EyeFinity – hry na šesti monitorech
Když se řekne v oblasti hardwaru profesionální řešení, většina z nás si asi představí další z řady poměrně nudného hardwaru, který bude vynikat malou spotřebou a výkonem vhodným pro kanceláře. Pravým opakem pak jsou renderovací karty, které mají sice z pohledu hráče nezměrný výkon, podporu ve hrách od nich však můžeme očekávat stěží. I zde se ale blýská na lepší časy. Jak již AMD před časem ohlásila, do prodeje se dostal Radeon HD 5870 EyeFinity.
Nová verze highend Radeonu založeného na 40nm grafickém jádru není jen další nedostupnou herní grafikou. EyeFinity je totiž technologie, která je specielně vytvořena pro to, abychom mohli hrát na několika monitorech současně. Podpora se přitom nemá týkat jen hrstky nových titulů.
Pro Radeon plně podporující technologii EyeFinity jsou na první pohled charakteristické grafické výstupy. Řešení, které by umožňovalo připojit celkem šest monitorů s nezávislým zobrazením, totiž nemá ani v oboru highend grafických karet obdoby.
Klasická rozhraní typu DVI, HMDI nebo DisplayPort by se na zadní header karty v dostatečném počtu nevešla. AMD se však rozhodla udržet zaběhnutou dvouslotovou koncepci karet a tak sáhla po rozhraní mini DisplayPort. Vzhledem k mizerné podpoře na současných monitorech je však redukce na běžné konektory samozřejmostí.
Je zajímavé, že Radeony ze série EyeFinity podporují klasický Quad CrossFire. Ve výsledku je pak možné obraz rozložit až na 24 autonomních displejů, přičemž karty by měly mít stále dostatek výkonu, aby byl obraz plynulý. AMD podobné řešení poprvé předvedla už před dvěma měsíci na leteckém simulátoru, který běžel na zobrazovací ploše o celkovém rozlišení 11520x7200 pixelů.
EyeFinity by se ale neměla stát doménou pouze leteckých simulátorů. Na rozdíl od neúspěšných pokusů, které se snažily dostat hry na více monitorů, nebude EyeFinity vyžadovat přímou podporu ze strany herních titulů. Vše leží na ovladačích a hardwarovém základu. Výkon je zde opravdu potřeba, a tak je plnohodnotný Radeon EyeFinity po stránce specifikací o něco lepší, než karty prodávané za standardní cenu.
Podle posledních informací bude mít Radeon HD 5870 EyeFinity zvětšenou paměť na 2GB GDDR5. Taktovací frekvence se přitom drží běžného referenčního základu a jádro společně se shadery pracuje na 850MHz. Paměti pak běží na 1200MHz, efektivně tedy 4800MHz. Výstup na více monitorů si ale vyžádal změny v návrhu PCB a napájení. Karta bude potřebovat přídavné napájení v podobě jednoho osmipinového a jednoho šestipinového konektoru PCI-E.
Pokud si budete chtít EyeFinity vyzkoušet i v domácích podmínkách, stačí mít jen tu správnou grafickou kartu a nové ovladače. U běžně prodávaných grafických karet je možné připojit monitorů méně, což je přímo závislé na počtu vyvedených konektorů. Typicky je bez větších problémů možné spustit hru na trojici monitorů.
EyeFinity je naštěstí podporováno i na levnějších kartách než je přímo Radeon HD 5870. Zobrazení bude fungovat i s kartami Radeon HD 5850, HD 5770 a i na vcelku levné HD 5750. Kromě připojení několika monitorů už stačí stáhnout pouze ty správné ovladače (Catalyst ve verzi 9.10) a může se hrát.
S AMD EyeFinity se pojí také dva problémy, o kterých se mnoho nemluví. Požitek z hraní může rychle zkazit komunikace mezi ovladači a hrou samotnou. K tomu, aby hra běžela na více displejích správně, je potřeba aby podporovala nestandardní poměry obrazu. Některé herní tituly však mají povolená rozlišení napevno uzamčena a za pomoci ovladačů se je přinutit k roztažení na více monitorů zkrátka nepodaří.
Druhou nectností, kterou AMD momentálně ovlivnit nemůže, je konstrukce displejů. Ačkoliv se počítá s tím, že všechny vedle sebe zapojené displeje jsou stejné, jejich vlastnosti vůbec nezaručují pěkný obraz. Především u levnějších displejů se mění vlastnosti obrazu v závislosti na umístění velmi razantně a s nějakým natočením pod úhel snad už ani počítat nelze.
Alespoň částečné řešení našli vývojáři AMD jako odpověď na stále velmi výrazné okraje displejů. Na trhu dnes prakticky nenalezneme model displeje, který by měl zobrazovací plochu až po okraj. Přebytek designu je zde opravdu na obtíž a tak AMD nezbylo než postupně zavést korekci, která umožňuje část obrazu, která by se nacházela v prostoru rámečku, zkrátka vypustit. Za cenu ztráty části obrazu se pak daří vcelku úspěšně simulovat spojitý obraz.
Core i7 pro opravdu malé počítače
Od příštího týdne by se měla na trhu začít objevovat nová základní deska ze slavné série LanParty od společnosti DFI. Tentokrát však nepůjde o robustní základ herního počítače, protože DFI se pokusila umístit všechny výhody moderního počítače na co nejmenší platformu. Výsledek rozhodně stojí za to a umožní používat výkonné procesory Intelu i v těch úplně nejmenších počítačích.
