Grafiky Radeon HD 48x0 jdou na scénu
Není to více než 24hodin, co AMD oficiálně zveřejnila detaily nových herních grafik známých jako Radeon HD 4850 a 4870. Již na samém počátku však bylo jasné, že ne každý z výrobců se těchto oficiálních specifikací bude držet. Pojďme se tedy podívat na to, jaké grafické karty si vlastně budeme v obchodech moci koupit.
Zřejmě největším hitem léta, který ponese červené logo AMD, bude Radeon HD 4850. Karta je svými parametry jednoznačně předurčena ke hraní a přichází i se vcelku zajímavou cenou. Mezi prvními výrobci, kteří ohlásili její prodej se stojí za zmínku především Asus a Gigabyte.
Dlouho před uvedením se vědělo, že HD 48x0 bude dvojice grafických karet postavená na jádru RV770. To je vyráběno 55nm technologií a podle prvotních testů mělo snést pracovní frekvenci až 800MHz. Oficiální specifikace AMD zůstávají střízlivější a drží se na maxima 750MHz.
Úplně první kartou, která se objevila v nabídkách e-shopů je Radeon HD 4850 od Gigabytu. Tato grafika respektuje oficiální frekvenci jádra, která u HD 4850 stanovena na 625MHz. Jádro má mít podle informací od Gigabytu jen 800 stream procesorů. Gigabyte použil klasickou paměť GDDR3, která pracuje na na 2GHz. V prodeji se má objevit pouze 512MB verze a to s cenou mírně přes 4000Kč (leckde se ale prodává i pod touto hranicí).
S prakticky stejným vybavením, ovšem vyšší prodejní cenou, přichází Asus HD 4850. Takt jádra je opět podle specifikací AMD 625MHz, mírnou změnou prošly paměti. Stále se jedná o typ GDDR3 a jeho změna spočívá v o málo nižší frekvenci než u konkurence. Výsledkem je stejná datová propustnost s o 14MHz pomalejšími paměťmi. I tak stojí karta okolo 5000Kč.
Gigabyte se pak zaměřuje především na výkonnější a nutno říci i citelně dražší Radeon HD 4870. Jádro zde pracuje na standardní frekvenci 750MHz a opět je vybaveno 800 stream procesory. Komunikační sběrnice má u HD 4870 šířku 256 bitů a drtivá většina výrobců k ní připojuje rychlé paměti GDDR5. Gigabyte není výjimkou a na karty osazuje 512MB s efektivní frekvencí 3600MHz. Tato karta má za sebou již první test, kde získala téměř 13500 bodů v 3DMark06. Stále však platí, že grafický výkon něco stojí.
V cenách karty prodávané pod označením Gigabyte GV-R487-512H-B nejsou prodejci zajedno. Zatímco v českých e-shopech, kde karty stále nemají skladem, uvádějí optimistický předpoklad s cenou okolo 5500Kč, v zahraničí je to mnohdy více. I tak se ale nepotvrdila původní prognóza Gigabytu, že by se měl Radeon HD 4870 prodávat za hrůzných 7500Kč. Za kolik přesně se nakonec ale budou u nás prodávat, zatím nedokáže zodpovědět nikdo.
Z pohledu hráče zůstává, kromě citelného nárůstu výkonu, vše u AMD při starém. Žádná nová herní technologie se neobjevila. Ani jeden z modelů nepřekvapí přímo vyvedenými konektory HDMI, vždy se jedná o dva DVI a S-Video. Většina výrobců bude ke kartám přidávat HDMI a D-Sub redukci. Maximální rozlišení Radeonů HD 4850 a 4870 bude 2560x1600 pixelů. V praxi to odpovídá v rozumné kvalitě rozlišení 30“ LCD monitoru. Původně oznámená kompatibilita CrossFire řad HD 3800 a 4800 se bohužel zatím nekoná. AMD usilovně pracuje na opravě ovladačů.
AMD představí malý klon Sempronu
Zatímco Intel slaví úspěch se svým procesorem Atom, VIA zvyšuje zisky s procesorem Nano, AMD zcela zaspalo dobu. Přiznali to zástupci AMD na konferenci v Hongkongu. Současně s tím však předeslali, že AMD začíná v rychlosti pracovat na obdobě malého procesoru. Podle čínského deníku HKEPC je za tím však více.
