Hybrid SLI končí, může za to Microsoft?
Herní počítače jsou obvykle velkými konzumenty energie a ne každý je z jejich spotřeby nadšený. Jednou z největších zátěží jsou v posledních letech bezesporu grafické karty, které musí ve hrách podávat stále lepší výkon. Problém však může nastat ve chvíli, kdy není všechen ten draze zaplacený výkon potřeba a grafická karta ačkoliv nepracuje na plné obrátky, stále zbytečně spotřebovává velké množství energie. Odpovědí na tento problém měly být tzv. "hybridní" technologie.
Dva největší výrobci grafických karet - nVidia a AMD - přišli již v minulém roce s kombinací, kdy se v počítači objevilo pomalé grafické jádro a rychlá grafická karta určená na hry. Účel byl poměrně jasný. Pomalé grafické jádro integrované přímo na základní desku lze používat při běžné práci nebo prohlížení internetu. Grafické karty osazené ve slotech PCI Express 16x jsou přitom vypnuté a tak nekonzumují téměř žádnou energii. K jejich aktivaci má dojít až poté, co si uživatel spustí graficky náročnou hru.
Výsledkem byla funkční kombinace grafické karty a základní desky s podporou technologie Hybrid SLI v případě nVidie nebo Hybrid CrossFire v případě AMD. Tyto technologie můžeme nalézt i v dnes prodávaných herních počítačových sestavách a rozhodně nejsou k zahození. Bohužel to vše zřejmě brzy v tichosti skončí.
Konec šetřících technologií předznamenávají poslední dvě grafické karty vydané nVidií. Jedná se o výhradně herní modely GeForce GTX 285 a dvoujádrovou GeForce GTX 295, což jsou grafiky, které se vyznačují dosti vysokou spotřebou. nVidia do jejich koncepce podporu Hybrid SLI totiž nezařadila. Rozhodně se ale nejedná o nějaké zběžné opomenutí vývojářů.
Za ukončením vývoje Hybrid SLI stojí značné problémy této technologie. Prvním problémem, který není nVidia narozdíl od AMD schopna nyní překonat, je nutná podpora čipsetu na základních deskách. nVidia ale i přes všemožná protichůdná tvrzení v současnosti nepřipravuje žádný vlastní čipset, který by se dal takto využít. AMD si vyvíjí čipsety sama, vyhráno ale také nemá.
Samotná koncepce Hybrid CrossFire a SLI byla totiž již od počátku špatná. Ve výsledku pak může ohrozit stabilitu počítače, protože při přepínání grafiky způsobuje krátké výpadky systémové sběrnice. Vše se mělo původně ošetřit prostřednictvím ovladačů.
Červenou zběsilému záplatování pomocí ovladačů však dal Microsoft. Ten již před časem vypustil do světa informaci o tom, že hybridní technologie jsou nestabilní a že se s nimi tedy ve Windows 7 nepočítá. V současných verzích Windows lze ale Hybrid SLI i CrossFire provozovat bez větších problémů. S ovladači pro grafiku měl ve Windows 7 problém i Intel, kterému Microsoft vrátil původní ovladač GMA k přepracování. Na druhý pokus však prošel.
Ukončení vývoje hybridních technologií tak bude znamenat zvýšení spotřeby počítačů. Na běžných stolních počítačích se alespoň z pohledu hráče nebude jednat o nic strašného. Více budou bohužel zasaženy herní notebooky, kde dnes není dostupná žádná srovnatelná technologie, která by umožnila takovéto šetření energie.
Internet Explorer 8 RC1 je dva dny s námi
Nové verze prohlížeče Internet Explorer od společnosti Microsoft očekává se zatajeným dechem v posledních letech málokdo. Většina uživatelů si totiž již stačila oblíbit některý z konkurenčních produktů a tak se příchod Internet Exploreru ve své osmé verzi týká spíše úplných začátečníků nebo odborníků, kteří se s ním chtějí seznámit blíže.
Předchozí verze IE nemají pověst právě bezpečného prohlížeče a paradoxně za to může především jejich rozšířenost. Většina hackerů a různých vtipálků se totiž při svých nekalých snahách zaměřuje právě na Internet Explorer, jelikož se jedná o nejrozšířenější prohlížeč vůbec a především také díky určité averzi vůči Microsoftu. Internet Explorer 8 na tom zřejmě nic nezmění, přesto ale stojí určitě za to objektivně zhodnotit možnosti, které nabízí.
