Blu-ray k počítači, zn.: snadno a rychle
Už dávno neplatí, že většina uživatelů vlastní stolní počítač. Ač se to může zdát pro mnoho hráčů nepředstavitelné, notebooky se v našich domácnostech zabydlely daleko více. Není proto asi divu, že se stále častěji objevují externí periferie, prakticky bez výjimky určené pro rozhraní USB. Se stále lepší dostupností třetí generace tohoto rozhraní samozřejmě rostou i možnosti nabízených zařízení.
Čerstvá novinka pochází od společnosti Plextor. Ta je známá tradiční a kvalitní produkcí optických mechanik. Tentokrát jde o externí mechaniku schopnou vypalovat Blu-ray média, což přineslo hned několik úskalí. Mechanika umožňuje zapisovat až 12x rychlostí, což v poměrech Blu-ray disků znamená datový tok až 54 MB/s.
Je jasné, že se starším USB 2.0 mechaniku nelze využívat v plné rychlosti. Zde se strop pro datovou propustnost běžně pohybuje spíše kolem 27 MB/s. Bez větších problémů si však kromě USB 3.0 můžete vystačit s rozhraním eSATA. Na zadním headeru externího boxu nalezneme přímo potřebný konektor. Mechaniku pak odděluje od počítače jen nezbytný buffer v podobě 8 MB vyrovnávací paměti.
Stejně jako Blu-ray mechaniky určené pro stolní počítače, umí i tato pracovat s klasickými DVD a CD disky. Rychlost čtení pro Blu-ray může dosahovat hodnoty 12x, nicméně pro běžnější média je omezena na 8x. Na této rychlosti je možné vypalovat také běžné DVD disky, což ovšem znamená poněkud nižší datový tok 11 MB/s.
Plextor uvádí také velmi konkrétní hodnoty pro přístupové doby. Nelze o nich ale prohlásit, že by byly výrazně lepší, než je zvykem u konkurence. Při dobré kondici rozšířených médií CD a DVD se přístupová doba pohybuje do 150 ms. Složitější technologie Blu-ray však neumožňuje přístup k datům v reálném čase pod 250 ms. U 50 GB médií se dokonce přístupová doba běžně pohybuje kolem 360 ms.
Zprovoznění externí Blu-ray mechaniky není rozhodně obtížné. Pro samotné čtení Blu-ray médií, ji stačí připojit k počítači s vhodným operačním systémem a přivést napájení ze sítě pomocí přiloženého adaptéru. Při použití v kombinaci s Windows XP SP2 a vyšším systémem nejsou potřeba žádné ovladače. Pro zpříjemnění práce však Plextor přidává Cyberlink BD.
Z praktického hlediska může být externí mechanika Blu-ray rozhodně zajímavou volbou. Dostupnost médií je nyní dobrá, nicméně počítačů schopných na Blu-ray zapisovat je stále jako šafránu. Mechaniku tak lze nosit s sebou jako pojistku pro jistou podporu takřka kdekoliv. Plextor bude tento produkt nabízet pod názvem PX-LB950UE a prodávat se má za cenu kolem 5000 Kč.
Kultivovaná grafika na hry pro fandy nVidie
Tiché vodou chlazené grafické karty nejsou ani v herních počítačích už dávno výjimkou. Kromě velkých monster se čas od času objeví v kategorii absolutního highendu i vcelku kultivované karty. Jednou z nich je nová N580GTX HydroGen/OC od společnosti MSI.
Ke slabším stránkám referenční GeForce GTX 580 patří bezesporu nutnost pořádného chlazení a také vyšší nároky na počítačový zdroj. Za nemalou částku však ale dostanete běžnou jednojádrovou grafiku, která stačí na cokoliv ze současných her. Přetaktování pak dodá možnost užívat si komfortu s pěknými detaily i vysokými rozlišeními ve hrách. Celou věc však maří jediná drobnost: automatické podtaktování při nadměrném vytížení. I to se dá ale vypnout.
Jádro GeForce GTX 580 od MSI je tedy taktováno na 823 MHz, což je zhruba o 50 MHz výše, než na kolika pracoval původní model. Použité jádro je známé jako GF110 a jde o to nejlepší, co v současnosti nVidia může hráčům nabídnout. Architektura zahrnuje 512 shader procesorů, jež tentokrát pracují na 1645 MHz.
