Inkoustové tiskárny na konci
roku
Ačkoli tiskárna není zrovna tím kusem hardwaru, který by ovlivňoval
herní výkon počítačové sestavy, rozhodně má pro většinu hráčů význam si ji ke
svému počítači pořídit. Jakmile padne rozhodnutí o koupi, stojí před námi
celé spektrum možností. Rychle vyloučíme jehličkové tiskárny – i
když stále poskytují nedostižně levný tisk, samy o sobě už tak levné
nejsou a kvalita jejich výstupu nás může v současnosti těžko
uspokojit. Zajímavou možností, byť z důvodu vyšších pořizovacích nákladů
méně v domácnostech využívanou, je laserová tiskárna. Kvalita
laserového tisku je příslovečná; nezáleží zde na kvalitě papíru zdaleka tolik
jako u tisku inkoustem, kde může vznikat tendence k rozpíjení okrajů
písma a obrázků. Pokud ovšem nechceme vyklopit několik desítek tisíc,
musíme u laseru oželet barvu – to je kromě ceny tiskárny druhý argument,
proč si většina domácností pořizuje tiskárnu inkoustovou.
Inkoustové tiskárny výrobci prodávají skutečně za hubičku. Proč to dělají? Protože si majitelé budou nuceni (obvykle brzy a pak znovu a znovu) koupit do tiskárny novou náplň, což je někdy přijde i na víc než polovinu ceny samotné tiskárny. Výrobci tiskáren tedy žijí především z prodeje inkoustu a to je jedním z důvodů, proč jsou tak alergičtí na používání alternativních inkoustových náplní ve svých výrobcích. Nezřídka se v manuálech a záručních podmínkách tiskárny dočteme rozličné výhružné formulky sdělující v různých obdobách to, že použití jiných než originálních náplní může mít za následek poškození tiskárny, na které se nevztahuje záruka. Shrneme-li výhody a nevýhody inkoustu, zjistíme, že inkoustové tiskárny poskytují za nízkou pořizovací cenu barevný tisk a při použití speciálních papírů i možnost více či méně kvalitního tisku fotografií, při častém tisku mnohastránkových dokumentů však spláčeme nad vysokými provozními náklady.
Tak či onak, obliba inkoustových tiskáren rozhodně není na ústupu, a výrobci je stále zdokonalují. 90 % tohoto trhu okupují HP, Canon a Epson – každá z těchto firem je renomovaným a dlouholetým hráčem, který má svou skupinu věrných příznivců. Server Tom’s Hardware Guide prověřil několik cenově příznivých inkoustových novinek vhodných pro domácí použití: Canon i850, HP Deskjet 3820, Epson Stylus C62 a C82, Canon S330 a Epson Stylus Photo 830.
Po všech stránkách nejlepší dojem v recenzentech zanechal Canon i850, který podle nich se svými čtyřmi barvovými kazetami produkuje stejně kvalitní výstup jako nejlepší tiskárny disponující šestibarevným tiskem. Canon i850 umí tisknout levně a v rozlišení až do 4800x1200 dpi a lze připojit k počítači přes paralelní i USB rozhraní; na našem trhu jsem ji ještě neviděl, ale cena v USA (199 dolarů) činí tuto tiskárnu nejdražší ve výše uvedené skupině. Ten, kdo plánuje tiskárnu intenzivněji využívat, by však skutečně neměl zdaleka tolik přihlížet k pořizovacím nákladům jako k nákladům na tisk a jeho kvalitě. Závěrem mi to nedá nepoznamenat, že přihodíte-li k ceně Canonu i850 dva tři tisíce, můžete získat kvalitní laserovku...
Zdroj: Tom's Hardware Guide
Celerony s jádrem
Tualatin se pomalu loučí
Bylo by logické, že po nástupu Celeronů
založených na jádře Pentia 4 se Intel poměrně brzy rozžehná s jejich
předchůdci. Jádro Tualatin vykonalo dobré služby, ať už jako základ
Pentií III nebo Celeronů, ale po příchodu Pentií 4 a jejich
těžkém prosazování bylo Intelem zatlačeno do ústraní. Dnes by byl samozřejmě
nerozum si pořizovat platformu Socket 370, protože už je odepsaná, ale stávající
uživatelé 0,13mikronových pétrojek a Celeronů si ještě nějaký čas vystačí,
zvlášť pokud využijí přetaktovávacího potenciálu těchto procesorů.
Intel těsně před Vánoci oznámil, že produkci tualatinovských Celeronů definitivně zastaví v příštím roce. Do 11. dubna 2003 bude ještě přijímat objednávky, 11. července pak zastaví dodávky boxovaných verzí a konečně 12. prosince hodlá vyexpedovat poslední neboxované procesory. Tím se definitivně zavře voda nad jádrem Tualatin – očekával bych při agresivním prosazování Pentií 4 tento krok dříve a je otázka, jaké budou mít Celerony s maximální frekvencí 1,4 GHz na konci příštího roku uplatnění. Vypadá to, že rok 2003 nebude ve znamení žádného zpomalování vývoje a věřím, že se v něm všichni v pořádku shledáme a budeme společně svědky fascinujících pokroků v oboru, který hýbe světem lidí již několik desítek let více než kterýkoli jiný.
Zdroj: Intel
