V pestrobarevných a teplých vodách Velké útesové bariéry žije ve svém bezpečném a odlehlém příbytku ze sasanek Marlin a jeho jediný syn Nemo. Marlin se s obavami ze všech nepředvídatelných nebezpečí, které hlubiny oceánu skýtají, snaží svého syna před nástrahami okolí ochránit. Nemo je však stejně jako všechny malé rybky velmi zvídavý a chce tajemný útes prozkoumat. Když je pak nečekaně unesen daleko od domova a skončí v akváriu, kterým si vyzdobil ordinaci laciný zubař, ocitne se Marlin nečekaně v roli hrdiny na cestě k záchraně svého syna.
Během hledání se k Marlinovi připojí samaritánka Dory - ryba s nejhorší krátkodobou pamětí a největším srdcem v celém oceánu. Její nehynoucí optimismus neustále žene Marlina kupředu a dodává mu odhodlání riskovat a překonávat jeho obavy. Díky tomu Marlin také postupně začne věřit, že se nakonec přece jen podaří všechny problémy zdárně vyřešit.
Natočení záběru, ve kterém uniká ryba před barakudou, vyžadovalo ruční umístění 1.890 korálů, které tvoří pozadí útesu. To je více, než v kterémkoliv jiném záběru v celém filmu. |
Oscarem ocenění autoři filmů Toy Story: Příběh hraček, Život brouka a Příšerky, s. r. o. se vracejí na plátna kin se zcela novým animovaným dobrodružstvím, které se tentokrát odehrává pod hladinou oceánu. Film Hledá se Nemo je příběhem dvou mořských rybek - Marlina a jeho syna Nema - které poblíž jejich domova u Velké útesové bariéry nečekaně rozdělí osud. Starostlivý Marlin se za pomoci přátelské, ale zapomnětlivé rybky Dory vydává na nebezpečnou cestu k nalezení svého syna, který mezitím sám připravuje několik plánů, jak se bezpečně vrátit domů.
„Tento snímek výrazně posunul kvalitativní laťku filmů z produkce Pixaru i počítačové animace obecně,“ říká vedoucí výroby John Lasseter. „Jsem na Andrewa velice hrdý. Podařilo se mu natočit film, který přivádí k životu jeho vizi a přináší na plátno jedny z nejpůvabnějších postav, které kdy Pixar vytvořil. Film je nádherný a plný dramatických situací, emocí i humoru. Jako otce pěti dětí mě velmi oslovil. Přestože jde o čistě fiktivní příběh, jeho základem jsou témata, která budou většině lidí důvěrně známa. Vztah otce a syna, první školní den... to jsou věci, kterým rozumí každý. My jsme je pouze adaptovali na podmořské rybky.“
„Z technického hlediska tento film překonává vše, co studio Pixar doposud vytvořilo,“ pokračuje Lasseter. „Velmi složitě animované ryby naši animátoři zasadili do půvabného a dechberoucího podmořského prostředí. Svět, který jsme vytvořili, není skutečný, o což jsme se ani nesnažili. Díky úžasným schopnostem animačních technologií, které jsme měli k dispozici, ale působí velmi věrohodně - a to bylo vždycky naším cílem.“
V příběhu tohoto filmu se odráží několik osobních prožitků scénáristy a režiséra Andrewa Stantona. Poté, co v roce 1992 navštívil středisko Marine World, začal přemýšlet o úžasném potenciálu počítačové animace v souvislosti se zobrazením podmořského světa. Do uvedení prvního celovečerního snímku od Pixaru tehdy zbývaly ještě tři roky, ale Stantonova fascinace touto myšlenkou přetrvala.
