Předhoďte tuhle hru dětem a ony vás za to budou nenávidět do konce života. Nekecám.
Dlouhé okecávání nechám stranou a vrhnu se rovnou na příběh. Ten se točí okolo Huga, který byl zaklet do zrcadla, které bylo později roztříštěno a o zářivé kousky byl vcelku zájem, což je důvod, proč se každý nachází v jiném koutu světa. Hugovi tři děti pochopitelně chtějí tatíka osvobodit, každé z nich se proto vydá hledat jeden kousek.
Hra je diferencována do tří epizod, které se liší nejen herní postavou, ale i typem hry. Dva nejstarší potomci se k zrcadlovému střepu snaží dostat arkádovým způsobem, tedy hopsáním a házením sněhových koulí (v případě mužského potomka) a vražednou piruetou (v případě dámského pohlaví). Nejmladšího bychom mohli přezdívat prcek, vine se mu totiž kolem pasu ještě bílý pás, řečený v našem světě "plenky". Onen prcek se snaží vyhrát střep v závodě tažných vepřů. Zahákne tedy sáňky za obřího čuníka a jede!
Závodní mód je zdaleka to nejlepší, co se ve hře dá najít. Není nic lepšího než sledovat cválajícího čuníka. Tento jeden závod je kupodivu celá jedna epizoda!
Má tři kola a dá se vyhrát za necelých šest minut (a to ještě k tomu napoprvé). Další dvě "epizody" zaberou mnohem více času (patnáct minut ale nepřekročíte), zábava je ovšem takřka nulová. Střílení sněhových koulí je horor největší, klávesnice je totiž pro jemný pohyb zařízení značně nevhodné. Nejlepším způsobem, jak epizodu dohrát je stále jen zdrhat a zdrhat. Pokud stojí v cestě nějaký opravdu neodbytný protivník, nastává závod v uhýbání, snažení se strefit a umačkat novou kouli. Kupodivu ani v uzavřených místnostech není nouze o sněhové koule, kde však hrdina sníh bere zůstává záhadou. S ženskou hrdinkou se vraždí o poznání lépe, není totiž potřeba se nikam trefovat. Stačí se k někomu přiblížit na krok, zmáčknou tlačítko a nepřítel je na kaši. Pouze obrazně samozřejmě, jelikož je hra určena především dětem, nenalezneme tu žádné násilí ani krev, natožpak nějaké vnitřnosti :). Jak jsem již řekl, hra zkušenějšímu hráči nezabere více než hodinu, což si myslím je na samostatně prodejný produkt dosti málo. Bohužel ani grafika a ostatní "příslušenství" na tom není o nic lépe.
Série Hugo čítá několik titulů, autoři by si tedy konečně mohli pořídit nebo vytvořit nějaký dobrý nebo alespoň průměrný engine. Ten který je použit ve hře stojí lidově řečeno za starou belu (starší pařani si mohou výraz obměnit nějakým jiným ostřejším jednoslovným výrazem). Po vhození do hry jsem nevěřil že hra má více než 16 barev a používá anti-aliasing. Ten není na co aplikovat, krajina se skládá z větších a menších krabic s nalípnutou texturou (občas se přece jenom najde nějaký ten nepravidelný útvar). Jakmile má maličkost zjistila, že krajina obsahuje naprosto čtvercové kry, hodlala hru dohrát cos nejrychleji (což se nakonec podařilo :). Postavy jsou vidět zřetelně, žádné detaily ale neexistují. Hudbě ani nemá cenu věnovat samostatný odstavec, žádná ve hře není. Občasné fičení větru(ů) je kromě zvuků našeho hrdiny vše, co během hry uslyšíme.
Hratelnost, kámen úrazu a třešnička na každém dortu. Zde je to něco jako malá červy prolezlá a shnilá třešeň. Jinak se to popsat nedá. Čtenář stejně již asi pochopil, jak se to všechno hraje a že nemá cenu očekávat něco více. Nyní se zamysleme, co nám, hráčům, přinese koupě této hry pro nás nebo pro naše ratolesti. Hra bude stát 599 Kč, což není sice zas tak moc jako u jiných titulů, ale za hodinu hry to určitě nestojí. Koupíte-li takovéto tituly dva (na dvě hodiny) nebo tři (na tři hodiny) ze stejné série, zábava se již značně prodraží. Investice do nebo staršího
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
