Pamětí RDRAM (Rambus DRAM) je na trhu stále nedostatek (alespoň podle mínění Intelu), a proto její cena také zůstává patřičně vysoká. Zdaleka ne všichni výrobci pamětí jsou totiž nadšeni obchodními praktikami firmy Rambus a někteří se kvůli nim i soudí. Intel je však na RDRAM životně závislý, protože jeho dosud jediný čipset pro Pentium 4 podporuje pouze tento typ pamětí.
Jak jsme informovali zde, Intel se rozhodl „sponzorovat“ korejskou firmu Samsung, aby se pořádně opřela do výroby RDRAM. Samsung však evidentně není jediný, kdo byl s takovouto nabídkou osloven – firmy Hyundai Electronics a Elpida Memory připustily, že i ony byly v tomto směru pokoušeny, ale rozhodly se investice nepřijmout. Byli však i takoví, kteří přijali, ale použili investici na jiné účely: do firem Micron Technology a Infineon Technologies Intel převedl celkem 750 miliónů dolarů, které (podle Intelu) byly určeny k nastartování produkce RDRAM. Micron, který obdržel již v roce 1998 500 miliónů dolarů, ústy svého prezidenta Steva Appletona prohlásil, že byli oprávněni použít intelovskou investici podle vlastního uvážení. Německý Infineon pak použil 250 miliónů od Intelu k výstavbě a vybavení výrobního závodu v Drážďanech, který má produkovat všechny typy pamětí (včetně RDRAM).
Bez dostatečného množství RDRAM na trhu je ohrožen masivní nástup Pentia 4, jak ho Intel plánoval. Při svých někdejších kalkulacích Intel evidentně nepočítal s tím, že v paměťovém průmyslu vznikne taková averze vůči firmě Rambus, a že se ostatní výrobci budou zdráhat věnovat RDRAM tolik pozornosti jako jiným druhům pamětí. Bude jistě zajímavé nadále sledovat přetlačování technologií RDRAM a DDR a potažmo i čipsetů, které je budou používat.
Zdroj: EBN
Jak roste výkon grafických karet GeForce2 s výkonem procesoru
Je obecně známo, že výkon počítače v 3D hrách je z valné části dán společným výkonem procesoru a grafické karty. Tyto výkony se však nesčítají, jak by mohlo někoho napadnout, alebrž jejich vztah je takový, že procesor vyrábí data a „krmí“ jimi grafickou kartu. Pokud uvažujete o koupi procesoru a/nebo grafické karty, je důležité zvolit správnou kombinaci sil, aby při vzájemné spolupráci nemusela jedna z těchto komponent zbytečně čekat na druhou.
U Toma provedli velmi zajímavé testy, které zjišťují, jak roste výkon grafických karet s různými variantami čipu GeForce2 (MX, GTS, Pro a Ultra) s tím, jak se zvyšuje výkon procesoru. Je zřejmé, že od určitého výkonu procesoru nahoru už celkový grafický výkon neporoste, protože karta bude zahlcená daty, která nebude stihat zpracovávat. Z toho důvodu je z hlediska maximalizace grafického výkonu naprosto nevhodné kombinovat procesor s frekvencí nad 1 GHz s kartou jako je TNT2 nebo GF2 MX. Naopak, dát dohromady procesor střední třídy s vysoce výkonnou grafikou jako je třeba GF2 Ultra je dobré, protože dnešní špičkové grafické karty nejsou tak závislé na výkonu procesoru.
Z provedených testů vyplývají celkem jednoznačné a jednoduché závěry: pokud chcete co nejlepší výkon v 3D grafice, kupte si co nejlepší grafickou kartu – celková frekvence procesoru (samozřejmě v rozumných mezích, tj. řekněme od 800 MHz nahoru) není až tak významná. Vyplatí se také mít systém, který dokáže (ať už oficiálně či nikoli) pracovat s FSB 133 MHz a vyššími.
Zdroj: Tom’s Hardware Guide
