Nová síla do plachet pro notebooky
Začátek roku 2010 přinese podstatnou novinku mezi procesory určené do notebooků. Podle oficiálních informací by měl Intel 3. ledna oficiálně uvést do prodeje další evoluční verzi procesorů Core i7 a Core i5. Tyto dvě řady založené na mikroarchitektuře Westmere jsou známé také pod kódovým označením jako Arrandale.
Neoddiskutovatelným a velice významným krokem kupředu je zavedení výroby procesorů na bázi 32nm architektury. Tento zásah snižuje spotřebu a tepelné vyzařování na úroveň, která přímo předurčuje pro použití do notebooků. Hojně diskutovanou změnou je také přidání 45nm grafického jádra, což může být v případě aplikace přímo v notebooku výhodou.
Dnes skomírající podpora hybridních technologií SLI a CrossFire by tak mohla být vbrzku nahrazena technologií Intel Switchable Graphics. Podle prezentace Intelu bude díky ní možné spořit při práci na baterii energii tím, že bude používalo pouze integrované grafické jádro. Diskrétní grafická karta se pak automaticky bez nutnosti restartu spustí po připojení do zásuvky. Toto řešení samozřejmě nedokáže nahradit výhody konkurenčích hybridních technologií v celém rozsahu.
Dostupné informace naznačují, že IGP má 16 shader procesorů a může pracovat až na 766MHz. Intel však bude pracovní frekvenci jádra nastavovat různě podle konkrétní řady procesorů. Očekávat lze takt spíše kolem 500MHz. Zkrátka grafické jádro se ponese v duchu současné grafiky Intel X4500HD a to včetně podpory DirectX 10.
Intel předvádí světu, že jeho vývojové týmy mají s navrhováním úsporných procesorů velmi bohaté zkušenosti. Nepřehlédnutelný je úspěch procesoru Atom nebo silnějších procesorů Core 2 Duo CULV navržených přímo pro notebooky. Arrandale tak má být zúročením všech získaných zkušeností. Velmi zajímavý výpočetní výkon má nabídnout už od 18Wattů TDP.
Technicky budou procesory s jádry Westmere na výši. Má to však háček. Nízká rozhodně nebude ani jejich cena. Úplně nejlevnějším ohlášený procesor na bázi Arrandale je Core i5 520M. Toto dvoujádro s taktem 2,4GHz má být nabízeno za cenu přes 250USD.
V potaz je však potřeba vzít i skutečnost, že nasazení těchto procesorů si vyžádá změny v koncepci základních desek pro notebooky. Použití byť nejlevnějšího procesoru Arrandale tak může notebook prodražit oproti Core 2 Duo více než o tři tisíce korun.
Pokud se pro Core i5 520M v budoucnu rozhodnete, můžete si být jistí, že bude podávat slušný výkon v jednovláknových i vícevláknových aplikacích. Intel u něj použil kombinaci technologií HyperThreading a TurboBoost. Kromě rozkladu práce na čtyři virtuální jádra tak lze jedno z jader nataktovat na 2,66GHz.
Z procesorů, které se na trhu začnou objevovat od 3. ledna, bude nejlepší volbou pro herní notebook Core i7 620M. Ani tentokrát se nejedná o čtyřjádro, protože procesor je dvoujádrový. Jeho základní pracovní frekvence bude 2,66GHz, přičemž pro dosažení vyšší rychlosti bude k dispozici TurboBoost. Silnou stránkou je také 4MB vyrovnávací paměť. Procesor bude přibližně o polovinu dražší, než Core i5 520M.
Bezdrátové přenosy konečně rychle a snadno
Technologii, která možná nabude stejného významu jakou má dnes WiFi nebo Bluetooth, připravuje společnost Sony. Na konci minulého týdne její zástupci prezentovali nové rozhraní TransferJet. Těšit se můžeme na vysokorychlostní bezdrátové přenosy, jejichž realizace bude snadnější než kdy dříve.
TransferJet umožní bezdrátový přenos dat teoretickou rychlostí až 560Mb/s. U bezdrátových spojů bývá reálně dosahovaná rychlost vůči teoretické až desetkrát nižší. TransferJet je ale v tomto ohledu jiný. Nemělo by s ním být problém dosáhnout rychlosti 375Mb/s nebo chcete-li cca 46MB/s.
