AMD pracuje na šestijádru pro herní počítače
Zatímco minulý týden AMD představila světu úsporné šestijádro, hovořilo se o tom, že takovéto procesory jsou vhodné zatím opravdu jen pro servery. AMD ale zřejmě věří v rychlý vývoj domácích operačních systémů a tak zveřejnila informaci, že šestijádra budou v dohledné době dostupná i pro běžné stolní počítače. Putovat by mohla jak jinak než do herních sestav, přičemž nad opravdovou využitelností visí nejeden otazník.
Informace o připravovaném šestijádru jsou zatím spíše v polooficiální rovině a většina z nich pochází ze serverů Xbitlabs.com a HKEPC. O novém procesoru se často můžeme dozvědět pod jeho přiděleným kódovým označením - Thuban. Je pravděpodobné, že se objeví jako rozšíření řady Phenom II X6. Nejvýkonnější však nutně být nemusí.
AMD neslibuje žádné zázraky. Výroba má zůstat i přes jistý časový odstup na současných 45nm, přičemž procesor zdědí všechny typické znaky pro řadu procesorů Phenom II. Na internetu se objevily také informace jasně poukazující na skutečnost, že v taktovacích frekvencích se šestijádra rozhodně nevyrovnají čtyřjádrům. Zatímco si už dnes můžeme koupit Phenom II X4 taktovaný na 3,4GHz, v době uvedení má být šestijádro pro domácnosti taktováno na frekvenci kolem 2,8GHz.
Procesor podpoří tříúrovňová vyrovnávací paměť. V úrovni L2 bude moci každé jádro čerpat vlastních 512KB, společná cache má pak velikost 6MB. Součástí procesoru bude přitom standardní dvoukanálový řadič pamětí DDR3. Podporovány budou nejvýše moduly DDR3 PC3-10600, tedy paměti taktované na 1333MHz.
Dobrou zprávou je, že AMD se opět drží zpětné kompatibility a tak nebude pro šestijádrový herní procesor připravovat nový socket. Pasovat bude do patice AM3 a podpora by tedy měla být zajištěna u většiny dnešních desek. Je jasné, že všechno má své meze, které zde může tvořit spotřeba. AMD ji ještě nezveřejnila, ale dá se očekávat, že bude nad úrovní současných Phenomů II.
Ani šestijádro nemusí být ale zárukou totálního výkonu. Operační systémy s ním sice poběží bez problémů, momentálně ale neexistují taková Windows, která by ho dokázala opravdu využít. Velká změna se v tomto ohledu nedá očekávat ani od Windows 7 a tak nezbývá než doufat v zázračný servispack, který by mohl Microsoft vypustit někdy v budoucnu. Skutečnost může být přitom velmi prostá - šestijádrový procesor AMD by mohl být snadno ve výkonu poražen některým konkurenčním čtyřjádrem z řady Core i7.
Ať už je to s využitelností jakkoliv, někteří by si jej jistě rádi koupili třeba letos na Vánoce. Běžní uživatelé budou mít však smůlu, protože zástupci AMD uklidnili situaci s tím, že tak horké to s příchodem šestijader do domácností zatím není. Letos se obdoby serverového Opteronu nedočkáme a příchod na trh můžeme očekávat někdy v první polovině roku 2010. Některé zdroje přitom uvádějí, že by se ve skutečnosti mohl objevit v prodeji ještě o něco později.
OLED displeje na netboocích již v příštím roce
Výrobci malých přenosných počítačů přicházejí s dalším plánem, jak představit zcela nové a jedinečné modely. Změny se tentokrát nemají týkat přímo použité procesorové platformy, namísto toho se dá očekávat změna displeje. Na pořadí je totiž nástup technologie OLED, která by měla v příštích několika letech začít nahrazovat současné TFT displeje z tekutých krystalů.
Iniciátorem vývoje netbooků, které by používaly odlišný typ displeje, jsou společnosti Samsung a Sony. Podle plánu by se první přenosné počítače tohoto typu mohly objevit v závěru příštího roku. Nárůst výkonu sice neslibují, těšit se ale můžeme na atraktivní futuristický design. Co se ale s příchodem OLED displejů změní?
Z pohledu uživatele se bude jednat o velmi citelné vylepšení. Oproti současným TFT technologiím je OLED mnohem méně náročné na energii. Dokáže nabídnout velmi kvalitní obraz a ve své aktivní variantě i slušnou odezvu. Neexistuje zde efekt nerovnoměrného podsvětlení - u OLED svítí totiž každý bod obrazovky sám. Díky tomu odpadl také problém s tzv. mrtvými pozorovacími úhly.
