Bitva o každý nanometr
Ačkoliv i ty nejsmělejší plány na výrobu procesorů za pomoci 22nm technologie hovoří o nástupu nejdříve za tři roky, AMD ohlásila funkčnost vlastní 22nm architektury již toto pondělí. Ve spolupráci s IBM tak možná uštědří Intelu velkou ránu. Ten sice ohlásil 22nm architekturu na rok 2011 a dokonce chce jít až na 10nm hranici, ale zatím se s úspěchem neposunul za 32nm.
Funkční procesor bychom zatím ale čekali marně. K jeho navržení a uvedení do obchodů bude potřeba ještě přinejmenším pár roků vývoje. Současná situace je spíše úspěšnou demonstrací skutečnosti, že takovýto procesor bude vůbec možné vyrobit. IBM a AMD to jasně dokazují na paměťových čipech SRAM. Ty jsou již tradičně mezi výrobci procesorů oblíbené pro svou jednoduchost. Struktura pamětí není totiž zdaleka tak složitá, jako je struktura procesoru. V samotné podstatě se jedná o pole paměťových buněk, která jsou všechna stejná.
Zmenšení, které přijde s 22nm výrobním procesem, bude razantní. Zatímco dnes je typická velikost paměťové buňky vyrobené 45nm technologií 0,3μm2, na 25nm se jedná jen o třetinu této plochy. AMD demonstrovalo funkčnost výrobní technologie na křemíkové destičce s povrchem 7dm2, kde se podle odhadů tísnilo přes 45 miliard funkčních tranzistorů. Paměťová buňka pro jeden bit potřebuje ke správné funkci šest tranzistorů. Jednoduchým přepočtem tak můžeme dojít k závěru, že se AMD ve spolupráci s IBM podařilo vyrobit necelý 1GB paměti, která by se dala použít jako vyrovnávací buffer procesoru. Podle AMD bude 25nm technologie téměř o 40% efektivnější, než je současných 45nm.
Závody o nejlepší technologii zatím ale nemají jasného vítěze. V současnosti je nejvíce používaná 45nm technologie a šanci přejít na lepší mají všechny společnosti. Velmi blízko je například Intel, který vypustí v příštím roce do obchodů platformu Nehalem. U těchto procesorů se má navíc objevit nová "high-K" technologie pokovení hradla (hradlo je řídící část tranzistoru). Uplnatněí pokovených částí tranzistorů vedlo v historii vždy ke zrychlení jejich práce. Obdobnou technologii už ale vlastní i uskupení společností kolem IBM a ani Intel tedy nemá zcela vyhráno.
Paradoxně nejdále byla až doposud 32nm procesorům vzdálena AMD. Její zástupci sice hovoří o příchodu procesorů nové generace, přesto však žádné detaily neprozrazují. Od AMD se očekávají především převratné fůzní čipy (kombinace CPU a GPU na jednom čipu), které ale budou zpočátku vyráběny na 45nm technologii. Poslední informace z AMD hovoří o procesorech s kódovým označením Swift (45nm), které se budou vyrábět v roce 2009. Na 32nm tak AMD nejspíše přejde až v roce 2010 s příchodem nového jádra Bulldozer. Skutečnost, že AMD dokáže vyrábět 22nm čipy, je tak jen dalším z úspěchů, který zůstane na dlouhou dobu v zapomnění.
Rychlé SSD disky tentokrát od Intelu
Intel odhalil své plány vstoupit na trh s pevnými disky. Nezaměří se však na vývoj zastarávající magnetické technologie, nýbrž hodlá ve velkém stylu zavítat mezi výrobce SSD disků. Stejně jako u procesorů, i zde Intel slibuje vysoké rychlosti a úspornost.
Pevné disky od Intelu ponesou souhrnné označení X-series. Intel jejich značení bude dále odvozovat od rozměru, kterému odpovídají a také zcela zásadního dělení na energeticky úsporné (M) a disky zaměřené na výkon (E). Výsledkem takového značení pak odpovídají modely X18-E a X25E, které budou mít rychlost čtení 240MB/s a zápis 170MB/s. Je jasné, že efektivní rychlosti budou poněkud nižší. Vše je navíc vyváženo na poměry SSD disků poněkud vyšší spotřebou, která dosáhne k 2,5Wattům.
Naopak verze X18-M a X25-M budou mít v aktivním režimu jen těžko uvěřitelnou energetickou spotřebu 0,25Wattu. Z této série je zatím ohlášena jen 80GB a 160GB varianta. Široký výběr by měl být alespoň z modelové řady disků X18-E a X25-E. Zde budou připraveny rychlé modely od 32 až po 160GB. První SSD disky Intelu by se na trhu měly objevit ještě letos. Intel předpokládá, že se bude jednat jen o malé kapacity X25, které postupem času zlevní na únosnou hranici pro většinu uživatelů. Opravdu drahé mají být především 160GB SSD disky s rozměrem 1,8“. Ty se na trhu však neobjeví dříve než v únoru příštího roku.
