Core 2 Hex – šestijádro Intelu
Intel je zase o krok blíže v přípravě fůzních čipů. Společnost již brzy vypustí první šestijádrový procesor určený do klasických stolních počítačů. Modelová řada šestijader ponese označení Core 2 Hex a zpočátku bude pro běžné uživatele velmi drahá. Procesor zatím bude zahrnovat pouze klasická jádra CPU, na integrovanou grafiku si tak budeme muset ještě počkat.
První komerční šestijádro s názvem Core 2 Hex bude sloužit především jako demonstrace současných možností Intelu a dá se logicky očekávat, že svým výkonem přesáhne brzy procesory Core 2 Quad. Intel oznámil, že jako první bude nabízen model Core 2 Hex H9300. Ačkoliv se bude jednat o úplně první procesor svého druhu, z pohledu specifikací se tváří velmi slibně.
Základem je v současnosti nejvyšší zvládnutá 45nm technologie Intelu, kterou jsou vyrobena jádra velmi podobná současné architektuře Core 2. Intel začíná na pracovní frekvenci jader 2,5GHz, přičemž vnější komunikace po FSB bude na standardních 1333MHz. Ani první šestijádro nepřijde s tříúrovňovou vyrovnávací pamětí, kterou můžeme vidět delší dobu u AMD. Jelikož se nejedná o tzv. nativní spojení jader, jsou jádra v druhé úrovni vyrovnávací paměti spojena po dvou. Na každou dvojici připadají 3MB cache, celkem tedy bude Core 2 Hex H9300 disponovat 9MB vyrovnávací paměti L2.
Kromě technických parametrů je ale také důležitá kompatibilita. Intel v této oblasti myslel prakticky na vše a tak bude procesor určen pro nejrozšířenější socket LGA775. V přímé podpoře se objeví většina novějších čipsetů Intelu (namátkou P35e, X38e, G33e, Q33e), podpora u čipsetů nVidie bude horší (pouze nForce 780/790i). Přestože jsou na šestijádra připraveny i starší základní desky, rozhodně to neznamená, že by si jej mohl nyní dovolit koupit každý. Ve skutečnosti bude velkoobchodní cena při uvedení na trh stanovena na 415 Euro. U nás si jej ale pravděpodobně pod 15000Kč nezakoupíme. I tak je ale podpora u těchto čipsetů jasným znamením, že jsou na šestijádra do budoucna připraveny.
Nástup DDR3 je pomalý
Ač se jim většina hráčů úspěšně brání, stále více sílí tlak výrobců na používání pamětí DDR3. Ty by se v budoucnu měly objevovat především v herních počítačích. Pádné argumenty, proč by se tak mělo stát, však zatím vždy pohřbil fakt, že DDR3 jsou neskutečně drahé. Kromě toho se výrobcům stále nedaří vyrábět moduly DDR3 s lepším časováním než se běžně používá u DDR2.
Průkopníkem v této oblasti je rozhodně výrobce pamětí OCZ a právě tato společnost nyní uvádí na trh doposud nejrychlejší moduly DDR3. I OCZ narazila v časování na velký problém a tak se snaží konkurenci předběhnout alespoň v pracovních frekvencích. Vývoj tak postoupil až k paměťovému modulu s označením PC3-16000 Platinum.
Nový 4GB modul, který OCZ označuje jak jinak než za revoluci v pamětech, pracuje na frekvenci rovných 2GHz. To už je opravdu hodně, nicméně u DDR3 záleží také na samotném nastavení časování. Podle OCZ je tak referenční časování pamětí DDR3 nastaveno na 9-9-9-28. Cyklování pamětí je znatelně horší než u DDR2. Podle serveru HKEPC, který již stihl paměti otestovat, jsou v samotném časování velké rezervy a lze jej bezpečně snížit na 7-7-8-24. To by odpovídalo nedávno uvedeným konkurenčním DDR3 od SuperTalentu (ovšem s frekvencí 1,8GHz). Na nějaké velké taktování to ale nebude, jelikož se při referenčním časování stával modul nad 2,2GHz nestabilním. Při porovnání s klasickými 4GB DDR2 na 800MHz pak mělo použití pamětí OCZ PC3-16000 Platinum za následek zvýšení výpočetního výkonu počítače jemně pod 5%.
Paměti DDR3 tedy skutečně mohou být užitečné. Zůstává však otázkou, zda se vyplatí investovat téměř trojnásobek financí do pamětí, pokud je nárůst výkonu jen v řádech jednotek procent. Přechod na DDR3 není možné v drtivé většině případů provést bez výměny základní desky. Narozdíl od přímé podpory u Intelu, AMD se k budoucnosti DDR3 staví zatím spíše vlažně.
Socket LGA775 končí
Přestože Intel stále potvrzuje plánované vypuštění ještě několika procesorů určených do socketu LGA775, vypadá to, že brzy bude k dispozici socket nový. Výrobci základních desek totiž dostali od Intelu informace o tom, že se další čipsety pro LGA775 již nepřipravují.
Právě LGA775 provázel všechny procesory Intelu vydané za poslední roky. Jako první se objevil u 90nm Pentia 4 a to v únoru 2004. Od té doby jej Intel úspěšně použil při nástupu dvoujader, čtyřjader a nyní to vypadá, že s největší pravděpodobností jej použije i jako platformu pro první šestijádro. Jednoznačnou výhodou je zde obrovská zpětná kompatibilita, kdy lze do základní desky často osadit vše od ryze bazarového procesoru až po poslední highend i za 10000Kč. Rozdíl v podávaném výkonu je navíc mezi jednotlivými deskami velmi malý a jednotlivý výrobci desek si silně konkurují především cenou.
To vše by však mohlo do konce roku skončit. Není žádným tajemstvím, že Intel hodlá společně s příchodem platformy Nehalem přejít na nový socket. Přímo to ale zatím nikdo ze zástupců společnosti nepotvrdil. Podle výrobců základních desek je však současný P45 úplně posledním čipsetem Intelu pro tento socket. Na výsluní by se měl držet poměrně dlouho, protože Intel se nemusí bát konkurence a zaměřuje se spíše na přepracování podpory v BIOSu.
Co přijde po LGA775 zatím není vůbec jasné. Intel musí zvolit vhodný kompromis, aby nepřišel o zákazníky. Před podobnou situací se před více než půl rokem dostala i AMD, která chtěla přejít na Socket 939. Nechuť uživatelů investovat do přechodu na novou platformu však vyústila v Socket AM2+, který striktně dodržuje zpětnou kompatibilitu. Je tedy vcelku možné, že Intel uvede první procesory Nehalem založené na novém socketu, ovšem později bude muset opět přejít na kompatibilní obdobu LGA775.
Zdroje: CustomPC.co.uk, Dailytech, Fudzilla, HardSpell, HKEPC, Intel, OCZ, Xbitlabs & ZD Net
