120GHz na dosah?!
Tento týden v úterý vydala společnost Diamond tiskovou zprávu, že se jí podařilo vynalézt 120GHz tranzistor. Můžeme tedy jásat, že technologicky byla pokořena magická hranice 100GHz. K čemu je to ale dobré a dočkáme se vůbec takto rychlých procesorů?
Cesta ke 120GHz procesoru může být složitější, než na první pohled vypadá. Procesor je složen především z tranzistorů, které slouží k přepínání mezi jedničkami a nulami. Díky tranzistorům může procesor počítat a rychlost těchto výpočtů závisí na tom, na jakou frekvenci jsou tranzistory taktovány. Na každém procesoru se můžeme setkat s označením 90nm, 65nm nebo 45nm, tedy tzv. technologií na které byl vyroben. Uvedené číslo vždy určuje velikost jednoho tranzistoru obsaženého v procesoru. Dnes máme v procesorech natěsnány stovky milionů tranzistorů. Téměř po celou dobu co se počítače vyvíjejí, platilo pravidlo, že se každý rok tranzistor zmenší o polovinu. Z laboratoří však nyní přicházejí zprávy o tom, že zmenšování nemůže být nekonečné a vývoj se zpomaluje. Někteří výrobci pamětí již došli k 32nm hranici, která je v současnosti považována za absolutně nejmenší možnou. Jistě se v budoucnu podaří vědcům objevit i něco menšího, jenže současný rozmach počítačů je ohrožen.
Na vinně jsou důsledky této nedokonalé miniaturizace. Již nyní se projevují problémy s přílišnou spotřebou. V budoucnosti (alespoň té nejbližší) bude hůře. Pokud totiž přinutíme pracovat tranzistory na vyšších frekvencích, dochází častěji k chybám, stoupá jejich spotřeba energie a ta se zase přemění na teplo. Jediné, co nás zatím před těmito projevy chránilo, byla dostatečně rychlá miniaturizace, která držela s neduhy tranzistorů krok. Zmenšením tranzistorů totiž klesá i jejich spotřeba energie a navazující nepříjemnosti.
Současné tranzistory však ani zmenšené na 32nm již o mnoho vyšší frekvence úspěšně nezvládnou. Jedinou nadějí by tak byl další spásný objev nového typu tranzistoru, který by pracoval hodně rychle a bylo ho možné jednoduše zmenšit. 120GHz kousek Diamondu je právě takový. Využívá vrstvy křemíku a germania, což jsou polovodiče se kterými mají již výrobci zkušenosti. I když je vše ve stádiu prvních pokusů, podařilo se vytvořit logické pole s propustností 40Gb/s. Zatím se však jedná jen o jakousi logickou mřížku, která by byla schopná zpracovat přibližně stejný počet funkcí jako trochu lepší kalkulátor.
I když miniaturizace se 120GHz tranzistoru zatím nedotkla, je jisté, že jednou se v počítači objeví. Kolik let to bude trvat si ale netroufají říci ani opravdoví odborníci z MIT. Výhledově nám musí stačit ujištění, že letos ani příští rok to nebude. Nasazení tohoto typu tranzistorů v počítačích se dá očekávat během pěti let. Je velmi reálné, že v klasických PC to bude ještě později.
Asus P5N-T Deluxe
Základních desek postavených na čipsetu nVidia nForce 780i je v ČR zatím poskromnu. Jako první představila svůj výtvor společnost MSI, avšak skutečně luxusní řešení přináší až Asus. Jedna z nejlepších desek se pod jeho hlavičkou objeví v průběhu příštího měsíce.
