Nájemný vrah Hitman s čárkovým kódem na zátylku v současné době představuje jednu z nejlukrativnějších akčních značek. Jeho duchovní otcové, dánští IO Interactive vydali dva špičkové a oblíbené díly, jež holohlavému zabijákovi vytvořili velice silné jméno degradované akorát třetím dílem s podtitulem Contracts, který se nezmohl na více než pouhou recyklaci již jednou splněných misí předchůdců. Hra to sice nebyla špatná, hráči si ale v naprosté většině případů přáli něco víc. Menší revolucí v sérií má být pokračování Blood Money. Ještě před započetím jeho vývoje si vydavatelská společnost Eidos práva na Hitmana pojistila odkoupením majoritního podílu IO Interactive. Vzhledem k dlouhodobé nesolventnosti Eidosu však byl tento moloch pohlcen dalším britským vydavatelem, firmou SCi, která po kontrole svých nově nabytých statků usoudila, že na „release“ Blood Money je přeci jen ještě čas a vydání odsunula z letošního podzimu na počátek příštího roku. Důvod: vyladění hry do nejmenších detailů.
Po každé dokončené misi nám bude prezentováno několik důležitých novinových plátků, jejichž titulky jsou přímo poplatné způsobu, jakým se vám úroveň podařilo dokončit.
Představte si, že jste na luxusní dovolené v Las Pegas. Na každém rohu
blikají kýčovití neony, kasina svítí jako vánoční stromečky a všude se promenádují typičtí snobové. To si přece musíte vyfotit! Sakra, zrovna před objektivem proběhl jakýsi holohlavý chlápek, nemůže sakra dávat pozor! Ale on se vrací, snad ho ta narážka příliš nerozčílila. Asi ano, když vytahuje pistoli a…kam jste se to jenom dostali? Inu, do hry Blood Money, kde jsou potenciální svědkové přebytečným zbožím. Ale nejen oni, dokonce i tisk se proti Hitmanovi nově spolčil. Po každé dokončené misi nám bude prezentováno několik důležitých novinových plátků, jejichž titulky jsou přímo poplatné způsobu, jakým se vám úroveň podařilo dokončit. Pokud zručně obejdeme hlídky, vyvarujeme se svědků, potichu a co možná nejméně vražedně zlikvidujeme náš cíl, bude titulek například v duchu nicneříkajícího „Nehoda v kasinu“ s fotografií oběti. Ovšem v případě, že si cestu prostřílíme a všude kolem se budou povalovat tuny mrtvol, přečteme si o „Masakru“ s přiloženými obrázky Hitmana. Těmi může být pouhá skica, rozmazaný a nepřesný záběr nebo krásná čistá fotografie, podle toho kolik svědků nás spatřilo. V kasinu kupříkladu můžeme naběhnout do fotky turistovi a když ho necháme naživu, bude si
tento posléze určitě rád povídat s novináři a jejich článek pro vás bude o to nepříjemnější.
Z neplacené inzerce v novinách by se holohlavý zabiják mohl radovat, jen kdyby nebyl placen za vykonávání krvavých lázní, nýbrž za precizní tichou práci. Placen? Skutečně, peníze má nový Hitman už v názvu a stejně jako v prvním díle má být klučina za splněné úkoly náležitě odměněn. Čím diskrétněji zadanou operaci provede, tím více mu naroste konto ve švýcarské bance. Peníze samozřejmě slouží k nákupu lepší výbavičky – nových zbraní a upgradů. Vězte, že má být opravdu z čeho vybírat, nehledě na možné úpravy jako je upilování brokovnice či přidání laserového zaměřovače. Chechtáky navíc dobře poslouží i při podmazávání žurnalistů a svědků, kteří Hitmana viděli. I tímto způsobem se dá zpětně zachránit mírně pošramocená pověst a především snížit všeobecná známost vaší osoby. Pokud bude tato příliš vysoká, začnou vás všichni poznávat ještě předtím, než
se k něčemu dostanete. A tím pádem si výrazně ztížíte pozici.
Hitmanovská série byla vždy zárukou velice propracovaného designu úrovní s mnoha způsoby plnění mise vedoucími k cíli. Rovněž čtvrtý díl zdědí tuto ctnost. První mise zavádí vraha do klasického kasinového hotelu v Las Pegas. Na začátku stojí „číslo 47“, což je Hitmanovo sériové numero, před hotelem a v ruce třímá kufřík s odstřelovací puškou. Město je sice barevné, ovšem budovy jsou až příliš hranaté̈. Tento nedostatek by se měl ještě vylepšit. Ovšem co se týče modelů veškerých charakterů a jejich animací, nemůžeme mít ani v této fázi vývoje větších výhrad. Tak třeba na kabátu hlavního hrdiny rozeznáme každičký ohyb. Trochu nemotorné ovládání předchozích dílů začali v IO Interactive vylepšovat, ale podle našich dojmů je pořád mírně komplikované a žádá si menší aklimatizaci, která přijde zhruba po půl hodině, kdy se naučíte sloučit volný pohyb kamery kolem Hitmana a ovládat tři klávesy sloužící různým akcím. Mezerníkem zvedáte předměty, G způsobí jejich zahození a E vykoná příkazy jako například otevření dveří. 
Hitmanovská série byla vždy zárukou velice propracovaného designu úrovní s mnoha způsoby plnění mise vedoucími k cíli. Rovněž čtvrtý díl zdědí tuto ctnost.