Intel ale nemá rozhodně úplně nejrychlejší SSD disky. Na trh je uvede pravděpodobně Micron, který v současnosti pracuje na SSD discích s rychlostí čtení a zápisu přes 250MB/s. Cenově dostupná řešení jsou ale stále velmi pomalá. Nejlevněji lze dnes technologii SSD přidat do vlastního počítače za pomoci 1“ modulů od Transcendu. Takovéto moduly se dají zakoupit od 300Kč, což odpovídá kapacitě pouhých 2GB (maximálně se vyrábí 16GB). Rychlosti čtení a zápisu není ale vyšší, než je u běžného pevného disku založeného na magnetické technologii.
Centrino 2 podle představ Lenova
Řady malých přenosných počítačů se zase o něco rozrostou. Po dlouhé době se mezi nimi objeví značka Lenovo a to s novým modelem ThinkPad X301. Zahraniční odborníci o něm tvrdí, že bude pro Lenovo totéž, co ultratenký Mac Book Air pro Apple. Samotné Lenovo však slibuje velmi tenký, skladný, lehký a především stále plnohodnotný notebook. Kombinace těchto superlativů potřebuje nutně i jedno doplnění – ThinkPad X301 totiž nebude, stejně jako jeho předchůdci, právě levný.
Design notebooku není úplně podle současných trendů a Lenovo si i nadále zakládá na léty prověřené hranaté konstrukci. Ačkoliv ta není příliš atraktivní, má své výhody a hraje důležitou roli v životnosti notebooku. Lenovo nepoužívá prvně ani 13,3“ displej, který pracuje s jemným nativním rozlišením 1440x900 pixelů. Od minulého modelu s označením X300 je tak ThinkPad X301 téměř k nerozeznání. Lišit se však má v až o čtvrtinu vyšším výkonu.
Za vším stojí vhodná kombinace nových procesorů a čipsetu Intel. Lenovo se poctivě připravilo na využívání platformy Centrino 2, tudíž používá jen energeticky šetrné procesory. V případě ThinkPad X301 si budeme moci vybrat buďto Core 2 Duo Q9300 na 1,2GHz nebo za příplatek model Q9400 pracující na 1,4GHz. Právě zde se ukazuje, jak důležitá je nová technologie. Tato 45nm dvoujádra totiž zkonzumují jen 10Wattů energie. Neměly bychom se ale nechat zmást nízkými takty jader procesorů. Silnou stránkou vybraných dvoujader je totiž 6MB vyrovnávací paměti. Procesory pracují se standardní frekvencí sběrnice 1066MHz a navíc budou podpořeny rychlými pamětmi DDR3.
Právě používáním pamětí DDR3 se liší malý notebook Lenova od konkurence. Nelze se tak divit, že zástupci společnosti hlásají pozitivní vliv DDR3 na spotřebu. V základu se však objeví v ThinkPad X301 pouze 512MB paměti, což je například na Windows Vista velmi málo. DDR3 do notebooků jsou pro výrobce stále velmi drahé a tak se standardních kapacit jako je 1GB nebo 2GB, dočkáme jen za příplatek.
Bez rozdílu k většině konkurenčních strojů bude používat ThinkPad X301 jeden z posledních čipsetů Intelu. Z toho sice pramení velké možnosti v oblasti integrovaného příslušenství, problém však bude s výkonem grafického jádra. Pro dedikovanou grafickou kartu nezbývá v notebooku místo a tak nastupuje dlouhodobě používaná integrovaná grafika X3100. Ta neumí DirectX 10 a i rok po uvedení na trh ji brzdí slabé ovladače pro Windows. Grafika nemá vlastní paměť a dokáže z již tak chudé operační paměti doslova vyždímat maximálně 358MB.
Vyjma slabého grafického jádra jsou ale integrované komponenty na nejvyšší úrovni. Hned v základní verzi se setkáme s WiFi, Bluetooth a gigabitovým ethernetem. Lenovo chce později přidat i WiMax, GPS a technologii rychlých WiFi přenosů na velmi krátké vzdálenosti (Ultra-Wideband až 60MB/s). Přes malé rozměry se do notebooku podařilo vtěsnat klasickou slim DVD vypalovačku a 2,5“ SSD pevný disk. Lenovo tentokrát nabídne pouze SSD varianty, které jsou hlavní příčinou vyšší ceny. Dostupné by měly být kapacity 64GB a 128GB.
Notebook se poprvé objeví na trhu 26. října za cenu okolo 2599USD (téměř 40000Kč). Dovolit si jej opravdu nebude moct každý. Pozitivně lze tak především vnímat dopad jeho příchodu na ceny starších modelů. ThinkPad X301 bude podle prvních informací vážit okolo 1,3kg (s baterií) a v zavřeném stavu bude mít výšku pod 2cm.
Zdroje: AMD, Dailytech, Digit-life, Expreview, Fudzilla, HardSpell, HKEPC, IBM, Intel, Lenovo, The Inquirer & ZD Net