Dalším střípkem do této mozaiky byly jeho dětské vzpomínky na akvárium v ordinaci rodinného zubního lékaře. Díky rybičkám se na návštěvu zubaře dokonce těšil. „Často jsem si říkal, že akvárium u zubaře je pro mořské rybky opravdu divné místo k žití. Nestýská se jim po domově? Chtěly by se pokusit uniknout a vrátit se zpět do oceánu?“
Třetí osobní zkušeností, kterou se nechal Stanton inspirovat, byl jeho vztah k vlastnímu synovi. „Když bylo mému synovi pět, šel jsem s ním na procházku do parku. Bylo to v době, kdy jsem hodně pracoval a cítil jsem, že s ním trávím velmi málo času. Během procházky jsem pak cítil všechny nashromážděné emoce a hlavou se mi honila jediná myšlenka - že jej často postrádám. Zároveň jsem se ale přistihl, že mu pořád dokola říkám ‘Nedotýkej se toho! Nedělej to! Spadneš tam!’ A slyšel jsem hlas v mé hlavě, který mi říkal: ‘Naprosto mrháš drahocenným časem, který můžeš trávit se svým synem.’ Stal jsem se posedlý myšlenkou, že přehnaná starostlivost může z dobrého otce udělat špatného.“
V tlamě žraloka bílého jménem Bruce je celkem 202 zubů, z nichž se každý může pohybovat nezávisle na ostatních. |
Stanton si připravil několik propracovaných grafických návrhů a rozhodl se pro svou myšlenku získat Lassetera - vášnivého potápěče a obdivovatele podmořského světa. Ten byl jeho návrhem nadšen. „Andrew je úžasný vypravěč a věnuje obrovské
úsilí tomu, aby nebyl film předvídatelný. V tomto směru pozitivně ovlivnil všechny naše filmy a já jsem se od něj mnoho naučil,“ říká Lasseter.
Expertům na počítačovou animaci z Pixaru se v minulosti povedlo přivést k životu hračky, brouky i příšerky. Úkol ztvárnit podmořský život ve filmu Hledá se Nemo se však ukázal být dosud nejtvrdším oříškem. Návštěvy mořských akvárií v zoo, potápění v Monterey a na Havaji, vysedávání před hustě osídleným akváriem ve
studiu a několik přednášek od zkušeného ichtyologa pomohlo animátorům načerpat dostatečné množství inspirace.
V čele týmu animátorů, jejichž počet se v průběhu natáčení pohyboval mezi 28 a 50, stáli Dylan Brown, Mark Walsh a Alan Barillaro. Ti museli v úvodní fázi příprav mimo jiné vyřešit otázku, jak ve filmu nejlépe znázornit chování malých tvorů, u kterých je vyloučena gestikulace pomocí rukou a nohou.
„Natáčení každého filmu s sebou přináší několik zásadních problémů, se kterými se člověk do té doby nesetkal,“ říká Brown. „Pokaždé začínáme tím, že se tyto problémy snažíme předem odhalit a najít způsob jejich řešení. V případě Nema spočíval hlavní zádrhel v tom, že postavičky neměly žádné končetiny, což samozřejmě zásadně redukovalo množství použitelných gest. Zaměřili jsme se tedy zejména na obličejovou část. Zároveň jsme ale nechtěli, aby postavy budily dojem pohyblivé hlavy na statickém těle, proto musela být obličejová artikulace součástí komplexního jazyku těla. Když se člověk potřebuje ohlédnout, pouze otočí hlavu. Když chce totéž udělat ryba, pootočí hlavou jenom trochu a celé tělo se otočí za ní.“
„Ve většině animovaných filmů se ryby pohybují bez jakýchkoliv náznaků jejich fyzické aktivity, což působí jako pěst na oko. Nepotřebujete být ichtyolog, abyste poznali, že je na tomto pohybu něco nepřirozeného - je to jako pozorovat klusajícího koně, který používá jenom dvě nohy. Pokud se v Nemovi ryby pohybují, je to znát i na jejich ploutvích. Způsob jejich pohybu navíc budí dojem, že se opravdu nacházejí ve vodě. Týmu se skvěle podařilo vyjádřit rozdíly mezi životem v prostředí, kde postavu obklopuje nestlačitelná voda, a prostředím, kde ji obklopuje stlačitelný vzduch,“ dodává profesor University of California v Irvine Adam Summers, který animátorům pomáhal se simulací rybího chování a pohybu.
Aby tvůrci dokázali všechny ryby rozpohybovat (ve filmu se objevuje dohromady 692 různých rybích hejn a hejna pojímají celkem 99.079 jednotlivých ryb), vygenerovali přes 1.6 gigabajtů animačních dat. |
ANDREW STANTON (režie, námět, scénář) se podílel na všech čtyřech předchozích filmech z produkce studií Disney a Pixar. Po úloze spoluscénáristy, druhého režiséra a vedoucího výroby tentokrát debutuje jako hlavní režisér filmu.
