NVIDIA vypustila oficiálně na svět další verzi referenčních ovladačů pro svoje grafické karty. Předcházející oficiální verze měla číslo 6.31, a ačkoli firemním vývojářům už unikly na veřejnost neoficiální pracovní verze s mnoha vyššími čísly, zkušenosti ukazují, že je obvykle lepší se přidržet těch oficiálních.
Chlapci z FiringSquadu podrobili nové ovladače hned začerstva srovnávacím výkonovým testům na platformě Intel i AMD – všechny výsledky si však byly podobné skoro jako vejce vejci. Jako příklad můžeme vzít třeba hru Quake 3 v nastavení High Quality:
Ukázalo se, že nové ovladače jsou výkonově téměř totožné jako starší 6.31, takže pokud nepřinášejí pod kapotou nějaké skryté funkce vyžadované novými hrami (a zřejmě ne), bude lepší si počkat na nějaký výraznější upgrade. Kdo chce verzi 6.50 vyzkoušet, může použít následující odkazy vedoucí na server firmy NVIDIA:
– Windows 95/98/ME: zde– Windows 2000: zde
– Windows NT 4: zde
Zdroj: FiringSquad
V žáru procesorů
Hlavní technolog Intelu Pat Gelsinger se na Mezinárodní konferenci o molekulárních obvodech v San Franciscu nechal slyšet, že jedním z hlavních problémů budoucnosti vývoje mikroprocesorů bude vyzařované teplo. Za deset let podle něj procesory poběží na frekvencích 10 až 30 GHz a budou schopny zpracovávat trilión operací za sekundu, tedy tolik, jako dnes vykonává nejrychlejší superpočítač na světě. Pokud by se však dnešní konstrukce nezměnila, produkovaly by tyto čipy stejně žáru (vzhledem ke své velikosti) jako jaderný reaktor.
„Jsme přesvědčeni o tom, že základním problémem se stává výkon a výkonová hustota,“ říká Gelsinger. „Pokud bychom tato zařízení chtěli chladit běžnými způsoby, měli bychom velké potíže... Musíme klást mnohem větší důraz na konstrukci tranzistoru.“ Gelsinger se dále zmínil o některých metodách snížení spotřeby energie, s nimiž Intel experimentuje. Jednou z nich je například rozdělení procesoru na části, které by vykonávaly pouze určité úlohy a byly aktivovány jen v případě potřeby. Další možností jsou lepší izolační prostředky zabraňující úniku elektřiny z tranzistorů a také modifikace softwaru, aby nezatěžoval procesor více než je nutné.
Podle tzv. Moorova zákona (Gordon Moore byl jedním ze spoluzakladatelů Intelu) se počet tranzistorů v procesorech přibližně každé dva roky zdvojnásobuje, aby mohl být patřičně zvyšován i výkon. Tím však roste i příkon procesorů a následně také jimi vyzařované teplo. „V minulosti jsme se při konstruování nenechávali omezovat příkonem. Jedinými omezeními byly náklady a vyrobitelnost,“ říká Gelsinger. „Některé z minulých postupů však již nyní nebude možné použít.“
S Pentiem 4 se Intelu podařilo zlomit dosavadní trend a snížit spotřebu; P4 se také umí automaticky vypnout v případě přehřátí. Glen Hinton, pracovník výzkumného týmu Intelu, o tom říká: „U Pentia 4 byl příkon důležitým faktorem, ale ještě ne tím nejdůležitějším. V budoucnu se však stane stejně důležitým jako výkon nebo ještě důležitějším... Změní se způsob našeho vytváření mikroarchitektury.“
Zdroj: CNET
