Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

HW News: Herní grafiky blízké budoucnosti

aktualizováno 
Vývoj AMD Evergreen je zřejmě u konce, nVidia na grafické kartě pro DX11 stále pracuje >> Displej s deformovanou 43“ obrazovkou >> Atom vs. Celeron? Boj ve vlastních řadách Intelu

Radeon 3830 perex - Součást HW News

Herní grafiky blízké budoucnosti
Letošní Computex ukázal, že nVidia s vývojem grafiky schopné pracovat s DirectX 11 rozhodně nijak nespěchá. Vyloučit lze všechny optimistické předpoklady, které tvrdily, že bychom se grafiky podporující DirectX 11 ze strany nVidie mohli dočkat už letos na podzim. nVidia totiž neměla v oblasti DirectX 11 na veletrhu co předvést a na internetu se ve velkém objevují informace o tom, že nová grafika má být dokončena až v samém závěru letošního roku. V prodeji se nejspíše objeví po Vánocích, v horším případě až v příštím roce.

Dlouhá prodleva mezi vypuštěním současné generace herních grafik a příchodem další generace prý není náhodná. Ačkoliv zástupci nVidie zatím odmítají i samotné upřesnění označení vyvíjeného jádra, mají pro delší vývoj vlastní vysvětlení. Architektura jádra, za jehož (neoficiální) kódové označení byla pojata zkratka GT300, má být zcela přelomová. Například zdroje serveru Fudzilla tvrdí, že nová grafika nemá mít prakticky žádné společné prvky s dnes používaným jádrem GT200(b).

Jádro GeForce GTX 280

A co bude tedy na novém grafickém jádru jiné? Přesné specifikace zatím samozřejmě nikdo neprozradí a nezná je ani většina pracovníků vývoje v nVidii. Grafika má umocňovat schopnosti dnešních karet. Očekávat tak můžeme velmi robustní architekturu, která si hravě poradí s paralelně programovanými aplikacemi v ještě divočejších měřítcích než dnes. Pomáhat by přitom měla technologie CUDA a také se začíná reálně hovořit o využívání OpenCL. Právě na tuto technologii se možná čeká, jelikož k dokončení jejích specifikací došlo teprve nedávno. Kritici navzdory tvrzení nVidie zastávají názor, že způsob práce karty se v ničem podstatném nemění.

AMD prezentovalo DirectX 11

AMD naproti tomu vyvíjí vlastní grafickou kartu určenou pro DirectX 11 velmi rychle. Na trhu ji chce mít nejpozději současně s uvedením Windows 7. Oficiální datum AMD nesdělila, ale díky pevnému datu uvedení nových Windows je jasné, že se tak stane nejpozději kolem 22. října. Veřejnost zná tuto kartu jako grafiku založenou na jádru RV870. Zástupci AMD však poukázali na skutečnost, že tento název není vůbec správný a je poněkud zavádějící.

Grafické karty AMD se snaží jít stejným směrem jako nVidia. I zde jsou slíbeny radikální změny a AMD tak v zájmu marketingu nehodlá navázat na tradiční označování grafických jader. Nové jádro určené jako základ DirectX 11 grafiky tak nese kódové označení AMD Evergreen. Výroba je již přitom v plném proudu – AMD již před týdnem ukázala na Computexu wafer plný 40nm grafických jader.

První 40nm wafer

Výrobě grafické karty založené na jádře AMD Evergreen již nestojí nic v cestě. AMD dokonce s jedním testovacím modelem dorazila na Computex, kde prováděla prezentaci některých možností nového urychlovacího prostředí. Karta se zatím do prodeje nedostane především proto, že by oslabovala poptávku po současných modelech. Podpora hardwarového urychlování budoucnosti je určitě mocným lákadlem, ačkoliv fanoušci nVidie si ji nejspíše nekoupí.

