Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Heli Heroes - tisíc a jedna raketa

  12:00aktualizováno  15. února 2003 3:09
Rozlehlá krajina plná nepřátel - proti nim vy a váš vrtulník. Sesbírejte maximální množství munice a rozstřílejte co se dá. Pokud se bojíte, že na vás čeká realistický fyzikální model a složité ovládání, nemějte obavy. V této hře jde jen o čistou akci. Možná tady máme další nezapomenutelnou vrtulníčkovou střílečku.

Heli Heroes

V době, kdy po školách chodí studenti v kravatách, studentky v krátkých sukních a hlavy se jim vaří pod náporem neustálého učení a příprav na zkoušky, jistě nikdo neodmítne něco prostého na pročištění mysli. Co třeba nějakou hru? Tu chvilku na spuštění počítače si najde každý. I když zítra je zkouška a vy jste po pěti dnech v půlce sešitu. Je sice pravdou, že v tento okamžik byste měli vyběhnout na zdravý vzduch a psychickou práci nahradit fyzickou, ale klávesy za vás také nikdo mačkat nebude, a tak je i tato podmínka odpočinku splněna. Protože času je málo, musíte se kouknout po něčem, co zabere jen chvilinku a přitom se dobře pobavíte. Pokud už tedy máte ohrané všechny díly Moorhuhnu (které mimochodem najdete na našem serveru Plné Hry) mohu vám doporučit právě Heli Heroes. Jednak se váš mozek příliš nezapotí a mise jsou dlouhé tak akorát.

V Heli Heroes se usednete do kokpitu jedné ze dvou helikoptér, které čeká nelehký úkol. Organizace Revolution Now se totiž rozhodla vylézt z úkrytu a konečně uskutečnit svůj velký plán. Tím pochopitelně není nic jiného, něž ovládnutí světa. Revolution Now se už stačila uhnízdit téměř na všech kontinentech a v honbě za svým cílem proto prolétnete kus Iráku, Aljašky, USA, Kanady a dalších zemí. Jak vidno, tato organizace není žádné uskupení deseti anarchistů, ale pořádný neřád, o čemž se ostatně sami přesvědčíte.

Heli Heroes

Pokud jsem se zmínil o možnosti vybrat si ze dvou strojů, pak také musím trochu zklamaně dodat, že mezi nimi není, kromě vzhledu, vůbec rozdíl. Takže žádný silný a pomalý a naopak. To je rozhodně trochu škoda. Jakmile si ale veberte ten, který se vám líbí, můžete se rovnou vrhnout do hry. Jen tabulka s popisem mise a vývojem situace vás chviličku zdrží. Ještě než začnete zabíjet a mrzačit nebohé zfanatizované nepřátele, se bude muset při prvním spuštění hry prokousat krátkým, čtyř kolovým tréninkem. Naučíte se létat doprava a doleva, sbírat a střílet rakety. A nyní konečně do akce. Ze země se zvedá zvířený prach, podvozek se pomalu odlepuje od rodné hroudy - hrdina v helikoptéře vyráží do bitvy.

Jistě jste již někdy hráli něco podobného. Z poslední doby si vzpomínám snad na Star Monkey, z dřívějších pak na Xenona, Tubular Worlds a desítky dalších méně či více úspěšných. Podstata však přetrvala u všech - střílej, sbírej, uhýbej. Heli Heroes však k problému přistupuje trochu odlišně. Střílej, sbírej ale neuhýbej - je to zbytečné. Ovšem i v dalších věcech se hra dosti odklonila od svých předchůdců, čímž téměř vytvořila novou linii, jejíž jediným zástupcem snad ale bude jen ona sama. Jistě si všímáte, že mě zmíněné novoty zrovna příliš nenadchly. A myslím, že brzy se mnou budete souhlasit.

Hlavní problém poznáte již po několika málo vteřinách v první misi. Jak jsem trochu napověděl již v titulku recenze, střelami, lasery a raketami tahle hra rozhodně nešetří. Vaše helikoptéra je zřejmě tím Heli Heroes hrdinou o kterém mluví název hry. Ustát dvacet raket, to už musíte být opravdu frajer. Vy, tedy vrtulník, máte nejen život, což samo o sobě zvykem nebývá, ale i štíty. Během mise pak narazíte na slušné množství zásobníků na doplnění štítů i života. Pak vás ani nepřekvapí, že před sebou máte většinou oblaka střel, jimž se jednoduše nevyhnete. Mise se dělí na dvě části, tu s menším počtem nepřátel (do deseti na obrazovce) a s větším počtem nepřátel. Ta první se létá v klidu, střelám se dá ještě uhýbat a i vy dokážete efektivně střílet. V druhé části, kdy je nějaké důmyslné uhýbání k ničemu, jen létáte ze strany na stranu a držíte „fire“. Nebo ještě přesněji - létáte od jednoho zásobníku štítů k druhému. První dvě mise je to celkem zábava, do páté se to dá vydržet, ale co pak s těmi zbylými dvaceti?

