Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hra MindJack vám umožní prolomit lidskou mysl

aktualizováno 
MindJack je střílečka, ve které bez problémů ovládnete okolní lidi nebo stroje. To nezní špatně. Jenže jen dobrý nápad nestačí. Vedle mnoha chyb hru sráží i jasné cílení na hraní ve více hráčích.
45

MindJack

Platforma: Xbox360
Výrobce: Feelplus (Xbox360)

  • Jeden dobrý nápad
  • Hudba není špatná
  • Nedotažené ovládání a krytí
  • Nepovedený dabing
  • Chabá umělá inteligence
  • Téměř žádný příběh

Hra s dobrým nápadem, které podráží nohy nepovedené zpracování a spousta menších či větších chyb.

Herní karta

Není vůbec snadné přijít s originálním nápadem. Ale čas od času se to povede. Jenže, k čemu to je, když je zajímavá idea potlačena nevalným provedením a nedotaženými herními mechanismy? Odpověď je snadná, je to k vzteku.

MindJack

MindJack se sice nedočkal kdovíjak silné marketingové podpory, ale i tak se o něm dost šuškalo. Měl totiž umožnit hráči, aby se naboural do myslí lidí nebo strojů v okolí, ovládl je a využil ve svůj prospěch. A to je docela zajímavá představa. Navíc je hra zasazena do lákavého futuristického prostředí roku 2031, kdy se k moci dostávají různé, ne zrovna čestné korporace, a ve světě tak propuká slušný zmatek. Ne originální, ale lákavé sci-fi pojetí.

Titul tak vypadal jako hodně slibná sci-fi střílečka z pohledu třetí osoby, která má vše, co si člověk může přát a ještě dávku svěžích nápadů navíc. Jenže očekávání byla zbytečně optimistická, protože výsledkem je ukázkový příklad nevyužitého potenciálu.

MindJack

Začněme třeba lokacemi, kde se hra odehrává. Jsou si často tak podobné, že po chvíli máte pocit, že už jste tu asi třikrát byli. Vše je stylizováno do šedých odstínů, design misí je neobjevný a lineární bez výraznějších odboček a grafické zpracování je průměrné.

Nepřátel je jen minium druhů a ještě nezajímavých. Buďto jsou tu řadoví vojáci, pak vojáci v muzeálních skafandrech nebo případně roboti jako ze třetího filmového Terminátora. Objeví se pár zvířat s mechanickými částmi těla.

Nízká pestrost protivníků by nevadila, ale jejich umělá inteligence se navíc zasekla na úrovni rychlovarné konvice. Není zrovna dobrou vizitku tvůrců, když hodíte mezi nepřátele granát a oni si ho nechají ležet pod nohama a vůbec si ho nevšímají. Nebo že do nich střílíte a oni jen tak vesele koukají a čekají, až skončí mrtví na podlaze. Ani jejich taktické myšlení zrovna neoslní. Jejich hlavní síla spočívá v počtech, ale zmůžou se jen na vykouknutí z krytu a výstřel Pak se schovají, vykouknou a vystřelí. Žádná spolupráce se nekoná.

MindJack

Hraní se tak zvrhne v likvidaci jedné vlny protivníků za druhou. Až je zmasakrujete všechny, zvítězíte. V každé chvíli zkrátka poznáte, že MindJack je koncipován jako projekt pro více hráčů a jeden člověk si ho nemůže naplno užít.

Je tu sice kampaň pro jednoho, ale povedená není. Totožná kampaň totiž slouží i pro hru více lidí a je to z ní cítit na každém kroku. Vypovídají o tom už jen samotné podmínky pro úspěšné zvládnutí misí: zabití všech nepřátel a ochrana sebe a své parťačky. Když se náhodou povede, že nepřátelé zlikvidují všechny, co jsou na vaší straně, tak dojde k načtení od poslední automaticky uložené pozice. To může znamenat návrat třeba až o půl hodiny.

Konečně se dostáváme k hlavnímu lákadlu, kterým je šance nabourat se do myslí civilistů nebo strojů. Je to zajímavý nápad, který může mít lákavé využití. Co třeba "hacknout" letušku skrývající se v zádech nepřátel a pořádně jim zatopit?

MindJack

Jenže to není tak zábavné, jak se zdá. Na začátku každého úseku začínáte v těle hlavní postavy Jima. Když opustíte jeho fyzickou podstatu, objevíte se ve formě jakéhosi ducha, který se vkrádá do myslí druhých. Musíte přiletět k dané osobě/stroji a stisknout tlačítko.

Je to dost zdlouhavé a duch má ne úplně vhodný zorný úhel, takže se špatně pátrá po vhodném objektu, do kterého se nacpat. A tak tvůrci přišli s nápadem, že opět stačí stisknout jeden ovládací prvek a automaticky se ocitnete u někoho, kdo vám poslouží jako nádoba. Jenže opět je tu ten samý problém se zorným polem.

