Datové centrum Vaší domácnosti
Dnes už není žádnou výjimkou, že se v jedné domácnosti sejde několik stolních počítačů a notebooků. Často bývá velmi zásadním problémem sdílení dat mezi nimi, které mnohdy funguje chaoticky. Pokud neholdujete nastavování serverů a máte rádi elegantní řešení, připravila pro Vás společnost Promise zajímavou variantu domácí datové stanice. Přístup k ní a nastavení je nyní totiž tak jednoduché, že jej s přiloženým manuálem zvládne i naprostý začátečník.
Společnost Promise se v poslední době zaměřovala na vývoj nejrůznějších počítačových řadičů, se kterými se v domácnostech ale příliš nesetkáme. Jsou totiž určeny jakožto prostředek profesionálů pro používání v serverech. Po delší době první změnou v tomto ohledu je tak zařízení nazvané SmartStor NS2300N. Samotní vývojáři Promise tvrdí, že se jedná o domácí server pro digitální média. Z pohledu uživatele však postačí ujištění, že se jedná o rozumné skladovací zařízení, které bude dostupné kdekoliv v domácí počítačové síti.
SmartStor NS2300N je vybaven procesorem, operační pamětí a dokonce používá i vlastní operační systém. Jak už je u takovýchto zařízení obvyklé, nejedná se o žádnou z verzí systému Windows. Místo toho je použita jedna z jednodušších distribucí Linuxu, obávat se neznámého prostředí operačního systému však nemusíte. Nastavení datového centra totiž probíhá pomocí podobného průvodce, jakého známe z přístupových bodů WiFi. Pro opravdové začátečníky je navíc přiložena aplikace, která zařídí základní nastavení a zpřístupní data uložená ve SmartStor jako síťový pevný disk. Vývoj u Promise navíc došel k podpoře několika platforem. V rámci jediné sítě si tak můžete bez složité konfigurace sdílet data mezi počítači s Windows, Linuxem nebo dokonce s počítači Mac.
Pevné disky se připojují prostřednictvím SATA rozhraní (teoretická propustnost 3Gb/s) a překvapivě nejsou vůbec součástí základního balení (což za výhodu opravdu považovat nelze). Pevné disky je tak nutné dokoupit zvláště, maximálně v počtu dvou kusů o velikosti max. 1TB. V případě, že se rozhodnete pro dvojici pevných disků, jsou pak přístupná RAID zapojení. S dvěma pevnými disky toho ale stále mnoho vymyslet nelze a tak si můžete vybrat mezi režimem zrcadlení (rychlejší a bezpečnější práce při poloviční kapacitě) nebo virtuálního sloučení na jeden 2TB pevný disk. K přístupu k datům náleží i patřičná úroveň zabezpečení.
SmartStor NS2300N však umí i jiné věci než ukládání dat. Díky použitému operačnímu systému jej lze nakonfigurovat jako několik druhů serverů. Velmi užitečnou funkcí je například download server, kde si můžete prostřednictvím vzdálené správy stahovat soubory z internetu přímo do datového centra. Lze si například představit variantu, kdy budete přistupovat prostřednictvím virtuální sítě v internetu domů, kde budete v reálném čase řídit stahování souborů. Vytvořit lze navíc i variantu tiskového serveru. Z tohoto důvodu je SmartStor vybaven USB portem pro připojení tiskárny, ale jej kombinovat lze i s jinými zařízeními.
Po stránce hardware je datové centrum zcela autonomní počítač. Používá 333MHz procesor s omezenou instrukční sadou, 128MB RAM, maximálně dvojici pevných disků a především gigabitový ethernet s možností automatického překřížení kabelu (pro přímé propojení počítač <> datové centrum). SmartStor NS2300N má bohužel jednu zásadní nevýhodu. Pro používání Linuxu pokulhává toto datové centrum ve spolupráci se systémem souborů NTFS.
NTFS je systém uložení souborů, který používají standardně všechny moderní verze Windows. Vzhledem k věčnému souboji platforem Windows a Linux tak není používání NTFS pod Linuxem samozřejmostí. Ačkoliv velké moderní distribuce Linuxu se s tímto problémem již vyrovnaly, u méně náročných verzí se můžeme setkat s tímto problémem i dnes. Výsledkem je neschopnost SmartStor NS2300N pracovat s pevnými disky, které byly naformátovány ve Windows. Jediný možný způsob, jak se dostat k datům na takovémto disku, je externí připojení přes USB. Z disku pak lze data alespoň číst, zápis není možný žádným způsobem.
SmartStor NS2300N je tak vhodným nástrojem pro uživatele, kteří si chtějí vybudovat centrum dění své domácí počítačové sítě, ale nechtějí se zabývat složitým nastavením. Je jasné, že stejného efektu lze dosáhnout i nasazením dalšího počítače. Pro používání jednoduchého datového centra však hovoří například i nižší spotřeba (při vybavení dvojicí pevných disků do 40W) a je jasné, že zabere i méně místa než celý serverový počítač. Naopak proti hovoří jednoznačně cena. Ta má být zpočátku vcelku vysoká a to okolo 4500Kč. Za box bez pevných disků se to zdá vcelku hodně a tak bude vhodné počkat na opadnutí cen nebo se podívat i u konkurence. Nejlevnější datová centra tohoto typu se dají v ČR pořídit za jeden tisíc korun. Cena ve většině případů ovšem zcela odpovídá vybavenosti konkrétního zařízení.