Rozhodně to není poprvé, co AMD zaostává ve vývoji procesorů určených do mobilních zařízení za Intelem. V historii používala AMD různá kuriózní řešení, na jejichž počátku bylo dokonce nasazení klasických desktop procesorů v noteboocích. Nejedním problémem trpěly i první mobilní Athlony a teprve v posledních dvou letech se situace výrazně zlepšila. AMD tak nyní dospěla k závěru, že je třeba vyrábět nový typ mobilních procesorů, pro které připraví i vlastní čipset.
Nová architektura nese pracovní jméno „AMD BGA“ a měla by přímo vycházet z architektury K8. Tím bude dána výrobní technologie, která se zastaví na 65nm. Podle vývojářů bude přímo použito jádro současných procesorů Sempron, které projde změnou jen do té podoby, aby mohlo být umístěno do zhruba polovičního čipu. Klasický Sempron by ale určitě nevyhovoval svou spotřebou.
Úplně první procesory „AMD BGA“ tak poběží jen na 1GHz. Zatím je ve hře jen jednojádrová verze, která však bude podporovat HyperTransport. Má se jednat o klasickou komunikační technologii známou jako HT 1.0, která pracuje na 800MHz. AMD neuvádí cílovou spotřebu procesoru, nýbrž šibalsky souhrnnou spotřebu procesoru a čipsetu. Ta nepřesáhne 8Wattů. Procesor pak bude ještě doplněn dvouúrovňovou vyrovnávací pamětí, kde L1 bude 128kB a L2 klasických 256kB.
O čipsetu se toho zatím mnoho neví. Je jisté, že nebude obsahovat řadič pamětí. Ten bude součástí procesoru a díky němu budou podporovány paměti DDR2 400. Součástí čipsetu bude doposud blíže nespecifikované grafické jádro s podporou DX10. Vývoj platformy BGA bude velmi rychlý, AMD s ní chce přijít už v listopadu.
Rozlučte se s LGA775
Intel před měsícem oznámil postupný odchod od používání v současnosti nejrozšířenějšího socketu LGA775. Čím přesně hodlá oblíbený socket nahradit ale neprozradil. První opravdu závažné informace se dostaly do světa teprve nyní a má na nich podíl především příprava procesorů platformy Nehalem.
Intel chce ještě do konce letošního roku uvést na trh platformu zajímavou především pro hráče. Na výběr by tak měly být tři verze čtyřjádrového procesoru, které budou určeny do socketu LGA1366, společně s novým čipsetem X58. Oproti současným platformám očekává Intel nárůst výkonu téměř o 30%. Na nových deskách se má také objevit podpora Quad CrossFireX, podpora nVidia SLI bude naopak pro neshodu v otázce licencí úplně chybět.
Nová řada procesorů bude vyráběna kompletně 45nm technologií. Na internetu se s nimi momentálně můžeme setkat pod kódovými označeními XE, MS3 a P1. Jádra prvního nejsilnějšího modelu budou pracovat dokonce na 3,2GHz. U zbylých dvou budou frekvence dnes vcelku obvyklé a to 2,93 a 2,66GHz. Nejvíce se zde očekává především od nového tříúrovňového systému vyrovnávací paměti a technologie Simultanelous MultiThreadig (SMP). Vyrovnávací paměť třetí úrovně, která je společná pro všechna jádra, bude mít z počátku velikost 8MB. K žádnému velkému zlepšení zatím nedošlo v oblasti spotřeby. I přes použitou 45nm technologii bude mít nejslabší z nové řady procesorů TDP 130Wattů.
Podle výrobců základních desek plánuje Intel doplnit nové procesory především deskami postavenými na čipsetu X58. Narozdíl od AMD, Intel i nadále necítí potřebu integrovat do procesorů řadič pamětí. Čipset tak bude spolupracovat s ICH10, čímž je jasně orientován na používání pamětí DDR3. Hlavním znakem X58 bude podpora čtyř slotů PCI Express 8x. Na cenové vyhlídky je zatím příliš brzy. I tak je ale jasné, že investice do LGA1366 nebude patřit k nejnižším. Celá platforma by se měla na trhu objevit v listopadu.
Zdroje: AMD, CDRinfo.com, Dailytech, HardSpell, HKEPC, Intel, The Inquirer, Xbitlabs & ZD Net