V misi pokračujeme k recepci, kde se na nás usmívá a zdraví jen lehce oblečená slečna. Jdeme dále k baru. Ale počkat! V hale si turista, nejspíše japonský, novou hračkou fotí svoji přítelkyni. Nebudeme jim kazit snímek, nehledě na to, že by si ho už stejně nestihli vyvolat, a raději chvíli počkáme, než se vyřádí. Cesta k baru vede skrz místnost plnou výherních automatů, na nichž závisláci čile prohrávají své úspory. V baru tancuje kráska kolem tyče a nějaká troska z opilosti vykřikuje nesmysly. Podobné detaily dělají svět Hitmana neuvěřitelně živým, atmosféra je pak na úplně jiném stupni. Žena za barovým pultem nám prozrazuje čísla pokojů obou našich cílů. Ale pokoje jsou střeženy. Sice bychom se přes hlídky mohli poměrně lehce prostřílet, ale volíme raději tichou cestu a běžíme k výtahu. V něm je otevřená cesta do udržovací šachty, s hrdinou se tam tedy vydáváme a ve chvíli, kdy do výtahu vstoupí hlídač, počkáme až se zavřou dveře, vykoukneme z díry a panáčka uškrtíme klavírovou strunou. Jeho uniforma je naše, čehož také náležitě využíváme.
O jedno patro výše ukládáme bombu do kytky u výtahu – ta ještě sehraje svou roli. Na chodbě potkáváme opilou dámu, která evidentně holduje holohlavcům a bere si nás do svého pokoje. Pouští hudbu a začíná neohrabaně tancovat. Na dveře ťuká další hotelový host a stěžuje si na hlasitou muziku. Otevíráme tedy dveře a dáváme protivovi pěknou ránu pěstí. Souboje na blízko jsou v Blood Money novinkou a jsou vykonávány prostřednictvím klávesy pro střelbu, samozřejmě nesmíme mít v ruce žádnou zbraň. Omráčeného musíme někam schovat a bedna na chodbě k něčemu podobnému přímo vybízí. I toto je ve čtvrtém díle novinkou.
Opilá v pokoji zatím usnula, což je pro nás ideální. Můžeme tak jít nerušeně na balkón, otevřeme nenápadný kufřík a precizně složíme odstřelovací pušku. Podíváme se na satelitní mapu a vidíme, že první cíl bydlí přímo naproti a zrovna vychází 
na balkón. Krátké zamíření, střelba – hotovo. Druhá oběť má být nedaleko, takže se vydáváme na cestu, kde potkáváme jednoho strážce. Smůla pro něj, že stojí na parapetu, jelikož jakmile se otočí, házíme ho dolů. Noviny tuto příhodu představují jako nehodu, čímž pádem naše pověst vůbec netrpí. Trochu nelogické ovšem je, že ani kamarádi hlídači svého parťáka neobjeví, když i my ho z té výšky vidíme.
Z parapetu skáčeme na balkón na protější straně, což je možné jen na předem daných místech. Ještě pár přískoků a už stojí na balkóně našeho dalšího cíle. Skrz sklo vidíme, že oběť není v pokoji sama, nýbrž se baví s jakousi ženou. Žádný problém! Vcházíme a osoby si nás nevšímají, ostatně máme na sobě hadry hlídače. Ruka se zbraní se nám automaticky schovala, tak je tomu pokaždé v přítomnosti svědků. Postavíme se za záda ženy a rychlým pohybem ji bereme pod krkem jako rukojmí. Zároveň střílíme na muže – mise splněna. Braní rukojmích je rovněž novinkou a také výhodou, jelikož v takovém případě na vás nikdo nestřílí. Když už se živého štítu chcete zbavit, stačí ho úderem do hlavy poslat do říše snů.
Mise je sice splněna, ale my se ještě musíme dostat na bezpečné místo, což nebude zase až tak jednoduché, jelikož civilisté slyšeli výstřely a zmateně štrádují po chodbách. Spínačem pouštíme alarm, přičemž všichni běží k výtahu. Vzpomínáte si ještě na bombu v květináči u výtahu? Tak tu odpálíme a zbavíme se tak nepohodlných svědků. Pravda, je to sice masakr, ale nikdo neví, co se stalo.
Mise mají být docela dlouhé a bude jich docela dost, takže by nám Hitman měl vydržet zhruba dvacet hodin. O variabilitě nemusíme pochybovat, tu hoši z IO Interactive prokazují pokaždé, co na něco sáhnou. Vším tím vražděním za peníze se má prolínat poměrně silný příběh vyprávějící o likvidaci sériově vyráběných zabijáků, jímž je právě i Hitman. Podle všeho je navíc nyní řada na něm.
Mise mají být docela dlouhé a bude jich docela dost, takže by nám Hitman měl vydržet zhruba dvacet hodin.
Hitman: Blood Money vypadá na návrat ke kořenům série a podle toho, jak si na něm tvůrci dávají záležet, půjde o návrat velice úspěšný. Tentokrát se opravdu vyplatí hrát podle pravidel, tedy potichu a precizně, jinak se hra časem stane nesnesitelně těžkou. Větší příklon ke stealth akci navíc podporuje ještě spousta novinek stavící Hitmana takřka na roveň Samu Fischerovi ze Splinter Cell.Index očekávání: 85%
