitých strojních mechanismů. Na pomoc přitom máte svého železného opeřence, jehož přivoláte pouze tehdy, když nasbíráte určitý počet barevného peří a zvon, do kterého je vložíte. Pro největší masochisty jsou zde nakonec poschovávány klíče od bonusového sudu. Přičemž tohle je opravdu jen základní výčet toho nejdůležitějšího. Ještě by se slušelo říci, že tady máme několik střelných zbraní s časově omezenou palebnou silou a desítky vozidel s různým ovládáním a tuny úkolů a … ale k tomu se ještě dostaneme.

Haven: Call of the King

Teď se podíváme, co všechno vaše postava zvládne. Jde o to, že ona toho skutečně umí hodně, jenomže danou vlastnost je možné použít toliko v konkrétní situaci. Ze základních pohybů to jsou běh, skok, skluz, plavání, zachytávání za okraje a útok vaší ruční zbraní. Takové ručkování je běžný úkon již od dob Tomb Raidera, zde pouze pokud je součástí nějaké animace, aby to mělo patřičný filmový efekt. Také potápění pod vodou nelze činit kdekoliv, ale pouze tam, kde vám to hra sama umožní. Obrovské problémy tak vyvstávají se svobodou ve hře. O rozlehlosti Haven nemůže být pochyb, ovšem velikost jednotlivých úrovní hraje hodně na efekt vzdálenějšího horizontu. Jde o to, že se nacházíte na ostrově a kolem vidíte plno ostrůvků a na některých dokonce i stavby; jenže skočíte-li do vody, že si na některý doplavete - a pokud vás ve vašem plavání nevyruší dravá piraňa - tak na samotný ostrov se pak stejně nedá vyskočit. Hra s tím prostě a jednoduše nepočítá. Další z chyb je skutečnost, že si klidně můžete skočit z té nejvyšší skály na tvrdou zem a nic se vám nestane, ale jakmile se pokusíte skočit do vody i z toho nejnižšího pevninského převisu, vrátí vás to nazpět. A takovýchto podivných pravidel je tady plno, tedy ne, že by to nějak ubíralo na celkové hratelnosti, ale na svobodě pohybu a radosti z něj to moc nepřidá. Na škodu je dále moment, že se nemůžete vracet po celé herní ploše nazpět, jak to bylo možné v Jak & Daxter, v Haven máte alternativu se navrátit pouze přes Menu a zopakovat si tak celý level od jeho počátku. Nicméně abych jenom nehaněl. Musím tvůrce pochválit za totální zaplnění všech částí hry. Ať už se jedná o vesnice, doly, chrámy atd. Vždy vás překvapí, kolik se toho Haven: Call of the King na jedné obrazovce hýbe. Desítky postav, které jen tak lelkují, dělníci v dolech, kteří fárají, obrovští roboti - ať již hlídací nebo útoční - mezi nimiž se pohybuje stráž a nebo poletují nějací mechaničtí ptáci. A do toho vaše maličkost, která často střílí či jen tak poskakuje, jak už ve 3D plošinovkách bývá nepsaným zvykem. Dalším obrovským plusem je přímo neskutečný spád, díky kterému vás to ze začátku možná jen trochu zaujme, ale s postupujícím hraním už nepustí. Spád je opravdu neskutečný a to nebudete kolikrát věřit, co všechno si na vás tvůrci vymysleli. Utíkání před lávou, souboj s bossem, následné zběsilé skákání v obraze hroutících se sloupů, abyste na konci naskočili na obrněný vlak k obrovskému dělu a likvidovali desítky létajících objektů. Jedna akce střídá druhou a když není co ničit, tak si zahrajete na hasiče s jetpackem na zádech, proletíte se na rogalu, zazávodíte v motorovém člunu a nebo si zahrajete na Indiana Jonese, abyste vzápětí nasedli na vesmírný koráb a odletěli na jinou planetu. Vše skutečně bez jediného loadingu, jak deklarovali tvůrci dopředu, pouze s jedinečnými in-game animacemi, kde musím pochválit skvělou práci kamery - jenže bez oné jinak sympatické možnosti návratu do starších lokací. Celé to tudíž připomíná propracovanější verzi Crashe.

Byla tu řeč o rozličném vozovém parku. Ovládání jednotlivých vozidel je pokaždé jiné. Tak například důlní vozidla se ovládají jako benami hry. U takové rotující koule si musíte dát pozor na fyzikální zákony a zrezivělý houpačkový výtah se rozpohybuje pomocí vaší váhy, Haven: Call of the King atd. Tady opravdu žádné výhrady nemám. Ovšem velká výtka je k akci - samotným přestřelkám a to díky časově omezeným zbraním, které vám vydrží tak sotva na třetinu padouchů, pak vám nezbývá nic jiného, než si znovu odskočit nabít. Naštěstí protivníci jsou tak tupí (nebo féroví?), že se ani za vámi nevydají a pokorně čekají na váš návrat.

Jak jsem již naznačil na začátku, Haven úspěšně mixuje několik žánrů. Najdete zde skvělé hlavolamy, střílečky, závody, ale i fušování do řemesla Lary Croft a dokonce odkazy na slavné filmy. Celé to sice drží docela pohromadě, ale je fakt, že kolikrát ani nevíte, proč zrovna děláte to, co děláte anebo co děláte na tomto místě, když tam vlastně sami nechcete být. A to je asi největší problém této hry, která je až neskutečně obrovská, dokonce větší, než Ratchet and Clank. Bohužel její příběh není tak propracovaný, jak se zdálo na začátku, a v neuvěřitelném spádu je neskutečně přímočará, čímž tak znovu připomíná již několikrát zmiňovaného Crashe. Škoda, mohl to být největší mezník v plošinovkách, protože Haven na to potenciál skutečně má, takhle je to jen poctivě odvedená práce, která vedle R&C hraje druhé housle.

Haven: Call of the King
Výrobce/Vydavatel Traveller’s Tales/Midway
Platforma PlayStation 2
Multiplayer: ne
Vibrace/Analog: ano/ano
Další ovladač: ne
Paměťová karta: ano, 75kB
Verdikt: Hra, která měla ukázat skutečnou sílu konzole PS2, promarnila svou šanci díky zbytečným chybám - vznikla tak jen další kvalitní plošinovka.
Hodnocení: 70% (info)