AMD prezentovalo DirectX 11

Všeobecně se má zato, že výsledná grafika od nVidie (postavená pravděpodobně na jádru GT300) bude výkonově silnější než AMD Evergreen. nVidia specifikace karty nejspíše ještě neuzavřela a bude je moci změnit podle aktuálních potřeb. Poražení první herní DX11 karty od AMD je pro vývojáře určitě dosažitelnou metou a tak se máme na co těšit. AMD Evergreen bude mít nespornou výhodu v načasování uvedení, ke kterému dojde několik měsíců přes kartou nVidie. Odborníci ale před horečným nakupováním varují, jelikož opravdu pořádné DX11 hry se stejně objeví až v průběhu roku 2010.


Displej s deformovanou 43“ obrazovkou
Říká se, že sledování širokoúhlého displeje je pro člověka přirozenější než pohled na klasický displej s poměrem stran 4:3. Vývojáři společnosti NEC si toto tvrzení vzali bezesporu k srdci a vytvořili něco, co bychom mohli označit za displej budoucnosti. Do obchodů se má ale dostat velmi brzy a pokud jste již navykli na klasický počítačový displej, tento Vám rozhodně přirozený připadat nebude.

Nový displej lze opravdu označit za vrchol současné technologie. Pyšní se kvalitní zobrazovací plochou s téměř dokonalými pozorovacími úhly. Kontrast je skvělý a pozadu se nedrží ani odezva. Jeho jediný problém však může spočívat v tom, že je až příliš velký. Použitá úhlopříčka 43“ působí totiž monstrózně i u displeje klasické konstrukce - té se však NEC v tomto případě značně vzdálil.

NEC 43

Použitá 43“ obrazovka pracuje s opravdu zvláštním širokoúhlým poměrem stran a to 28,8:9. Tomu odpovídá samozřejmě nativní rozlišení displeje, které je 2880x900 bodů. Povrch obrazovky je přitom lomený do oblouku a má pokrýt  přirozený výhled uživatele v úhlu okolo 30°. Na letecké simulátory to tedy bude jednou jasná volba.

Použitá obrazovka rozhodně nezklame ani svými dynamickými parametry. Uváděný kontrastní poměr je dnes standardně uváděných (a velmi nereálných) 10000:1. Odezva se přitom drží na skvělých 20 mikrosekundách. Pokulhává však trochu jas, který je 200cd. Povrch displeje je přitom lesklý, což podporuje živější podání barev, nicméně znepříjemní práci za silného osvětlení.

Vstupy displeje jsou provedeny také ve velkém stylu. Připojení k počítači nebo jinému zařízení schopného grafického výstupu lze provést přes dva konektory DVI, HDMI a pro příští verzi je v plánu i DisplayPort. Velkým zklamáním je ale cena, kterou snad ani nelze považovat za přijatelnou. NEC chce tento displej totiž prodávat za 7999USD, tedy 150000Kč. Pro normální smrtelníky by však mohl být určen některý z příštích modelů, který bude mít menší úhlopříčku.


Intel Atom vs. Celeron – boj ve vlastních řadách
Ještě před půl rokem Intel tvrdil, že si procesorové řady Atom a Celeron nebudou v žádném případě konkurovat. Atom je přitom procesor vyvinutý speciálně pro malé a levné notebooky (známé jako netbooky), zatímco Celeron se používá všude tam, kde je třeba ušetřit. Výkon procesorů je přitom velmi podobný a nedosahuje dramatických výšin.

Spekulace o tom, že by se mohl Atom objevit i v plnohodnotných noteboocích, se rozvíjejí již dlouho. Výrobci notebooků podléhali až do současnosti tlaku Intelu a vůbec se vývojem tímto směrem nezabývali. Společně s tím, jak opadá netbooková horečka, se však začaly ozývat společnosti, které by byly schopné přinést plnohodnotný notebook postavený na Atomu za méně než 5000Kč. Patrně se jich zatím ale nedočkáme.