Ještě před zahájením instalace zaujme její velikost. Instalační soubor Internet Exploreru 8 jak pro Windows XP, tak i pro Vistu, má velikost pod 20MB. Instalace je ale přesto vcelku zdlouhavá a kromě zkopírování potřebných souborů zahrnuje i kontrolu počítače na spyware a jiné škůdce. Při instalačním procesu má uživatel možnost ovlivnit využívání přidružených služeb Microsoftu, jednotlivé komponenty prohlížeče ale vybrat nelze.
Prostředí prohlížeče přímo vychází z předchozí verze a není problémem se v něm během několika vteřin zorientovat. Z užitečných grafických prvků lze jmenovat především originální systém podbarvení záhlaví záložek, který usnadňuje orientaci mezi jednotlivými stránkami. Prohlížeč totiž podbarvuje stránky otevřené prostřednictvím odkazů určitého webu stejnou barvou.
Citelnější změnou prošlo zabezpečení, kde se objevil mód nazvaný InPrivate. Při jeho aktivaci nedochází k trvalému ukládání žádných informací o činnosti uživatele do počítače. V počítači tak nezůstává žádná historie ani použité cookies. Skvělé uplatnění lze spatřovat kupříkladu při nasazení v internetových kavárnách, ale Microsoft udělal tímto krokem paradoxně radost i mnohým warezákům. Pro poctivé uživatele bude určitě důležitější nový postup v boji s phishingem a podobnými útoky. Jak se ale ukázalo, výsledkem mohou být drobné problémy při spolupráci s proxy serverem.
Zajímavé možnosti nabízí prohlížeč v podobě vestavěných modulů, které Microsoft nazývá akcelerátory. Ty umožňují v rychlosti provádět překlad zahraničních stránek, nebo například vyhledávat lokaci na mapě. IE8 umožňuje přímé napojení na vyhledávání bez nutnosti opustit otevřenou internetovou stránku. V rámci rychlého předávání informací obsahuje prohlížeč RSS čtečku a službu Web Slice. Díky nim si můžete nechat například prostřednictvím prohlížeče zasílat aktuality z iDnes.cz nebo Bonuswebu. Drobnou změnou je také vestavěný html editor s podbarvením syntaxe.
Z hardwarového hlediska je vše při starém. Internet Explorer 8 se zařadí mezi těžkopádnější prohlížeče a již při spuštění bez otevřeného obsahu si vyhradí v operační paměti okolo 30MB prostoru. Při běžné práci pak není problém zaplnit paměť na hodnoty okolo 200MB. Zatížení procesoru bude hodně záležet na počtu jader. Prohlížeč se totiž podle potřeby větví na několik vláken. Ta však nejsou striktně oddělena jako u konkurenčního Google Chrome a tak lze jen stěží vysledovat, ve kterém vláknu se co zpracovává.
Core 2 Duo na 3,5GHz
Intel začne v brzké době do obchodů dodávat procesor s taktovací frekvencí 3,5GHz. Za vysokým pracovním kmitočtem tentokrát nestojí nový úspěch v řadě procesorů Core i7, ale obyčejné dvoujádro.
Nový procesor vychází z řady Core 2 Duo a ponese označení E8700. Hned po uvedení na trh se zařadí mezi nejvýkonnější dvoujádra vůbec a v mnoha případech může být rychlejší než čtyřjádrové procesory. Dnešní aplikace totiž stále povětšinou nedokáží využívat čtyři procesorová jádra a ani 32bitové operační systémy Microsoftu k tomu nejsou dost dobře připraveny.
Core 2 Duo E8700 je vyráběno 40nm procesem a díky tomu skýtá i jiné výhody, než možnost používat vysoké frekvence. Procesor taktovaný na 3,5GHz má pak spotřebu pouhých 65Wattů. Stabilní výkon by mu měla navíc zajistit slušná vyrovnávací paměť o velikosti 6MB.
Mezi čtyřjádrovými a dvoujádrovými procesory Intelu však zůstávají i nadále propastné rozdíly. U dvoujader se tak nemůžeme setkat například s technologií HyperThreading, která vytváří další virtuální jádra a také zde neexistuje L3, kterou můžeme najít na procesorech Core i7. Problémem Core 2 Duo E8700 bude především jeho cena, která má začínat na 8500Kč. Za tuto částku je totiž možné alternativně pořídit i čtyřjádro.
Zdroje: AMD, Dailytech, Fudzilla, Hardspell, HKEPC, Intel, Microsoft, nVidia, The Inquirer & Xbitlabs