Stanton byl jednou z hlavních kreativních sil studia Pixar, kam byl v roce 1990 přijat na pozici animátora. V roce 1996 se stal jedním ze čtyř scénáristů, kteří byli nominováni na Oscara za film Toy Story: Příběh hraček a později se jako scénárista podílel i na všech dalších filmech Pixaru - Život brouka, Toy Story 2: Příběh hraček, Příšerky, s. r. o. a Hledá se Nemo. Kromě toho byl pomocným režisérem filmu Život brouka a vedoucím výroby filmu Příšerky, s.r.o. Stanton získal bakalářský titul na California Institute of Arts, kde v průběhu studia natočil filmy A Story a Somewhere in the Arctic. V 80. letech začal svou profesionální kariéru jako animátor ve studiu Kroyer Films. V roce 1987 se podílel na televizním seriálu Ralpha Bakshiho Mighty Mouse, The New Adventures, u kterého působil jako jeden ze scénáristů. V roce 1990 byl pak přijat do Pixaru, kde se zprvu jako animátor a režisér podílel na mnoha televizních reklamách. Před začátkem prací na Toy Story: Příběh hraček natočil Stanton s Johnem Lasseterem krátké animace Suprise a Light and Heavy, jejichž hlavním motivem byl známý symbol studia Pixar - lampa Luxo Jr.
THOMAS NEWMAN (hudba) složil hudbu k již více než padesáti celovečerním filmům. Byl celkem pětkrát nominován na Oscara a to za filmy Malé ženy, Vykoupení
z věznice Shawnshank, Hrdinové mého dětství, Americká krása a Road to Perdition. Kromě toho získal cenu Emmy, tři Grammy a cenu BAFTA. Newman se narodil v roce 1955 legendárnímu Alfredu Newmanovi, který byl v průběhu své kariéry nominován na neuvěřitelných 45 Oscarů. Newman studoval hudbu na univerzitách USC a Yale a svou kariéru začal jako divadelní skladatel. V 70. letech prošel několika hudebními skupinami, ve kterých hrál na klávesy, a poté se vrátil do Hollywoodu se záměrem uchytit se u filmu. V roce 1983 jej oslovil John Williams s nabídkou, zda by nechtěl provést instrumentaci jeho skladby Darth Vader’s Death k filmu Návrat Jediho, a krátce poté dostal možnost podílet se na hudbě k filmu Lehkomyslní, kterým posléze odstartoval svou veleúspěšnou kariéru filmového skladatele. Mezi filmy, které doprovází Newmanova hudba, patří Real Genius, Muž s červenou botou, Hledám Susan. Zn. Zoufale..., Ztracení chlapci, Feťáci, Smažená zelená rajčata, Extáze, Hráč, Vůně ženy, Kost a kůže, Lid versus Larry Flynt, Oscar a Lucinda, Zaříkávač koní, Zelená míle, Erin Brockovich, In the Bedroom a White Oleander. Zkomponoval také hudbu k televizním seriálům Boston Public a Odpočívej v pokoji.
Dno akvária pokrývá celkem 111.998 modrých kamínků. A mořská panna na zádi akvarijního mořského vraku je z krátkého filmu Pixaru Knick-knack. |
Takže jak začít? Možná tím, že Pixar Animation Studios ani tentokrát nezklamali a udrželi vysoko nasazenou laťku ze svých předchozích animovaných snímků. Zajímavostí v tomto kontextu může být dost možná i přehlédnutelná událost předcházející zahájení projekce, jde o prezentaci staršího dílka Pixarů Knick-knack; jejich krátký film z roku 1989 přitom neztrácí ani dnes nic ze svého původního kouzla, byť je grafická stránka už trochu zastaralá.
To v případě hlavního pořadu večera Hledá se Nemo se pochopitelně připravte na hodně propracovaný a pestrobarevný podvodní svět, kde bych vyzdvihnul např. špičkové rozpohybování žraloka bílého (jinak jedna z „nepřehlédnutelných“ vedlejších postav zdejší story) či obrovité velryby - tyto střípky pak přispívají do mimořádně bohatě zdobené vizuální mozaiky tvořící pak skutečně jedinečnou prezentaci, již dále umocňuje výtečná audio stránka a to prosím pěkně včetně podařeného českého dabingu (I. Trojan, B. Munzarová, J. Macháček, M. Páleníček, M. Štěpánek). Příběh možná nepatří k nejoriginálnějším, nicméně nabídne spoustu dobré zábavy, ať se již jedná o vtipně koncipované scény či tradičně podařené dialogy. Humor to rozhodně není za každou cenu a velice vkusně rámuje zdejší
dobrodružství, během nějž střetnete opravdu velké množství známých i méně známých zástupců mořské fauny (např. „zlověstný“ ďas je skutečně překvapující ingredience a to zejména pro Marlina).