Čekání na Windows 7 Beta 1
Ačkoliv má být příští verze Windows vypuštěna podle prognóz Microsoftu až koncem roku 2009, pomalu se začínáme dostávat k první betaverzi. Naznačují to poslední informace zveřejněné na blogu vývojářů Microsoftu. Pomalu tak vystává otázka, v čem budou nová Windows 7 vlastně nová?
Vše by se opět mělo nést v duchu jednodušší práce s operačním systémem, očekávat můžeme nové aplikace a vylepšenou podporu hardwarového urychlování ve hrách. Přesné informace o tom, jak by měla vypadat konečná verze Windows 7 však zatím známé nejsou. Vycházet tak můžeme ze dvou alfaverzí (označované často jako M1 a M2), které již programátoři Microsoftu dokončili.
Značné změny doznal přístup k multimediím. Nové Windows Media Centre je prý již dokončeno téměř do definitivní podoby. Očekávat od něj prý můžeme převratné zpracování pohybu v kontextových nabídkách a v budoucnu také velké množství zabudovatelných pluginů. Windows 7 budou hodně zaměřeny na osobní nastavení každého uživatele a tak si bude možné s prostředím vcelku vyhrát. S volitelnými pluginy se budeme moci setkat ve Windows 7 na každém kroku a zakomponovány budou i mezi ovládacími prvky oken. Ve verzi M2 prošel drobnou změnou i prohlížeč Internet Explorer 7, v definitivních Windows 7 se však objeví zcela jistě verze s číslem 8.
Oficiálních informací o Windows 7 zatím mnoho neexistuje. Poslední uvolněná videa, která pořídili vývojáři, poukazují na snahu změnit některé aplikace, které přetrvávají ve své podobě ve Windows již téměř dvě desítky let. Potvrzena je například změna aplikace Calc (Kalkulačka), která má mít nyní mnohem důmyslnější vědeckou část. Podobných drobných zlepšení by se měla dočkat většina základních aplikací Windows.
Žádné překvapení ale nepřinese pravděpodobně grafické ztvárnění operačního systému. Přechod z Visty na Windows 7 nebude v žádném případě tak zlomový, jako byl odchod z Windows XP. Grafické ztvárnění prostředí Windows bude prakticky stejné a Microsoft jen doladí příjemnou grafiku Visty. Už v alfaverzích se ukázalo, že Microsoft vsází na další a další přidávání grafických efektů. Nároky na hardware budou tedy opět stoupat, oproti Vistě by to ale nemělo být nic dramatického.
Vypuštění betaverze Windows 7 můžeme podle deníku Dailytech očekávat v průběhu listopadu nebo prosince. Microsoft tak učiní pravděpodobně v rámci konferencí PDC nebo o něco dříve při konání WinHEC 2008. Narozdíl od alfaverzí, jejichž testování nebylo veřejnosti přístupné, by měla být Windows 7 beta 1 dostupná pro každého, kdo je zaregistrován v programu Windows Live. Jestli bude součástí betaverze i nový Internet Explorer a DirectX 11 zatím potvrzeno nebylo.
Vyšší střední třída od Gainwardu – Radeon HD4670
Zajímavou grafickou kartu chystá pro vypuštění na trh Gainward. Tomuto výrobci se totiž podařilo připravit prazvláštní mutaci nového Radeonu HD 4670. Karta, která se svým výkonem zařadí mezi vyšší střední třídu a prodávat se má za velmi pěknou cenu.
Při nahlédnutí do specifikací to vypadá na další zcela tuctový model. Grafické jádro (RV730) je vyráběno na 55nm technologii a pracuje na rozumných 750MHz. Jádro obsahuje 320 stream procesorů a tak to vypadá, že si na této kartě zahrajeme většinu herních titulů ve slušném rozlišení. Vše je pak podporováno staršími pamětmi GDDR3, které jsou v případě Gainwardu taktovány na 2GHz. Celkem má grafika 512MB paměti.
Pokud se ale blíže neseznámíte se skutečným vzhledem karty ještě před nákupem, může vás po vybalení z krabice potkat malý šok. Karta totiž disponuje všemi grafickými konektory, které se na grafických kartách v současnosti vůbec používají (mimo S-Videa). Při pohledu na zadní panel karty tak nalezneme zprava DisplayPort, HDMI, DVI a starý VGA konektor. Všechny konektory jsou zcela plnohodnotné a lze k nim připojit nezávisle až čtyři displeje současně.
Nezávislé výkonové testy v 3DMarku zatím nikdo neprovedl a tak nezbývá, než věřit informacím AMD a výkonu 480 GigaFLOPů. Karta od jiného výrobce získala v průběhu pondělka v testech serveru HKEPC přes 8500 bpdů. Přesto si tuto kartu hned tak nekoupíme. V ČR totiž zatím nejsou k dispozici a kdy se na našem trhu poprvé objeví, není zatím zcela jasné. Prodávat by se měly přibližně za 70 Euro (tedy za příjemných 1600Kč).
Zdroje: Alza, AMD, Dailytech, Fudzilla, Gainward, Hardspell, HKEPC, MSDN, Promise, The Inquirer & ZD Net