Malou obměnou prošly také paměti. MSI se zde nepouští do experimentování s větší velikostí, která by kartu dále prodražila. Najdeme zde typických 1536 MB kvalitnější paměti GDDR5. Ta pracuje s efektivitou na 4096 MHz a je připojena k 384 bitové sběrnici.
Klíčem k úspěchu výkonné, tiše chlazené, grafické karty je bezesporu chladič. Blok nese označení HydroGen a MSI jej s úspěchem použila již dříve na GeForce GTX 480. Přestože to tak na první pohled nevypadá, blok chladiče je celoměděný. Frézovaná slitina hliníku je přidána pouze jako designový prvek a na ochlazování karty se podílí jen minimálně.
Značný ohled je dán na kvalitu součástek. Na kartě se vyskytují jen kvalitní kondenzátory a stabilizátory. Pro správnou funkčnost je nutné přivést dvojici napájecích konektorů PCIe. Zajímavostí je, že karta je konstruována jako jednoslotová, přestože na ni můžeme vidět dvouslotový header. V případě potřeby by pak nemělo být podle MSI větším problémem osazení do těsného zapojení více karet v SLI. Tuto možnost ale využije jen málokdo.
MSI vidí kartu velmi optimisticky a v oficiálních materiálech odhaduje její životnost na více než 10 let při plném zatížení. Chlazení má být dokonce tak účinné, že kartu běžně udrží na o 24 °C nižších teplotách, než na jakých pracuje původní karta podle návrhu nVidie. Nezodpovězené zůstávají především otázky ohledně ceny. Je ale nad míru jasné, že tato grafika nebude pro každého.
Sen o SandyBridge ztroskotal na chybě čipsetů
Poměrně vážný problém začala řešit zhruba před týdnem společnost Intel. Nepříjemná situace se dotkne všech majitelů počítačů postavených na platformě SandyBridge. Nejde přitom jen o čerstvě vyrobené kusy. Problém se vlastně týká všech základních desek jež obsahují některý z čipsetů šesté série a co je horší, dotýká se přímo notebooků.
Podle vyjádření v tiskové zprávě Intelu tkví problém v nesprávné funkci řadičů SATA 3Gb/s. Ty sice na první pohled mohou fungovat, jenže postupem času se jejich funkčnost zhoršuje. Intel odhaduje, že v průběhu tří let by se mohly problémy vyskytnout až u 15% uživatelů. Chyba vznikla nejspíše už někdy v době návrhu čipsetu, protože se vyskytuje plošně u čipsetu H67 a P67 a mobilních variant.
Intel nějaký čas zkoumal možnosti řešení a nyní je definitivně jasné, že zde žádný softwarový update nemůže pomoci. Intel bude tato chyba stát takřka miliardu amerických dolarů, pro majitele zasažených desek a notebooků to znamená nutnost výměny. Ačkoliv Intel několik dní jedná s výrobci jednotlivých zařízení, zatím není úplně jasné, jakým způsobem se budou zařízení vracet.
Výrobci tentokrát zareagovali velmi rychle a v tomto okamžiku již vadná zařízení na trhu nenajdeme. Překvapivě zodpovědně se k problému postavili také prodejci v ČR a přestože nemají zatím žádnou jistotu výměny, již desky ani notebooky svým zákazníkům nenabízejí, případně je alespoň informují o možných rizicích. Jasný návod, co s vadnými komponenty, dává v současnosti jen MSI a Gigabyte, jež se výměny zhostí z vlastní iniciativy.
Zřejmě nejhůře vyjdou ze současné situace ti, kdo si staví počítač sami a už jim doma leží některý z procesorů pro LGA 1155. Takovým uživatelům nezbude, než čekat do konce února. Teprve poté se má objevit v prodeji opravená varianta základních desek. Vzhledem k nutnosti vyměnit opravdu velké množství desek, lze navíc vytušit, že dostupnost nebude z počátku moc dobrá.
Zdroje: CzechComputer, Dailytech, Digitimes, Gigabyte, Intel, Inpai, MSI, nVidia, Plextor, TechPowerUp, Xbitlabs & ZD Net