Celkem je tedy misí něco okolo 25. Ve většině z nich máte i jakýsi úkol. Znič tři komunikační centra, dvacet heliportů nebo 300 jednotek. Při akci neletíte neustále kupředu a tak pokud se vám na první přelet nepovede zničit důležitý cíl mise, uděláte další kolečka dokud nepřítel nepadne. Důležité objekty bývají náležitě střeženy a v takových případech poznáte sílu nepřátel. Protože uhnout střelám je téměř nemožné, nezbude vám než přeletět nad daným cílem co nejrychleji, stále střílet a toto opakovat tak dlouho, než zničíte vše v okolí budovy nebo jí samotnou. V pěti misích se pak utkáte s "bossem". Vlastně letíte za obřím letadlem či létajícím talířem, vyhýbáte se salvám střel a střílíte a střílíte. K tomu se pochopitelně připojují i další standardní jednotky a tak je o „zábavu“ postaráno.

Heli Heroes

Chybám se autoři bohužel nevyhnuli ani u zbraní. Tou základní, s neomezenou municí, je kulomet. Ten zprvu pálí jedním čúrkem střel a postupně můžete sebrat čtyři vylepšení čímž se zvýší jeho účinnost. Ale v podstatě jde jen o takovou srandičku, se kterou zlikviduje osamělého panďuláka v zákopu, ale pro boj to vážně není. Každopádně máte co mačkat a tak se nenudíte. Žádné jiné druhy střel do kulometu nemáte a hlavní útočná síla spočívá na raketách. Kromě tří jejich mutací tu pak najdete i laser a plazmu. Účinnost prvních dvou druhů raket je malá a také se jich válí po levelu téměř neomezeně. Mezi sebou se pak liší mírou navádění a rychlostí. V pozdějších misích natrefíte ještě na zelené rakety se zeleným kouřem, které již dokáží nadělat slušnou paseku. O něco slabší je laser, jenž je ovšem rychlejší a také ho máte daleko více. Nejsilnější zbraní je plazma, která dokáže zničit jednou ranou větší počet nepřátel, použít ji ale můžete jen na pozemní cíle. Kromě střel a života narazíte při svých toulkách přírodou i na štít a neviditelnost. Oboje funguje jako dočasná nesmrtelnost a oboje se vyskytuje velmi zřídka.

V samotných zbraních však problém není. Snad by jich mohlo být trochu více, ale především je již nikterak nemůžete vylepšovat různými upgrady, které by zvýšily sílu či počet najednou vystřelených raket a podobně. Nic takového, žádné postupné zesilování střel, žádné bonusy za zničenou letku. Celou hru tedy provází trapná nuda. Nic vás prakticky nenutí dostat se dál. Vše okolo sice bouchá, krajina rychle Heli Heroes ubíhá - prostě stálá akce. Ale jak se říká, všeho moc škodí a autoři zjevně nepochopili co hráče nutí hrál dál, co ho přitáhne k monitoru. Hra má sice spád, ale to není v tomto případě výhoda, ale zápor.

Přitom kdyby nebylo naprosto stupidního (pardon) herního systému, mohla být na světě perfektní hra. Stačí se podívat na obrázky. Grafika je opravdu parádní, helikoptéra se ovládá dobře a misí je spousta. Je to především zásluha grafiky, jež asi přitáhne většinu zájemců o tuto hru. Ale nenechte se oklamat, pod krásným obalem se skrývá nepovedený vnitřek.

Abychom stále jen nenadávali koukneme se na grafiku trochu z blízka. Na pohled vypadá vše opravdu dobře. Pěkně udělané animace helikoptéry i střelby. Za tryskami raket zůstává působivý kouř a výbuchy jsou zvládnuty rovněž na jedničku. Zvláště při použití zelených raket se na zemi rozpoutá ohnivé peklo z něhož vyjde málokdo živý. Na povrchu toho sice příliš nenajdete, ale pokud ano, tak věřte, že to jde zničit. Stromy po prvním poprášení kulometem nejprve ohoří a když do nich naládujete ještě trochu olova, padnou k zemi jako podťaté. Civilní baráky vydrží trochu více, ale stačí si pomoci nějakou raketou a civilisti jdou pod stan. Je tedy pochopitelné, že nepřátelé mizí ještě ochotněji. Výbuch jedné jednotky může zničit další a tak se stane, že po jednom zásahu se vypaří celá skupinka. Po obrněných autech zůstávají jen ohořelé vraky, kdežto helikoptéry zmizí po dopadu na zem v mohutné explozi.

Heli Heroes

Krajina je zvládnuta také poměrně slušně a dočkáte se jak zelených plání v Kanadě, tak pouští v Iráku i zasněžených kopců na Aljašce. Krajina je přitom třírozměrná a při průletu kaňony si musíte hlídat i svahy kopců. Stejně tak si občas budete muset prostřílet cestu, to když se pře vámi náhle objeví most. Helikoptéra je pěkně rozpohybována, a protože je ovládání zvládnuto také celkem dobře, jde kličkovat mezi skalami poměrně snadno a vše přitom vypadá velice působivě.

