Čelem k masám: čipset
Intel 865 alias Springdale
Jak
se tak dívám na poslední konání Intelu, napadá mě jistá (byť jako vždy ne zcela
dokonalá) analogie s Českým Telecomem. Dokud jsme byli monopolem, diktovali
jsme vysoké ceny a jednali jsme tak, že nás zákazník nemohl moc milovat. To
se nám ovšem teď, kdy konkurence dotírá, moc hodí, protože máme slušný
manévrovací prostor a můžeme vynášet nastřádané trumfy. A tak jako ČT
už nějaký čas přichází skoro měsíc od měsíce se stále lidumilnějšími
a výhodnějšími tarify, potí krev i Intel a servíruje nám
produkty, které stojí za pozornost. Takovým je i čipset 865, známý donedávna jen pod kódovým
názvem Springdale.
865 je jemně okleštěným derivátem nedávno představeného čipsetu 875P – čipsetu, který prokázal, že je v intelovské stáji nejvýkonnějším, a že jeho starý kolega 850E používající paměti Rambus RDRAM už konečně musí uvolnit trůn. O co je 865 oproti 875P ochuzen? Nepodporuje paměti typu ECC a není v něm použita technologie PAT, jinak má 865 ale všechny přednosti svého dražšího protějšku. Musíme ale vědět, o které verzi 865 se bavíme, protože jakožto čipset středního proudu Springdale přichází ve třech příchutích, z nichž každá se hodí pro jiný typ uživatele. Všechny tři podporují Pentia 4 s hyperthreadingem, architekturu CSA (gigabitový Ethernet) a disponují duálním řadičem paměti DDR. Rozdíly jsou následující:
Nejlevnější je 865P, který oficiálně podporuje pouze FSB 400 a 533 MHz, takže nejnovější Pentium 4 a paměti DDR400 si na něm v plné rychlosti neužijete. Nikde ovšem není psáno, že se vám jím vybavenou desku nemůže podařit přetaktovat, aby běžela na 800MHz FSB – jak dobře to půjde, to se ukáže až po testech prvních motherboardů. Pro ty, kteří nechtějí riskovat nepovedený overclocking, je zde 865PE – verze čipsetu, která oficiálně podporuje 800MHz FSB. A nakonec tu máme 865G, verzi s integrovanou 3D grafikou; tato grafika je však stejná (tj. i stejně chabá) jako u čipsetu 845G, takže pro hráče nepříliš zajímavá.
Všechny výše uvedené čipsety (přesněji řečeno northbridge neboli po intelovsku MCH) lze zkombinovat s libovolným ze southbridgů ICH5 (bez RAIDu) nebo ICH5-R (s RAIDem), které doplňují výčet funkcí mj. o podporu osmi portů USB 2.0 a dvou nezávislých portů Serial ATA. Za zmínku ještě stojí, že ne všechny základní desky s čipsety 865 a 875, které disponují gigabitovým Ethernetovým připojením, musejí mít toto připojení realizováno prostřednictvím nové ultrarychlé sběrnice CSA – ukazuje se, že někteří výrobci motherboardů s těmito čipsety (ASUS) sahají z nepříliš jasných důvodů stále k připojení gigabitového Ethernetu prostřednictvím separátního čipu a sběrnice PCI, kteréžto řešení je výrazně pomalejší.
Testy nového čipsetu ukazují, že při nasazení s Pentiem 4 disponujícím pouze podporou 400MHz nebo 533MHz systémové sběrnice není naprosto nutné sahat po dražším 875P – 865PE zde podává ekvivalentní výkon. Použijeme-li Pentium 4 s 800MHz FSB a paměťmi DDR400, musíme si rozvážit, zda nám poměrně výrazný rozdíl v ceně skutečně stojí za přírůstek výkonu, který činí v hrách zhruba 4 až 10 %. Obecně to vypadá, že 865 má dobrý potenciál stát se postupně nejprodávanějším čipsetem pro Pentium 4, což je také cíl Intelu. Drobnou vadou na kráse jsou však problémy s kompatibilitou některých základních desek (Intel, ABIT) a některých pamětí DDR400 (Corsair): při automatické konfiguraci čipsetu podle parametrů obsažených v čipu SPD (standardní nastavení BIOSu) nebylo možné ani dokončit instalaci Windows – bylo nutné nastavit ručně CL na 2,5 a laborovat s dalšími parametry, aby byl systém stabilní. Ostatní motherboardy a ani konkurenční nForce2 s těmito moduly žádné problémy neměly. Nezbývá než doufat, že se jedná o snadno odstranitelné nedostatky ranných produktů, které zmizí s dalšími revizemi BIOSů a motherboardů.
Zdroje: Tom's Hardware Guide, AnandTech
Tři nová Pentia 4: staří
psi předvádějí nové kousky
Kromě čipsetu 865 Intel včera světu
představil i tři nové procesory Pentium 4 s frekvencemi 2,4, 2,6 a 2,8 GHz, které přinášejí podporu
hyperthreadingu a 800MHz systémové sběrnice. Za nepříliš velký příplatek
(kolem 15 dolarů) oproti svým obdobně taktovaným protějškům nabízejí
nejmodernější technologie Intelu, což stojí rozhodně za úvahu, pokud se
v nejbližší době chystáte ke koupi nového procesoru. Nepochybuji
o tom, že Intel záhy dotlačí vývojáře k širší podpoře hyperthreadingu,
a jsem přesvědčen, že zohlednění HT na úrovni operačního systému skýtá do
budoucna velké možnosti – opravdu by mě překvapilo, kdyby chystaná verze Windows
Longhorn v sobě tuto podporu
neměla. Pro „čisté hráče“ bude ovšem důležitější podpora na úrovni her, což je
zase jiná kapitola – tady bych si nebyl širokým zájmem vývojářů až tak
jist.
Závěrem poznamenávám, že 2,8GHz model se chlapcům z THG podařilo bez jakéhokoli zvláštního chlazení přetaktovat na 3,22 (14x230) GHz. Příznivci Intelu mají nyní opravdu z čeho vybírat, a ačkoli poměr cena/výkon zůstává stále na straně AMD, Intel je blíže než kdy jindy.
Zdroj: Tom's Hardware Guide