Standard TransferJetu používá velmi jednoduché a efektivní protokoly, které kladou absolutně minimální nároky na obsluhu. Dvojice zařízení se zkrátka pouze přiblíží a ihned může komunikovat. Prozatím je touto cestou možné provádět výměnu souborů nebo zařízení navzájem synchronizovat. Zcela odpadá nastavení zabezpečení jako u WiFi, případně párování zařízení používané u technologie bluetooth.
Dalo by se říci, že TransferJet postrádá jakékoliv softwarové zabezpečení. Piráti a různí datoví lapkové mají ale smůlu. K zařízení se je třeba přiblížit na velmi malou vzdálenost, podle čerstvě zveřejněných specifikací komunikačních čipů maximálně na 3cm. Tento nápad s hardwarovým omezením tak zařadí TransferJet mezi nejbezpečnější způsoby bezdrátových přenosů vůbec.
Z malého dosahu vyplývá i poměrně přesné spektrum využití této technologie. Objevovat se bude především v mobilních telefonech, fotoaparátech a kamerách. Žádný z výrobců notebooků se zatím k budoucímu použití TransferJetu však nevyjádřil. K dispozici by tak měla být alespoň karta do slotu PC card a hovoří se dokonce i o upravené formě do čtečky paměťových karet. Ta by se pak dala použít i u mnoha dnešních mobilních telefonů.
Technicky vzato pracují datové přenosy velmi obdobně jako u konkurenčních bezdrátových technologií. Data jsou přenášena v pásmu 4,48GHz, což lze považovat vzhledem k používaným frekvencím pro WiFi za přijatelné. Díky malé vzdálenosti si může Sony dovolit používat velmi slabé vysílače, které spotřebují jen minimum energie.
Sony tvrdí, že se v současnosti o rozhraní TransferJet zajímá přes třicet velkých společností. Mezi nimi nalezneme značky jako JVC, Hitachi, Canon, Nikon, Pioneer, Toshiba, Canon nebo třeba Sony Ericsson. Rozhraní je však nepoužitelné pro herní periferie (a samozřejmě celou řadu dalších důležitých zařízení) a tak lze očekávat, že na stolních počítačích se nikdy neprosadí jako standard.
Malinký nettop s optickou mechanikou
Přestože mnoho výrobců pozastavilo vývoj malých počítačů založených na platformě Atom kvůli obavám z příchodu jeho modernizovanější verze, u Asusu to zřejmě neplatí. Na trhu se totiž objevil nettop s označením Eee Box 1501, který lze rovnou klasifikovat jako jeden z nejmenších počítačů na světě. I přes malé rozměry však dokáže poskytnout vše, co byste očekávali od běžného PC.
Zatímco ostatní vývojáři zběsile přebíhají z procesorů Intel Atom na konkurenční Athlony, Asus zůstává této platformě věrný i nadále. Jako vhodný základ si zvolil dvoujádrový Atom 330, který již klasicky pracuje na 1,6GHz. Jediným limitujícím faktorem je zde dostatečný odvod teplého vzduchu a tak nedochází k žádnému podtaktování procesoru za účelem snížení spotřeby.
Fyzické rozměry počítače jsou pouze 19x19x4cm. Přesto se Asus rozhodl společně s Atomem nasadit i čipovou sadu nVidia Ion. Díky tomu získá počítač slušný výkon v 2D grafice, výstup přes HDMI a podporu až 4GB RAM. Jako paměťové úložiště posloužil magnetický pevný disk s kapacitou 250GB.
Zřejmě největším přikvapením je zdařilé umístění optické mechaniky. Právě její absence je totiž největším problémem pro majitele jiných nettopů obdobné velikosti. Samozřejmostí je pak podpora WiFi, Bluetooth a paměťová čtečka. K dispozici je také rozhraní e-SATA.
Hmotností nettopů se obvykle příliš zaobírat nemusíme. Tentokrát však uděláme výjimku, protože 1,2kg vážící počítač je navržen tak, aby se dal snadno upevnit na zadní stranu LCD panelu nebo HD televize. Montážní sada je dodávána přímo s počítačem a tak lze během několika minut vyrobit all-in-one PC.
Zbývá jen dodat, že Eee Box 1501 se u nás bude prodávat přibližně za 10 000Kč. Prozatím jsou vyráběny dvě barevné varianty a to bílá a černá. V ČR by měly být tyto počítače dostupné od příštího týdne.
Zdroje: Asus, Dailytech, Edgadgets, Fudzilla, HKEPC, Intel, NetbookReviews, RegHardware, Sony, Xbitlabs & ZD Net