Zástupci Intelu pozvolna při panelových diskuzích přiznávají, že se jim kontrola nad Celeronem a Atomem vymkla poněkud z rukou. Nelibost k nasazení společně s platformou nVidia Ion občas Intel projevuje, ale nyní čelí konkurenci ve vlastních řadách. Dnes to sice není patrné, ale Atom výhledově ohrožuje budoucnost Celeronu. Zásah Intelu tak na sebe nenechal dlouho čekat.

Atom vs. Celeron

Již před čtrnácti dny došlo ke stanovení dvou zcela zásadních kritérií pro výrobce přenosných počítačů. Procesory Atom tak Intel dodává za příznivé ceny jen těm, kteří na svém notebooku používají displej s úhlopříčkou 10,2“ a nižší. Prakticky ve stejnou dobu přišel s omezením také Microsoft, který vyřešil tuto hranici o něco rozumněji a stanovil ji na 11,6“.

Hranice stanovená Microsoftem má přitom jasný cíl. Na netbooky se má dostat stůj co stůj Windows a jejich cena se nesmí prodražit. Výrobci netbooků pak dostanou na licenci Windows výraznou slevu. U Intelu se pak týká omezení jednoznačně vynuceného používání Celeronu u větších přenosných počítačů. Problém je, že tento postup může pozici Intelu spíše oslabit.

Ke slovu se totiž dostává třetí výrobce, který nyní žije v povědomí uživatelů spíše jako alternativní. Do hry se totiž může vložit i VIA se svým procesorem Nano. Ten by v konkurenci s výrazně výkonnějšími procesory Core od Intelu nikdy neuspěl. Při cenovém a výkonovém srovnání s Atomem a Celeronem může být lepší volbou a jeho použití není vázáno žádnými absurdními podmínkami.

Pro Atom byla připravena dokonce koncepce 17“ přenosného počítače, která nejspíše upadne v zapomnění. Největší úhlopříčku u nás u notebooku založeném na Atomu nabízí navzdory horším podmínkám MSI a to 13,4“. Je možné, že obdobné počítače již brzy přejdou právě na konkurenční procesory.

Zdroje: AMD, Dailytech, Digit-life, Fudzilla, HKEPC, Intel, NEC, nVidia, TG Daily & ZD Net

Autor:




Nejčtenější

Zaklínač 3: Srdce z kamene
VIDEO: Vtipný mod do Zaklínače 3. Geralt sviští jako profík na skejtu

Tohle video pobaví. Geralt se díky volně stažitelné modifikaci hry Zaklínač 3 pohybuje po herním světě jako na skateboardu.   celý článek

Mass Effect: Andromeda
Je to oficiální. Žádný další příběhový přídavek pro Andromedu nebude

To, o čem se dosud jen neoficiálně šeptalo, je nyní potvrzené. Mass Effect: Andromeda opravdu nedostane žádný další přídavek do hry jednoho hráče.   celý článek

Project Scorpio
Seznam her, které využijí výkonu Xboxu One X. Je jich přes sto

Xbox One X bude na nějaký čas nejvýkonnější konzole na světě. Prodávat se začne 7. listopadu za 13 490 korun a níže můžete nahlédnout do seznamu her, které...  celý článek

Star Wars Battlefront II
Podívejte se na nové trailery Battlefront 2 a Assassin’s Creed: Origins

U příležitosti právě započatého Gamescomu dostaly dvě z nejočekávanějších her současnosti nové trailery. A oba vypadají fantasticky.   celý článek

Age of Empires 4
Skvělá zpráva, Microsoft oznámil Age of Empires 4

Přání fanoušků byla vyslyšena. Microsoft oživuje legendární značku historických strategií, jejíž poslední díl vyšel již před dlouhými 12 lety.  celý článek

Další z rubriky

Infinity Blade II
Video z Infinity Blade II. Tohle na mobilu ještě nebylo

Při pohledu na úvodní video, které běží v herním engine, je těžké uvěřit, že jde o hru na mobil. Infinity Blade II si ale na maximum užijí zatím jen vlastníci...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.