GDDR3 – nová grafická paměť
nastupuje
Na podzim loňského roku jsme vás informovali o novém
neoficiálním standardu pro paměti grafických karet, který nese název GDDR3.
Stojí za ním hlavně firma ATI, i když se na vytváření jeho specifikace
podíleli i jiní, například NVIDIA. Vzhledem k tomu, že typické vzorce
práce systémové paměti a paměti grafické karty se v některých ohledech
významně liší, dá se očekávat, že paralelně s „klasickými“ paměťmi DDRx budou existovat stále šířeji
uplatňované paměti GDDRx.
NVIDIA původně propagovala poněkud omezenější koncept – paměť GDDR2. Ta také byla dosud vsazována do grafické karty GeForce FX 5700 Ultra (kódový název NV36), která byla uvedena na trh loni na podzim. Nyní se však zdá, že životnost GDDR2 nebyla dlouhá – NVIDIA totiž bez jakýchkoli veřejných ohlášení začala výše uvedenou kartu vybavovat paměťmi GDDR3. Je to první hromadné nasazení GDDR3 a je poněkud překvapivé, že s ním ve svých produktech nepřišla jeho „matka“, firma ATI.
Paměť GDDR2 byla k vidění jen ve dvou kartách; kromě výše zmíněné to byly 256MB verze Radeonu 9800 Pro a GeForce FX 5800 Ultra. Problémem GDDR2 je zejména velké vyzařování tepla – to se u těch nejvýkonnějších karet snadno spolkne, protože tak nějak implicitně předpokládáme, že budou vybaveny mohutnými chladiči. GDDR3 tento problém řeší snížením hodnot VDD (potřebné napětí vstupních bufferů a řídící logiky) z 2,5 V na 1,8 V (čipy firmy Micron) nebo 1,9 V (Samsung). Čipy GDDR3 mají však o něco vyšší latenci než GDDR2, takže na stejném kmitočtu je GDDR2 nepatrně výkonnější.
Pokud bychom stáli o nějakou kartu GeForce FX 5700 Ultra, má cenu se pídit po tom, zda má daný typ osazeny paměti GDDR2 nebo GDDR3? Přináší GDDR3 v tuto chvíli nějakou výhodu? A dá se typ osazené paměti vůbec nějak rozumně zjistit ještě před koupí? Odpověď na všechny položené otázky zní v podstatě kladně.
Na výkon GDDR3 verze GeForce FX 5700 Ultra v porovnání s verzí GDDR2 se před pár dny podíval server Tom’s Hardware Guide. NV36 ve starším (GDDR2) referenčním designu má frekvenci jádra a paměti 450/475 MHz, zatímco u nové (GDDR3) podoby NV36 byla frekvence paměti zvýšena na 475 MHz, aby se vyrovnal latenční handicap. Chlapci z THG se však rozhodli nový model podtaktovat a porovnat tak výkon karet na stejných frekvencích. Výsledky se dají v podstatě rozdělit do dvou kategorií: karty podávají buď v podstatě stejný výkon anebo je GDDR3 verze i přes vyšší latenci pamětí o chloupek rychlejší.
Výkon sám o sobě by tedy ještě (při stejném taktování) nebyl silným důvodem k upřednostnění GDDR3 verze. Důležitým argumentem je však overclockerské hledisko. Nové paměti slibují lepší přetaktovatelnost hned ze dvou důvodů: méně se hřejí a jsou již od výrobce nominovány na vyšší frekvenci. To, zda má určitá karta NV36 paměti GDDR3, je nejlepší si ověřit dotazem u dodavatele. Kontrola je možná i pohledem na desku plošných spojů: paměťové čipy GDDR3 existují jen ve velikostech >= 256 Mb, takže přepočtem z deklarované velikosti RAM a počtu čipů na dané kartě můžeme někdy vyvodit, že se o GDDR3 nejedná.
Při stejné ceně a ostatních parametrech je tedy GDDR3 verze GeForce FX 5700 Ultra rozhodně lepší koupí než verze s paměťmi GDDR2. Druhá věc ovšem je, že takový Radeon 9600 XT poskytne v náročných DX9 hrách lepší výkon za nižší cenu...
Zdroj: Tom's Hardware Guide
Harmonie 64bitových
procesorů
Intel nedávno se samozřejmostí sobě vlastní oznámil začlenění
64bitových
rozšíření do svých Pentií 4 s jádrem Prescott. Tento krok se dal víceméně
očekávat, protože tady David výjimečně ukradl Goliášovi směr dalšího vývoje,
a Intelu nezbylo, než se přizpůsobit. A podrobná studie renomované
americké firmy In-Stat and MicroDesign
Resources je jasným důkazem toho, že se Intel konkurenčním řešením
inspiroval vskutku důkladně.
Ve zprávě se píše, že „Intel zcela zřetelně vytvořil svou 64bitovou architekturu s využitím rané dokumentace AMD k architektuře AMD64 a pomocí testování procesorů disponujících instrukcemi AMD64. Zpětné inženýrství prováděné Intelem na AMD64 znamená velký obrat v historických vztazích mezi těmito dvěma firmami. ... Je to poprvé, kdy firma AMD skutečně otočila kormidlem nejdůležitější mikroprocesorové architektury světa, kterou Intel vyvinul v roce 1978 a 26 let úzkostlivě chránil.“
Mezi AMD64 a intelovskými rozšířeními nicméně několik drobných odchylek existuje, a pokud se na ně nějaký program bude vázat, nebude mezi oběma architekturami přenositelný. Podle studie však bude možné tyto rozdíly snadno překonat – buď hardwarovou cestou, tj. drobnými změnami budoucích verzí 64bitových procesorů, nebo softwarovou detekcí architektury aktuálního procesoru a vykonáním mírně odlišného kódu.
Zdroj: In-Stat/MDR
