Z dnešního pohledu je to šnečí rychlost. Demoverzi nové hry jste stahovali třeba tři hodiny a nejvhodnější přitom bylo opustit byt. S každým stahováním se totiž pojila nervozita, jestli se těsně před dokončením nepřeruší. A stávalo se to často.
S připojením přes telefon se navíc pojila řada specifik. Koncem devadesátých let byla ještě běžná podvojná telefonní linka. Tedy připojení dvou bytů na stejnou přípojku. Pokud tedy jeden telefonoval v druhém bytě bylo sluchátko hluché. A když už jste se k internetu připojili, váš telefon to taktéž vyřadilo z provozu.
Vzpomínáte na...?Seriál článků se ohlíží zpět na herní minulost. Texty připomenou specifika a kuriozity spojené s historickým vývojem odvětví i souvisejících technologií. |
Internet se navíc neplatil paušálně za měsíc, ale po minutách. Obchodní model využíval stejný princip jako telefonování, a internet tak byl citelně levnější při připojení mimo špičku, tedy po devatenácté hodině. Řada z nás tak netrpělivě vyčkávala na levnější tarif. Krátce po jeho začátku se však pokoušelo připojit tolik lidí, že to stejně mnohdy nebylo další půl hodiny možné.
Při častém připojování k internetu pak nebylo nijak obtížné "vyrobit" účet s částkou okolo tří až pěti tisíc. A to byly koncem devadesátých let o něco větší peníze než dnes. Na mne i řadu mých kamarádů tak rodiče s příchodem každého účtu křičeli.
Pro hraní přes internet pak bylo typické rozvláčné stahování herních úrovní. Zápas na dané mapě tak zpravidla skončil ještě před tím, než se ji hráči podařilo stáhnout.
Soupeření ve střílečkách pak vyžadovalo střelbu, která se zpožděním počítala. S odstřelovací puškou jste namířili například pět metrů před nepřítele a vystřelili. On v mezičase na dané místo doběhl, data se setkala, a protivník se skácel k zemi.
Nijak výjimečné nebyly ani komplikace v ligových zápasech. Takové umožňovala například strategie StarCraft a bylo běžné, že se těsně před vaším vítězstvím ozvalo ono nenáviděné cinknutí. Tedy signál, že modem ztratil spojení s telefonní ústřednou.
Ondřej Zach o hraní přes telefonní linkuZ dnešního pohledu je to už téměř neuvěřitelné, ale mé první průkopnické roky na internetu brzdila podvojná linka. Jinými slovy, když někdo od sousedů telefonoval, náš telefon oněměl a obráceně. Problémem bylo, že sousedka byla náruživá telefonistka. Vysvobozením pro obě strany byla až výměna ústředny (která údajně pocházela od Němců z druhé světová války) v ulici, skokově se také zlepšila stabilita připojení. Ostatně ono cinknutí modemu, které signalizovalo přerušení připojení, mi při vzpomínce na tuto modemovou éru zní v uších dodnes. Cesta k neomezenému internetu za rozumný peníz však byla ještě dlouhá. |
