Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

TÉMA: Hry zdarma, které provětrají peněženku. Co už je zlodějina?

  • 129
Čas od času se objeví případ, kdy rodiče v dobré víře půjčí dítěti například tablet s dětskou hrou a pak se nestačí divit, že jim z účtu zmizely tisíce. Dítě si za reálné peníze nakupovalo všemocné virtuální platidlo, které ve hře zpřístupní a urychlí vše. Nechme nyní stranou otázku viny a podívejme se na téma placených her zdarma obecně.

Nemám nic proti hrám, které jsou v základu zdarma, přičemž za jednorázový nebo pravidelný poplatek získám další obsah. Takový model zachránil mnohé on-line hry, například Dungeons & Dragons či Pána prstenů. Od listopadu na stejný systém najedou i Hvězdné války. Autoři nalákají další hráče a ti, pokud je hra hodně zaujme, zaplatí. Proč ne, tohle je fér.

Úskalí je samozřejmě v tom, co za své peníze získám. Pokud je to okamžitá výhoda, ke které se časem dostanou i ostatní, budiž. Horší je to s předměty, které mi poskytují výhodu nad ostatními hráči, kteří ji bez placení nemají šanci získat. To už je cesta do pekel.

Vadí mi také model, který nabízí dvě měny: jedné je obvykle dostatek, druhé kritický nedostatek. A tu druhou si lze za nemalé peníze koupit. Za reálné peníze mám všechno okamžitě: nečekám třeba půl dne na dostavění stavby. Problém je v agresivitě zvoleného modelu. Po chvíli hraní se ocitám ve slepé uličce, kdy se bez asistence reálných peněz nehnu z místa.

Jistě, existují světlé výjimky, například mobilní hra Tiny Tower. V ní hráč staví nekonečný mrakodrap. Je to také hra založená na dvojí měně, nicméně lze ji s úspěchem hrát i bez kreditní karty. Jen to bude trochu trvat.

Nelíbí? Nekupuj, říkáte si. Jenže co si vlastně kupuji? Po pár kliknutích se virtuální měna rozplyne a já se ocitám zase na začátku. Je to začarovaný kruh.

The Smurfs’ Village (Šmoulí vesnice)

Často nejde ani o hry v pravém slova smyslu. Chybějící herní ekonomiku nahrazují reálné peníze. Jako hráč v podstatě jen stavím dekorace, většinou ve světě nějaké známé značky, například Simpsonovi nebo Šmoulové. A čekám.

Jako velký podraz vnímám, že tyto hry často cílí na děti. Tváří se jako nejlepší kamarád a po grafické stránce vypadají nádherně. A spoléhají na to, že děti z toho ještě nemají rozum.

Otázky do diskuze: Jaké máte zkušenosti s hrami, které jsou v základu zdarma? Myslíte si, že mají budoucnost? Jaký finanční model je pro vás přijatelný a co už považujete za zlodějinu? Na vaše názory se těšíme v diskuzi. Na jejich základě pak sestavíme článek, jak o placených hrách zdarma přemýšlejí čtenáři BonusWebu.