Sice se bleskově přesunete k danému objektu, ale netušíte, kde přesně se nachází. Můžete být třeba dva metry od nepřátel nebo také na druhé straně lokace. A není snadné a hlavně rychlé se zorientovat. A jelikož hra je docela svižná, představuje to problém, protože se klidně stane, že než se do někoho "vnoříte", jsou vaši spojenci pozabíjeni a můžete začít od začátku.

MindJack

Existuje tu i šance ovládnout nepřátelské vojáky. Ty ovšem musíte zranit, dostat se do dostatečné blízkosti a pak je přetáhnout na svou stranu. Manipuluje s nimi umělá inteligence, vy na ně nemáte žádný vliv a nedá se zrovna říct, že by byli extra nápomocní. I když ano, slouží jako volavka, občas se na ně soustředí palba. Jim ale zabíjení moc nejde a spíše protivníky jen tak pošťuchují.

Ani ovládání není vypilované. MindJack sází na oblíbený systém krytí za překážky, což je fajn. Tedy bylo by, kdyby to bylo snadné. Jenže docela často hra nerozezná, že se chcete schovat, i když stojíte vedle něčeho, co k tomuto účelu slouží, a stisknete správné tlačítko.

Neobvyklé není ani když jste zdánlivě dokonale skryti, ale najednou začne obrazovka červeně blikat, protože protivník vás stejně zvládne zasáhnout. A jako bonus je tu fakt, že když se vykloníte ze zákrytu a střílíte, můžete také zjistit, že vaše zbraň pálí do překážky před vámi, i když vy se díváte přímo na cíl. Taky se párkrát stalo, že ovládaná postava nechtěla vykouknout zpoza krytu. Asi pud sebezáchovy.

MindJack

Jak bylo zmíněno výše, MindJack je primárně hrou pro více hráčů, ideálně pro šest. Než se pustíte do hraní, zvolíte si, zda chcete být hostitel nebo hacker. První možnost znamená, že procházíte kampaní a do vaší hry se může připojit pět dalších lidí, kteří se buď přidají na vaši stranu, nebo se vám pokusí vaše počínání zmařit. Pokud chcete být hacker, znamená to, že vy jste ten, kdo se přidává ke kampani někoho jiného.

V případě živých spoluhráčů a protivníků samozřejmě odpadá problém s nepovedenou umělou inteligencí, ale přetrvávají nešvary s ovládáním a krytím, takže ani v tomto případě si MindJack plně nevychutnáte.

Co se ví o feelplus?

Vývojářské studio feelplus, založené v roce 1992, nemá zrovna oslňující portfolio her. Respektive na několika kvalitních titulech spolupracovalo (Lost Odyssey), ale jak je vidět, když se do něčeho pustí samo, tak to zrovna dobře nedopadá. Ale ani tituly, které vznikly ve spolupráci s někým jiným, vždy neoslnily. Například hra Ninety-Nine Nights II také oslavné recenze nesbírala. Uvidíme, jak dopadne jejich další projekt Necromachina, který se chystá na jaro tohoto roku.

MindJack

Neocenili jsme ani zvukovou stránku. Hudba není vysloveně špatná, ale za chvíli ji přestanete vnímat, což se nedá říct o namluvení postav. Herci buďto přehánějí nebo naprosto postrádají elán. Nadšení nejsme ani malou interaktivitou prostředí. Když střílíme do propanbutanové lahve, která je mimochodem často nastražená za zády protivníků, předpokládáme, že by mohla vybuchnout. Mohla, ale nevybuchne.

Zrovna neokouzlí ani prezentace příběhu. Nejdříve je vám zhruba naznačeno, o co asi jde, ale po pár úrovních už se jaksi zapomene na to, že byste rádi byli zasvěceni do děje a animace toho moc neřeknou. Obecně si MindJack moc neláme hlavu s vysvětlováním, protože vás o určitých aspektech hry informuje velice skoupě a instrukce, jak co provést, jsou mnohokrát jen částečné.

Měla to být příjemná sci-fi střílečka s originálním nápadem. Nakonec je z toho průměrná sci-fi střílečka se spoustou nedodělků a nešvarů, které zážitek kazí a zůstal jen originální nápad. A i kdyby byl sebelepší, tak to nestačí, pokud není dobře zpracován. Nad pár drobnými chybami se vždy dají přimhouřit oči, ale tady jich najdeme hned několik a drobné rozhodně nejsou. Potenciál byl nekvalitním zpracováním zadupán do země.

Autor:


Hodnocení hry

Redakce

45 %

Čtenáři

29 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 55 čtenářů

Témata: hacker, Robot




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.