Kromě kampaně si můžete zahrát ještě hru na body. V ní jedete postupně 20 misí (tedy jako v postupovce bez levelů) bez možnosti hru uložit (v kampani se ukládá pozice na konci levelu, který je pak, stejně jako všechny předchozí, přístupný z menu). Když ztratíte všechny životy, končíte a vaše bodové skóre se zapíše do tabulky. Se svými úspěchy pak můžete frajeřit i na internetu, protože hra má přímé napojení na server, kde se dosažené výsledky shromažďují. A koho nebaví osamělý život a nemá doma internet, ten si může zahrát na jednom počítači se svou partnerkou, partnerem či kamarádem.

Tedy jak je vidno, není všechno zlato co se třpytí. Pokud by si někdo dal práci a zcela předělal celý koncept hry, pak by se jednalo jistě o velice zajímavý a zábavný počin, který navíc pěkně vypadá. Já bych omezil počet nepřátel a především jejich střel. Nápad s dobíjením štítů není zcela špatný, ale nesmí to znamenat, že prostě bezstarostně prolétnete Heli Heroesdeset raket, protože víte, že kousek dál si ho opět doplníte. Chybí mi rovněž možnost postupného vylepšování. Další věcí, kterou nemohu opomenout, je délka hry. I když se může na první pohled zdát pětadvacet misí jako slušná porce zábavy (v tomto případě otravy), tak díky značné jednoduchosti (a to i na nejvyšší obtížnost) je pokoření celé hry otázkou jednoho dne, nebo lépe řečeno několika hodin. A bohu dík za to.

Vážně nevím, proč si někdo Heli Heroes nezahrál dříve, než se hra dostala do prodeje. Snad je to varování pro ostatní, snad je to jen nějaký žert, i když krutý. Hodnotit takto rozporuplný titul je velmi obtížné. Nakonec jsem skončil někde uprostřed. Ovšem kdo má zdravý rozum, ten jistě pochopil, že tohle není hra pro něj.

Heli Heroes
Výrobce: Reality Pump Studios
Vydavatel: Zuxxez Entertainment
Distribuce v ČR: Cenega
Stáhněte si: hratelná demoverze v češtině
Oficiální homepage: www.heliheroes.com
Minimální konfigurace: procesor 300 MHz, 64 MB RAM, 300 MB HDD
Doporučená konfigurace: procesor 700 MHz, 128 MB RAM
3D karty: ano
Multiplayer: ano
Verdikt: Krásný příklad, že grafika není zdaleka všechno.
Hodnocení 50%

Autor:




Nejčtenější

Sudden Strike 4
Zase pořádná strategie z druhé světové? Recenze Sudden Strike 4

Sudden Strike se po dlouhé odmlce znovu vrací na monitory. Jde stále o krvelačnou strategii z druhé světové války, nebo o slabý odvar? Autoři moc...  celý článek

Příznivci krajní pravice v Charlottesville ve Virginii (11. srpna 2017)
Končím s vtipy o nacistech, slibuje populární youtuber PewDiePie

Po nedávných událostech v Charlottesville se jeden z nejpopulárnějších youtuberů rozhodl, že už nebude dělat žádné vtipy o nacistech.  celý článek

Zaklínač 3: Srdce z kamene
VIDEO: Vtipný mod do Zaklínače 3. Geralt sviští jako profík na skejtu

Tohle video pobaví. Geralt se díky volně stažitelné modifikaci hry Zaklínač 3 pohybuje po herním světě jako na skateboardu.   celý článek

Batrman: The Enemy Within
Recenze nového Batmana od Telltale nebude. Je to totiž pořád to samé

Ano, nový interaktivní seriál od Telltale se opět podařil. Pokud vás bavila první sezona, běžte si koupit i druhou. Pokud vás první sezona nebavila, druhou si...  celý článek

Cosplay Chun-Li, jedna z nejikoničtějších postav série Street Fighter
Fanouškům připadala herní postava příliš ošklivá, autoři ji předělali

Postava bojovnice Chun-Li byla v bojovce Marvel vs. Capcom: Infinity tak ošklivá, že ji museli autoři v nejnovějším patchi znovu vymodelovat obličej.  celý článek

Další z rubriky

Impact Winter
RECENZE: Postapokalyptický Impact Winter vás odnaučí milovat zimu

Očekávaný simulátor přežití Impact Winter vám ukáže, že konec světa bude pěkně ledový. Jako vedoucí skupiny přeživších se budete muset postarat nejen o sebe,...  celý článek

Inner Chains
Lidé prohráli boj s technologií i přírodou. Recenze hororu Inner Chains

Dystopický svět může mít mnoho podob. Svoji vlastní verzi pokřiveného obrazu Země servíruje i nová nezávislá hororová střílečka Inner Chains z Polska.  celý článek

Empathy: Path of Whispers
RECENZE: Jaký je svět bez lidí? Empathy ho ukazuje po apokalypse

Empathy je jedna z těch her, v níž nepotkáte jediného člověka. Podobně jako třeba v Everybody's Gone to the Rapture nebo Dear Ester to však má svůj důvod....  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.