Dovolím si říci, že se tady ve vztahu Marlina a Nema podařilo velmi dobře navodit motiv obvykle úzkostlivého rodičovského pohledu na vyrůstající ratolest, k čemuž výraznou měrou přispívá i hodně podařená obličejová mimika všech zúčastněných. Opětovně se tak jedná o jakousi parafrázi na lidské bytí, na naše vlastnosti a způsoby chování, jež jsou trochu po vzoru Ezopových bajek propůjčeny nižším formám života. Jinak nechybí ani tradičně okrajové představení organismu zovoucího se homo sapiens, který zde má hlavní slovo aspoň pro zápletku našeho příběhu.
Hledá se Nemo sice nemá tak zajímavý námět co třeba Příšerky, s.r.o, ale osobně stavím nejnovější počin z dílen Pixarů o hodně výše, než eskapády charismatického dua strašidel dětí z výše zmiňovaného snímku a to téměř ve všech ohledech. Jde o příjemnou podívanou pro malé a velké, přičemž ty prvně jmenované určitě
potěší, ty druhé minimálně pobaví. Zkrátka veskrze profesionálně zvládnutá práce ukazující, že tohle řemeslo Pixar zvládá na výbornou a skutečnost, že po předchozích filmech i tentokráte dokáže v mnoha aspektech překvapit se musí hodnotit jedině pozitivně.
Hledá se Nemo možná nestojí na žebříčku animovaných filmů úplně nejvýše. Máme tu např. oscarového Shreka, dospěláckou antipohádku se skvělými dialogy a výtečným namluvením od E. Murphyho (nechci mu sahat do svědomí, ale jeho v poslední době asi daleko nejlepší role), u nějž se příštím rokem dočkáme pokračování. Ostatně i Doba ledová byla hodně podařená a asi nesmrtelným způsobem se v ní zapsala do dějin jedna shánčlivá veverka. Nicméně tady a teď je snímek Hledá se Nemo nutností, která výše zmíněné konkurenci hodně ostře šlape na paty. Jde o další ryze rodinné představení, jež by vám tak rozhodně nemělo uniknout. Přeji příjemnou zábavu!
P.S. Při natáčení snímku Hledá se Nemo nebylo zraněno žádné zviřátko.
Hodnocení: 80%
Spektakulární podívaná pro malé i velké!
Mnoho lodí v přístavu v Sydney nese jména zaměstnanců studia Pixar. Mimo jiné to jsou například lodě David Salter, Jerome Ranft nebo Peter Sohn. Jedna bárka v přístavu je dokonce pojmenována "For the Birds", což je název krátkého filmu, za který získalo studio Pixar Oscara. Další loď nese jméno "Men V" podle patentového softwarového programu, jenž byl použit při animaci. |
Hledá se Nemo řečí čísel:
Film Hledá se Nemo z produkce studií Disney a Pixar se s tržbami 70.6 milionu dolarů za první promítací víkend umístil v čele žebříčku návštěvnosti a vytvořil nový světový rekord. Patrně překoná i dosud nejúspěšnější snímek (z produkce Disney & Pixar) Příšerky, s.r.o., který utržil dosud celkem 255 milionu dolarů! Pro společnost Buena Vista se navíc tenhle počin stal pro první tři promítací dny nejúspěšnějším filmem (i se zohledněním kategorie hraný film) a dokonce překonal i takový komerční trhák, jakým byl Pearl Harbor. Hledá se Nemo tak suverénně porazil víkendové tržby konkurenčních taháků: Příšerky s.r.o. - 62.6 milionu dolarů, Doba ledová - 46.3 milionu dolarů, Shrek - 42.3 milionu dolarů, Lví král - 40.2 milionu dolarů.
Aby bylo možné vytvořit obě scény s želvami mořskými, muselo se vytvořit a nasimulovat přes 8 km Východního australského proudu. |
