DirectX 11 a 40nm v příštím roce
AMD se připravuje na příchod nové verze urychlovacího prostředí DirectX 11. Microsoft ohlásil odchod od DirectX 10 již v průběhu června, přesto nové prostředí ještě konkrétní rysy nedostalo. Hlavní rozdíl oproti současné verzi má být umožnění netradičního přístupu k výpočtům prováděným grafickou kartou,
DirectX 11 bude sice jednou z komponent příštího operačního systému, Microsoft si však nemůže dovolit stejnou chybu jakou udělal v případě DirectX 10. Zatímco DirectX 10 byla dostupná pouze uživatelům nově příchozích Windows Vista, DirectX 11 bude sice součástí „Windows 7“, ale do Visty jej nainstalujeme taktéž. Bohužel se zatím od Microsoftu nedozvíme žádné konkrétní datum jeho příchodu. Má se tak stát zkrátka v průběhu příštího roku. Vzhledem k předchozímu vývoji u Microsoftu je velmi pravděpodobné, že se plné podpory v první polovině 2009 nedočkáme.
Přesto pokud půjde vše podle plánu, podpora DX11 bude přítomna na všech grafických kartách ATI, které přijdou v průběhu roku 2009. Tuto informaci potvrdili na obchodní přehlídce v Japonsku zástupci společnosti začátkem týdne. AMD také potvrdila, že v příštím roce přijde s novou výrobní technologií a posune tak grafická jádra na 40nm. V plánu je tak opět zvyšování výkonu a lepší spotřeba.
Zástupci z AMD naznačili, že v příštím roce budou na grafických kartách používány především paměti GDDR5. Zatímco dnes se objevují spíše na dražších modelech, stále častěji se s nimi budeme setkávat i na levnějších kartách. Očekávat se dají problémy se šířkou paměťové sběrnice. Přechod na 40nm technologii bude totiž znamenat další zmenšení grafického jádra, které již nemá dostatečnou plochu pro fyzické vyvedení lepší paměťové sběrnice.
Rýsují se tak pouze dva možné scénáře. Buďto bude navzdory miniaturizaci zachována přibližně současná velikost jádra nebo bude AMD nucena používat pouze 128bitovou šířku paměťové sběrnice. V případě že by došlo na druhou variantu, bude následovat nedostatečný přísun dat určených ke zpracování z paměti do grafického jádra. Jednou z možností, jak takovýto problém alespoň částečně kompenzovat by bylo další zvyšování frekvencí. Podle společnosti Elpida by mohly paměti GDDR5 nabídnout v blízké budoucnosti efektivní pracovní frekvence přes 4,5GHz.
Ať již problémy s paměťovou sběrnicí dopadnou u AMD jakkoliv, na obzoru se rýsuje nový přístup k hardwarové podpoře ve hrách. Očekává se totiž, že příští rok bude zlomový ve využívání grafických karet i k ostatním běžným výpočtům. Souhrnně se tato technologie označuje jako GPGPU a s jejími prvními náznaky se již můžeme setkat u konkurenčních grafických karet nVidie. Několik posledních řad GeForce zde totiž podporuje výpočty fyziky, tzv. PhysX. Ukazuje se, že výpočty fyziky na grafických kartách nVidie nikterak zásadně nesnižují nároky na využívání procesoru.
Zástupci AMD však uvedli, že přístup jejich společnosti je poněkud odlišný a vývoj se zaměřuje na převedení značné práce procesoru na grafické jádro. Komerční úspěch má tentokrát zajistit dobrá informovanost herních vývojářů, podpora v DirectX 11 a začíná se i mluvit o novém operačním systému Windows 7. Klasické výpočty prováděné grafickým jádrem však nebudou výsadou pouze operačního systému Microsoftu. AMD totiž uvolní i technologii OpenCL, která bude umožňovat totéž pod Linuxem.
Kromě optimalizace výpočtů ve hrách se AMD chystá také zahájit útok na vysoká rozlišení. V roce 2009 se mají na trh dostat poprvé zařízení typu Microsoft Surface. Bude se jednat buďto o elektronické dotykové stoly nebo velkoplošné digitální stěny. Ty budou zprvu pracovat se zhruba metrovou úhlopříčkou, očekává se ale i příchod zařízení s úhlopříčkou kolem tří metrů. Vše navíc pracuje s velmi jemným rastrem a současné výstupy z grafických karet nebudou potřebám těchto zařízení stačit. AMD by tak chtěla posunout výstup z běžné grafické karty daleko nad rozlišení 1920x1080 pixelů.
Některé paměťové moduly mohou poškodit procesor
Intel uvolňoval v průběhu minulého týdne nové informace o procesorech Core i7. Ze specifikací vyplývá, že všechny procesory Core i7 budou náchylné na typ používané paměti. Kromě toho, že budeme k těmto procesorům muset vždy kupovat paměti DDR3, bude zjevně také nutno sledovat jejich napájení. Prognózy totiž hovoří jasně – vysoké napětí pamětí může procesor v krátké době nenávratně poškodit.