Klíčovou vlastností nové základní desky je její rozměr. Montovat ji totiž bude možné i do skříní určených pro základní desky formátu mini-ITX. Se socketem LGA 1156 se tak na trhu objeví vůbec první deska tohoto formátu a ponese označení MI P55-T36. Kromě základu pro počítač s vysokým výkonem bude deska lákat také na kvalitu zpracování a vcelku zajímavou cenu. Pravdou je, že nic jiného výrobcům základních desek poslední dobou snad ani nezbývá.
Jak již označení napovídá, zmenšená LanParty od DFI je založena na plnohodnotném čipsetu Intel P55. Díky němu je zajištěna podpora pro řadu dvou a čtyřjádrových procesorů Core i7 a Core i5. Deska má poněkud méně robustní šestifázový napájecí design a tak nemusí být taktování procesoru nejlepší nápad. Na standardních frekvencích by si však měla poradit se všemi dnes nabízenými modely. Určité riziko skýtá pouze chlazení, jehož kvalitu budou značně ovlivňovat rozměry skříně, pro kterou je deska určena.
Čipset P55 nemá integrováno žádné grafické jádro a tak je přidání grafické karty tentokrát nutností. DFI počítá s používáním moderních karet ve slotu PCI Express 16x připojeného na sběrnici podle verze 2.0. Pro herní grafiku v dvouslotové koncepci však není dostatek potřebného místa. Při bližším prozkoumání je navíc jasné, že rozměrnější chladič karty znepříjemní používání SATA rozhraní a vyvedení externích konektorů.
Veškeré rozšíření je tudíž omezeno na vybavení operační pamětí, která se osazuje do dvou slotů a přidání pevných disků, případně optické mechaniky. Deska má vyvedeny tři SATA řadiče se standardem 3Gb/s a jedno externí rozhraní na zadním headeru. Chybět nemohou USB konektory, které jsou stále ve verzi 2.0. Na zadním headeru nalezneme pouze dva.
Integrované příslušenství pak čerpá přímo z čipsetu. Jako obvykle má deska podporu gigabitového ethernetu a zvukové karty se systémem zvuku 7.1. DFI přidává také diagnostický displej a je očividné, že na desku o rozměrech 170x170mm se toho už o mnoho více nevejde.
Cenový odstup DFI vůči levnější konkurenci je dnes dán především kvalitou používaných součástek. Vývojáři tak nešetří na kvalitě kondenzátorů ani stabilizátorů napájení. V běžných podmínkách to znamená, že deska slušně zvládá přetaktování a obvykle má až extrémně dlouhou životnost.
Ve stísněných podmínkách mini-ITX skříně bude zázrakem, pokud bude mít MI P55-T36 v kombinaci se čtyřjádrovým procesorem životnost alespoň průměrnou. Ze strany DFI je to ale povedený kousek, jelikož není těžké vyrábět velké základní desky, ale navrhovat malé, které obsahují vše a přesto fungují bez problémů. Tento skvost se má od poloviny listopadu prodávat zhruba za 120USD.
Intel plánuje bleskovou změnu v řadách Atomu
V průběhu minulého týdne potvrdil Intel své plány vypustit novou řadu procesorů Atom a následně úplně nahradit současnou stejnojmennou řadu. Nové procesory dostanou integrovanou grafiku, přechod na novější výrobní proces však není na pořadu dne. Přesto dojde ke snížení spotřeby, protože se platforma jako taková zmenší ze třech čipů na dva.
Zástupci Intelu pro server Xbitlabs prozradili, že přechod na novou platformu má být opravdu bleskový. První 45nm procesory Intel Atom s integrovanou grafikou se objeví 21. prosince a už 4. ledna 2010 bude na trhu celá škála podobných procesorů. Ihned poté začne stahování procesorů starých.
Výrobci netbooků, kteří mají v současnosti některý z počítačů ve vývoji, neskrývají zděšení. Nové procesory Atom platformy Pine Trail totiž nejsou zpětně kompatibilní a vyvíjet počítač založený na procesoru, který nebude už za dva měsíce možná k dispozici, je bezúčelné. Počet funkčních vzorků nových procesorů Atom, které jsou nyní v oběhu je velmi malý a se nenajde mnoho společností, které by nyní na jeho základě vyvíjely vlastní počítač. Vše navíc probíhá v utajení. První netbooky a nettopy by ale mohly být na trhu už v době oficiálního uvedení procesorů.
Bezpečně se tak ví detaily nejméně o třech nových procesorech Atom a to N450, D510 a D410. I nadále nebude používán žádný typ socketu, ale procesory se budou integrovat přímo na základní desky. Atom N450 a D410 budou klasická jednojádra s taktem 1,66GHz a 512KB paměti L2. Pouze Atom D510 bude dvoujádro s dvojnásobnou vyrovnávací pamětí.
Technologicky na tom nejsou nové procesory Atom úplně nejhůře. Podporováno je zpracování 64bitových instrukcí a HyperThreading. U vybraných modelů by pak měla být podporována obdoba TurboBoostu, nicméně architektura zůstává na podání pořádného výkonu stále slabá. Součástí procesoru se stal také řadič operační paměti, který zvládne práci s moduly DDR2.
Největším otazníkem je patrně výkon integrovaného grafického jádra, které by mělo zvládnout plynulé přehrávání HD multimédií. Výkon grafických jader Intelu je ale stále nejistý a výsledek může být mizerný. nVidia v neoficiální rovině vyvíjí i tentokrát odpovídající čipset "Ion 2", ale objeví se možná jen v kombinaci s konkurenčními procesory VIA Nano.
Zdroje: AMD, Dailytech, DFI, Digitlife, Expreview, HardSpell, HKEPC, Intel, nVidia, The Inquirer, VIA, Xbitlabs & ZD Net
