5. února NVIDIA představí
veřejnosti GeForce4
Ano, už se na nás tlačí další generace grafických
čipů značky NVIDIA – značky, která několik let určuje směry a trendy grafického průmyslu.
GeForce4 neboli NV25 bude (stejně jako jeho předchůdce) vyráběn
0,15mikronovou technologií, uvnitř se nachází 63 miliónů tranzistorů
a pracovní frekvence dosáhne až 300 MHz. Pokud se
o problematiku čipů a frekvencí zajímáte, pravděpodobně vás zarazí
fakt, že byla NVIDIA schopna tak výrazně zvýšit pracovní kmitočet a počet
tranzistorů beze změny výrobní technologie. Způsob, kterým toho firemní inženýři
dosáhli, je celkem nasnadě: chceme-li vyšší frekvenci, musíme lépe chladit.
GeForce4 za tímto účelem přichází v novém pouzdře PBGA
s integrovaným chladičem a speciálním systémem pro kontrolu
teploty. Co se týče paměti, bude se samozřejmě jednat o typ DDR SDRAM,
maximální kapacita zůstane na více než dostatečných 128 MB
a frekvence dosáhne u nejrychlejšího modelu celých
650 MHz.
GeForce4 obsahuje čtyři renderovací potrubí se dvěma texturovacími jednotkami, kteréžto by měly být schopny vyprodukovat fillrate až 4,9 miliardy antialiasovaných vzorků za sekundu (GeForce3 Ti 500 udělá 3,84 miliardy). Dočkáme se inovované technologie s názvem Lightspeed Memory Architecture II, která má ulehčit paměťové sběrnici prostřednictvím bezeztrátové komprese Z-bufferu (poměr 4:1), vylepšeného algoritmu pro vyřazování okluzí (Occlusion Culling) a zatím blíže nespecifikované architektury Quadcache. Další významnou novinkou je metoda antialiasingu nazvaná Accuview, která je založena na novém patentovaném algoritmu NVIDIE a má přirozeně poskytovat tu nejvyšší kvalitu při zachování dobrého výkonu.
Významných změn oproti GeForce3 doznala jednotka T&L, která nyní nese název nFiniteFX II: obsahuje dvě potrubí pro stínování vrcholů polygonů (vertex shading) a výkon v aplikacích, které budou schopny využít druhého potrubí, by měl být oproti GeForce3 trojnásobný. Tajemstvím zatím zůstává podstata vlastnosti nazývané NVIDIÍ Z-Correct, která má cosi společného s mapováním nerovností povrchu (bump mapping). Pro ty, kteří jsou zvyklí pracovat s více monitory, bude zajímavá technologie nView, která toho umí více než její předchůdkyně TwinView a měla by se dát snadněji používat.
Zdroj: X-bit labs
Nové procesory AMD budou umět
SSE2 – ale až v roce 2003
Když Intel v roce 1996 představil
veřejnosti rozšíření instrukční sady svých procesorů pod názvem MMX, nadělal se
kolem toho velký humbuk a někteří lidé si představovali, že výkonnostní
přínos se projeví velmi záhy. Vývojářské firmy jsou ale v těchto
záležitostech (logicky) setrvačnější a začínají nových možností obvykle
využívat až tehdy, když mají jistotu, že mezi jejich potenciálními zákazníky je
daný hardware dostatečně rozšířen. S tím se potýkají všichni inovátoři –
příkladem může být třeba NVIDIA a její pixel/vertex shader.
Aby se výhody instrukcí MMX, SSE, SSE2 nebo 3DNow! projevily, musí jim být daný
program napsán na míru. Dnes můžeme říci, že MMX je standardem, na jehož
přítomnost se spoléhají prakticky všechny hry a jiné multimediální
programy, 3DNow! a SSE mají slušnou penetraci, zatímco na proražení SSE2 se
teprve čeká. Benchmarky Pentia 4 ukazují, že Intel prakticky rezignoval na
další zvyšování výkonnosti klasické jednotky FPU a plně se soustředí na
rozvoj potenciálu SSE2 – tyto instrukce totiž mohou v budoucnu instrukce
FPU zcela nahradit.
AMD ví o tomto náporu Intelu a jeho snaze převést celý softwarový průmysl tímto směrem, a je zřejmé, že snahy zavádět jiné standardy jako v případě 3DNow! by nebyly vývojáři softwaru zrovna vítány. Mluvčí AMD prohlásil, že jeho firma má v plánu instrukce SSE2 podporovat, jakmile se tyto prosadí jako standard – tato situace by podle něj měla nastat v roce 2003. Nová verze Athlonů založená na 0,13mikronovém jádře Thoroughbred tedy instrukcemi SSE2 ještě disponovat nebude. Zajímavá je otázka, na kterou ještě není veřejnosti známa odpověď: jak a za jakých podmínek hodlá AMD od Intelu získat licenci na SSE2, když rivalita těchto firem je v posledních létech na ostří nože. Nu, ještě je čas.
Zdroj: tecChannel.de