Za problémy spojenými s pamětí stojí výhradně používaný paměťový řadič. Intel se jej totiž po vzoru AMD rozhodl přidat přímo jako součást procesoru a pevně dodržel původní specifikace pamětí typu DDR3. Nové Core i7 tak bude úplně první řadou procesorů Intel určených do stolních počítačů, která nebude potřebovat paměťový řadič integrovaný na základní desce. Podle Intelu se mělo jednat o výhodu, ve skutečnosti však směřuje situace k podstatnému problému.
Běžné paměti DDR3 měly mít původně frekvence do 1333MHz a napětí maximálně 1,5Voltu. V praxi se však tato hranice dodržuje povětšinou jen u pomalejších modulů. Výrobcům se totiž nedaří vyrobit paměti se stejně rychlou odezvou, jako tomu bylo v případě modulů DDR2. Začalo se tudíž směřovat ke stále vyšším pracovním frekvencím, které bylo nutné podpořit lepším napájením. Na trhu tak nejsou žádnou výjimkou paměti DDR3 s napájením i 1,8Voltu.
Problematické jsou především "bonusové" sety s paměťovými moduly, které lákají svým vysokým výkonem. Až na výjimky jsou neskutečně drahé a dovolit si je může málokdo. Při pohledu na specifikace by se dokonce chtělo říci, že musejí být perspektivní investicí do budoucna. V případě nástupu Core i7 to však nemusí být zdaleka pravda a drahé herní paměti DDR3 s vyšším napájením budou přežitek.
Výrobci rychlejších pamětí se však nevzdávají a prodej vlastních výrobků hájí. Procesory Core i7 by totiž mohly být vyššímu napájení i pracovním frekvencím pamětí přizpůsobeny. Řešením by mělo být účinnější chlazení. Nelze však zastřít, že životnost procesorů se i s lepším chlazením sníží. Jedná se navíc jen o určité oddálení problému. Lepší chlazení může bezpečně zprovoznit paměti s napájením vyšším o několik málo desetin Voltu. V současnosti jsou na našem trhu dostupné paměti s napájením 1,9V a chystají se i s vyšším.
Problém s paměťovými moduly vzhledem k procesorům Core i7 není rozhodně prvním v historii. Paměťové řadiče integrované v procesorech AMD již také musely čelit několika vadám. Poslední vznikla pravděpodobně při uvedení procesorů Phenom, kde některé řady přestávaly fungovat v kombinaci s pamětmi DDR2 s napětím na 1,8Voltů.
Acer Ferrari - tentokrát je to displej
Automobilový průmysl již nezasahuje pouze mezi notebooky. Poté co se objevovaly přenosné počítače pod názvem Lamborghini a Ferrari, se na trh chystá i nový displej prémiové řady. Vyrábí jej Acer a svými vlastnostmi má patřit k tomu nejlepšímu, co lze běžně zatím koupit. Navzdory skvělým parametrům má být tentokrát přiměřená i cena.
Nový displej nese označení F-22Bid a bude dostupný ve dvou základních barvách. Jedná se o produkt hlásící se ke slavné automobilové značce Ferrari a tak bude převládat červená a černá. Na displeji je samozřejmě i logo této automobilky. Aktivní plocha displeje má úhlopříčku 22“. Pracuje se zde s jemným rastrem, který odpovídá standardu WSXGA+, tedy 1680x1050 pixelů. Vysoké rozlišení otevírá možnosti lepší práce s multimédii a podporu HDCP.
Displej je opravdu kvalitní a vyznačuje se maximálním jasem okolo 300cd/m2. Acer navíc garantuje jen těžko uvěřitelný kontrast s poměrem 20000:1. Pozorovací úhly jsou dnes již vcelku standardní, nikterak přemrštěné. Bez výraznější ztráty kvality lze displej pozorovat v rozpětí 170° horizontálně a 160° vertikálně. Kromě kvality zobrazení má F-22Bid co nabídnout i hráčům. Odezva displeje jsou totiž slušné 2 ms.
Připojení monitoru k jakémukoliv počítači bude naprosto snadné. F-22Bid rozhodně nebude trpět nedostatkem přístupných konektorů. Acer jej osadil třemi nejpoužívanějšími konektory a to HDMI, DVI a starším VGA. Přes moderní přístup zde stále chybí DisplayPort. K monitoru budou dodávány všechny tři typy kabelů. Známa je i spotřeba displeje, která se pohybuje okolo nikterak závratných 55Wattů. Monitor nemá žádné vestavěné reproduktory.
Problém F22-Bid bude především v tom, že jich má být velmi omezené množství. Bude se jednat zkrátka o prémiovou edici, čemuž odpovídá pouhých 500 distribuovaných monitorů při uvedení na trh. Později se jich samozřejmě objeví více, ale ani tak nebude snadné právě tento model sehnat. Poptávka bude mnohokrát vyšší než dostupná nabídka. Acer by měl totiž F22-Bid prodávat přibližně za 5300Kč, což není přemrštěná suma.
Zdroje: Acer, AMD, Dailytech, Digit-life, Elpida, HardSpell, HKEPC, Intel, Microsoft, The Inquirer, Xbitlabs & ZD Net
