Dobré se stává ještě lepším:
MSI ohlašuje aktivaci PATu
Čipset Intel 865PE v současnosti hýbe
světem Pentia 4 a nebál bych se jeho přínos srovnat s přínosem
legendárního, stále ještě v ledaskterém počítači běžícího čipsetu 82440BX,
známějšího pod prostým názvem BX. Běžnému spotřebiteli se díky 865PE staly
cenově dostupnými nejmodernější technologie (podpora 800MHz
FSB, hyperthreadingu, Serial ATA, AGP 8x, USB 2.0) a výrobci
základních desek na nich dokázali postavit vynikající motherboardy. Co víc,
většina významných výrobců se rozhodla po vzoru ASUSu
aktivovat v čipsetu 865PE technologii PAT, původně Intelem vyhrazenou pouze dražšímu čipsetu
875P. Tím se oba čipsety výkonnostně srovnávají a 875P přestává být pro
běžného uživatele zajímavý.
Intel tyto „hackerské“ věci narušující jeho marketingové plány samozřejmě nese nelibě, ale vypadalo to, že nebude příliš zasahovat. V prvotním rozhorlení ASUS světu oznámil, že se mu na 865PE podařilo aktivovat PAT, proti čemuž se Intel ovšem okamžitě ohradil. ASUS toto ohrazení pochopil (zřejmě zcela účelově) jako pouhý nesouhlas s použitím pojmu PAT, načež ho promptně změnil na Hyper Path a vesele pokračuje v jeho mohutné propagaci dál. Mezitím se ve stejném duchu (aktivovaný PAT nazvaný jinak) přidala řada dalších výrobců základních desek a čipset 875P se ocitl na okraji zájmu. Podle posledních zpráv však Intelu dochází trpělivost s touto situací a požádal výrobce motherboardů, aby zastavili reklamu na svoje verze PATu. Kromě toho údajně hodlá provést v další sérii čipsetů 865 změny, které fyzicky zabrání aktivaci technologie PAT.
Jedním z výrobců, kteří se až dodneška PATu vyhýbali, bylo MSI. U své desky 865PE Neo2 vsadili místo toho na unikátní technologii dynamického přetaktovávání D.O.T., která je taktéž velmi zajímavá. Nyní však bylo vyslyšeno mé přání, aby se i MSI přidalo do PATové skupiny: ve svém tiskovém prohlášení představilo technologii s názvem MAT (Memory Acceleration Technology), která u motherboardů 865PE Neo2 a 865G Neo2 aktivuje PAT. Nový (zatím beta) BIOS pro tyto desky zavádí do skupiny voleb Frequency/Voltage Control položku Performance Mode, kde lze MAT zapnout a nastavit jeho agresivitu ve dvou stupních: Turbo a Ultra-Turbo. Ve špičkovém případě přináší tato optimalizace práce s pamětí 10% nárůst skóre v paměťovém benchmarku Sandry, z čehož si můžeme zhruba odvodit, že přírůstek v reálných aplikacích/hrách nebude (stejně jako u konkurentů MSI) překračovat 5 %.
MSI v souvislosti s MATem upozorňuje na to, že ne všechny paměti jsou s tímto režimem kompatibilní, a pokud plánujete přetaktovávat FSB, nedoporučuje MAT vůbec zapínat. Až praktické testy samozřejmě ukážou, nakolik je tato varování třeba brát v úvahu. Pro případ ztroskotání mají BIOSy od MSI dva záchranné pásy: pokud se čtyřikrát nepodaří nabootovat, BIOS si automaticky nastaví bezpečné implicitní hodnoty, a kromě toho můžete BIOS kdykoli přimět k nastavení těchto hodnot stisknutím klávesy Insert během bootování.
Zdroje: MSI, DigiTimes
AMD odpovídá na hrozbu hyperthreadingu – bohužel jen
písemně
Jak už jsem mnohokrát poznamenal, považuji osobně hyperthreading (dále jen HT) za významnou
a (zejména s ohledem na budoucnost) velmi užitečnou vlastnost
procesorů Pentium 4. Můžeme se na celou věc ovšem dívat z několika
úhlů. Někdo by například mohl zastávat názor, že HT je z nouze ctnost,
kterou Intel implementoval zejména proto, aby vytížil ladem ležící obvody
Pentia 4. Oponent však může namítnout (a já bych se k němu na
základě svých současných znalostí přiklonil), že Pentium 4 bylo takto
„neefektivně“ navrženo už od počátku úmyslně, aby později aktivovaný HT přišel
do vyhovující infrastruktury. Takto jsme s příchodem HT svědky toho, že P4
sice dělá v jednom hodinovém cyklu méně práce než Athlon XP, ale je přitom
schopno skutečně paralelní činnosti na dvou threadech.
Z úhlu pohledu počítačového hráče se dá spor HT/neHT přirovnat k někdejšímu dilematu, zda chtít po vývojářích, aby programovali hry pro DOS či pro Windows. Pro současné hry (a většinu současných aplikací) je Athlon XP skutečně navržen svým způsobem lépe než Pentium 4 – oddá se cele danému programu, zatímco část P4 zahálí. Jenže už některé současné verze Windows jsou schopny mít z HT při současném provozování více aplikací jistý užitek, a u příštích Windows lze počítat s přímou podporou HT na úrovni jádra. Neodvážím se předpovědět, kdy by se mohly objevit hry přímo využívající HT – tady si asi docela počkáme, nicméně nelze zapomínat, že i nyní během hraní na mnoha počítačích běží stále na pozadí další procesy (antiviry, ICQ apod.), kde by HT mohl občas zaúřadovat ve prospěch trvalé plynulosti hry.
Zkrátka a dobře, multitasking/multithreading bude využíván stále ve větší míře, protože počítač bude na pozadí obstarávat stále více věcí, a podpora paralelního zpracování více úloh začleněná přímo do hardwaru se dle mého názoru ukáže jako velmi užitečná. Firma AMD nicméně nedávno nechala zveřejnit krátký dokument (formát PDF), v němž se snaží ukázat HT ve světle právě opačném. Argumentačně je daný text založen na heslech „Hyperthreading snižuje výkonnost PC“ a „Hyperthreading není nutný pro multitasking“. Ovšem, zapneme-li na Pentiu 4 HT, dostaneme v jednoúlohových scénářích o něco horší výkon, než kdybychom HT ponechali vypnutý a odevzdali tak všechny obvody k dispozici jedné úloze. A samozřejmě, víceúlohové operační systémy můžeme (už mnoho let) provozovat i bez HT. Je ale otázka, jak dlouho budou tyto argumenty AMD ještě relevantní.
Zdroj: Amdmb.com