Co se týká způsobu práce, není OLED od dnešních displejů tolik odlišné. Počítač na základě aktivní mřížky totiž vybere na obrazovce bod a rozsvítí ho. Každý bod obrazovky je přitom tvořen malým organickým zářičem, který má tři části. Jedná se o klasický systém RGB, kde se za pomoci modré, zelené a červené míchají ostatní barvy. Výsledná barevná paleta je přitom velmi bohatá a dobře pozorovatelná v rozsahu 179°.
Hlavním lákadlem technologie OLED a nasazení v malých přenosných počítačích je především možnost vytvořit různě velké zcela průhledné displeje. Moderní OLED displej se skládá z čtyř až pěti pracovních vrstev, které lze vyrábět v transparentním provedení. První pokusy ukázaly, že v současných možnostech je vyrábět funkční displeje s průhledností do 80% (pohled asi jako přes čelní okno automobilu). Je velmi pravděpodobné, že tato vlastnost nezůstane dlouho bez využití.
Abychom OLED displeje nepřechválili, rozhodně je namístě upozornit i na jeden propastný nedostatek. Vysoký dosahovaný jas, ostrost barev a organický základ technologie si s sebou nesou i poměrně nemalou daň ve své životnosti. Ty nejkvalitnější dnes vyráběné OLED displeje jsou po 30000 hodinách používání na odpis. Organická složka OLED navíc způsobuje, že displej nestárne konzistentně, ale postupně odchází barevná paleta.
První náznaky stárnutí displeje jsou u současných produktů pozorovatelné už po 1000 hodinách provozu. Právě v tomto časovém rozsahu totiž začíná docházet ke snižování podávaného kontrastu a postupně se začne vytrácet z displeje modrá. Zbylé dvě používané katody systému RGB - zelená a červená, mají životnost poněkud delší. Výrobci obvykle udávají dobu okolo 15000 hodin provozu.
Fakt, že již za půl roku od pořízení OLED displeje je na něm možné pozorovat první známky stárnutí, je rozhodně znepokojující. Faktorem, který doposud rozšíření OLED výrazně brzdil, je také cena. Výroba totiž rozhodně není levná a podle zástupců SONY by dnes OLED displej prodražil netbook cca o 200USD. Zatím to tedy vypadá, že se čeká na vhodnou platformu, se kterou by se vyšší investice vyplatila.
Grafiky s DirectX 11 zamíří do notebooků
AMD Evergreen je označení pro skupinu grafických karet s podporou DirectX 11. Vyjma vedení AMD si však do dnes nemůže být nikdo jistý, kolika takovýchto grafických karet se dočkáme. Podle předběžných informací to vypadá, že nebudou k dispozici jen DX 11 grafické karty pro běžné počítače, ale objeví se i varianty pro notebooky. Počet DX 11 připravovaných grafických karet pod hlavičkou AMD tak stoupl na přelomu týdne z pěti na osm.
Rysy grafických karet určených pro běžné počítače jsou známé už poměrně dlouho, o mobilních grafikách se však až doposud prakticky nevědělo. AMD drží jejich specifikace náležitě pod pokličkou, přesto alespoň něco málo uniklo do internetu. O výkonu si sice obrázek zatím neuděláme, leccos naznačuje spotřeba, jaké mají karty dosáhnout.
V branži mobilních grafických karet je velmi důležité zvolit vhodný kompromis mezi výkonem a spotřebou. 40nm architektura to vývojářům velice usnadňuje, protože je energeticky velmi šetrná. Podle serveru Fudzilla by tak mohly mít nejslabší grafické karty s podporou DX11 do notebooků spotřebu pouhých 8 Wattů.
Za zázračnou spotřebou budou jednoznačně nízké taktovací frekvence a také malý počet shaderů. Vypadá to ale, že AMD tentokrát myslí alespoň trochu i na hráče. Objevit se má notebooková grafika se spotřebou kolem 60Wattů, což není právě málo. Existuje naděje, že se svým výkonem takováto karta značně přiblíží k současné deskoptové variantě Radeonu HD 4770. Nic ale nenasvědčuje tomu, že bychom se mohli těšit na obdobu mobilního Radeonu HD 4870.
Pro herní notebooky nevypadá situace vůbec dobře. Nelze říci, zda za to může ekonomická krize nebo prozatím slabší zvládnutí návrhů ve 40nm architektuře, nicméně pokrokové mobilní grafiky se nedočkáme ani od konkurence. 40nm grafiky nVidie se totiž hodí spíše na sledování HD filmů než opravdové hraní. Současnou energeticky velmi náročnou dvojici GeForce GTX 280 a Mobility Radeon HD 4870 tak v herních noteboocích letos žádná grafika nevystřídá.
Zdroje: AMD, Dailytech, Fudzilla, HardSpell, HKEPC, nVidia, Samsung, Sony, The Inquirer & Xbitlabs