Označena bude jako Asus P5N-T Deluxe a podobně jako ostatní desky řady P5N je zaměřena na moderní 45nm procesory Intelu s 1333MHz FSB. Ty lze osazovat stále do Socketu LGA 775, takže je zachována i kompletní zpětná kompatibilita včetně Core 2 Duo a pozdních P4. Deska se skvěle hodí jako základ herní sestavy a na overclocking. Použitý čipset umožňuje zapojit tři grafické karty do SLI. Kromě trojice PCI Express 16x ve verzi 2.0 již deska mnoho rozšiřovacích slotů nepotřebuje a ačkoli se jedná o plnohodnotný ATX formát, je využito každého kousku místa. Najdeme zde tak jen poslední starý PCI slot zachovávající zpětnou kompatibilitu v nejmenší možné míře. Sloty PCI Express se podařilo vtěsnat dva. Osadit lze pouze paměť DDR2 a to do čtyř slotů. Integrované komponenty jako gigabitová síťová či HD zvuková karta se již také staly u třídy Deluxe standardem, který mnoho za zmínku nestojí.
Jedinečnost desky je ale spíše v možnostech nastavení Bios, kde má uživatel takřka volnou ruku. Zajímavé je i zpracování přenosů po desce, kde jsou integrované obvody schopny ověřit přicházející data v různých časových úsecích. Díky tomu, že se deska dokáže přizpůsobit různým rušením a ztrátám by měla být mnohem stabilnější při taktování FSB. Tento nástroj ale není úplnou novinkou a v menší míře je používán i levnějšími deskami. Kromě opravy chyb deska navíc dokáže efektivněji řídit napájení procesoru.
Asus P5N-T Deluxe nebude právě nejlevnější základní deskou na trhu. Předpokládaná cena za kterou se začne prodávat je 6000Kč bez DPH. Pokud se podíváme na konkurenční platformu AM2+, není to nic hrozného.
AGP ještě žije
Trendem letošního roku pravděpodobně nebudou super silné grafické karty nVidie, ale karty dostupné pro všechny. I když již víme o několika pokusech nVidie, které by měly maximální laťku výkonu opět o něco zvednout, zase tak úplně slavný rok 2008 nebude.
Důkazem toho může být i nová karta od AMD, která patří do série 3800. Navzdory nezájmu výrobců základních desek o zastarávající platformy je určena pro AGP. Jedná se tak zřejmě o úplně poslední šanci, jak přiblížit zastarávající počítač moderním standardům. Karta pojmenovaná Radeon HD 3850 AGP má být prý tím nejlepším řešením. Očekávat zázraky ovšem není na místě. Základem je 55nm jádro naprosto stejné, které se momentálně používá ve verzi pro PCI Express. Díky tomu je zaručena rovnocenná podpora DirectX 10.1 a Shader Model 4. Karta však narazila na kritickou hranici propustnosti portu AGP. Oproti PCI Express verzi je jádro taktováno na frekvenci 668MHz, tedy o 200MHz níže. Vyšší kmitočet by zde již neměl význam, protože možný výkon karty se dostává za hranici propustnosti AGP 8x. To však nemohlo AMD zabránit vybavit kartu 320 stream procesory. Ze strany výrobců mají být používány kvalitní paměti GDDR3 taktované na 1,7GHz. Komunikovat s kartou budou po 256bitové sběrnici. Existovat má jen jediná 512MB verze karty. Radeon 3850 bude vybaven dvojicí RAMDAC převodníků, vyvedeny budou dva konektory DVI a jeden S-Video. Podporována jsou HD rozlišení a to až do 2560x1600 pixelů na jediném displeji. V případě více displejů dokáží převodníky vyrobit obraz o rozlišení 2048x15362 pixelů.
Základní desky s AGP jsou již na úplném ústupu a v cenících se objevují jen výjimečně. Jako základ počítače je dnes AGP naprosto nevhodné a kupovat kartu pro AGP je méně perspektivní, než koupě celého počítače. Vyrábět AGP karty tak již bude jen Sapphire a Power Color. Malá produkce znamená vysoké ceny. AMD navíc oznámila, že se jedná zřejmě o úplně poslední AGP kartu z její produkce.
Zdroje: Asus, Dailytech, Diamond, Hardspell, nVidia, Sapphire, The Inquirer, Xbitlabs & ZD Net
