Jaké skóre má 7GHz procesor od AMD?
Zajímavý kousek se povedl overclockerům z německého serveru pcgameshardware. Jeho redaktoři se totiž rozhodli dostat úplné maximu z procesorů Phenom II. Ukázalo se, že z nové modelové řady lze doslova vyždímat frekvence kolem 6GHz a krátkodobě snesou i více. Při velmi hlubokém přetaktování se podařilo procesor úspěšně otestovat a tak známe i výkonové skóre hodnocení pomocí 3DMarku.
Je jasné, že s obdobnými pokusy by žádné z reklamačních center kteréhokoliv distributora rozhodně nesouhlasilo. Jako chladivo byl použit podle očekávání kapalný dusík, pro zvýšení efektivnosti chlazení však bylo nutné použít i kapalného helia. Na procesoru nebyl nasazen žádný z konvenčních chladičů a jednalo se o řešení přímo na míru.
Jako vhodnou oběť ke svému pokusu zvolili redaktoři čtyřjádrový Phenom II X4 955. Tento procesor vychází ze série Black Edition a díky tříúrovňovému systému vyrovnávací paměti podává hned v základu velmi slušný výkon. Jedná se o jeden z nejlepších procesorů AMD určený pro hráče. Výchozí taktovací frekvence je 3200MHz, přičemž napájení jádra je nastaveno na 1,5V. Za normálních okolností lze tento procesor taktovat vcelku dobře až ke 4GHz, je však velmi náchylný na přehřátí. Pokud podle oficiální dokumentace teplota překročí na delší dobu 65°C, procesor se nenávratně poškodí.
Testovaný vzorek Phenomu II X4 995 byl vystaven úplné jiným podmínkám. Jádro postupně dostalo vyšší napájení a to až 1,7Voltu, což by mělo být verzi jádra A0 téměř smrtelné. K žádnému poškození přitom nedošlo a procesor prý až do 6875MHz pracoval stabilně. Pak již nastoupilo chlazení tekutým heliem.
Dosažení 7GHz se ukázalo jako nesnadný cíl. Procesor totiž musel být zmražen na teplotu blízkou absolutní nule. Absolutní nula je nejnižší teplotu, jakou lze ve vesmíru dosáhnout a přibližně -273°C. Za této teploty přestávají platit běžné fyzikální zákony a dochazí k supravodivosti (nulovému odporu kladenému procházejícím signálům). Procesor se nicméně podařilo uchladit "jen" na -250°C. Systém kromě přetaktovaného procesoru pracoval s northbridgem na 5GHz a dvojicí nepřetaktovaných Radeonů HD4870X2.
Za normálních okolností procesor při vyšším přetaktování zaznamená zvýšenou teplotu a mezi pracovní cykly, ve kterých provádí matematické operace, začne vkládat tzv. prázdné cykly. Tím paradoxně dochází s dalším taktováním ke snižování pozorovatelného výkonu. Při hlubokém podchlazení tento jev nenastává a skóre v testovacích programech se může vyšplhat opravdu vysoko.
Zřejmě nejpůsobyvější je test v 3DMark 2006, kde dostala tato konfigurace 38139 bodů. Honosně se tváří také skóre o rok staršího 3DMarku 2005, kde byla zjištěna hodnota skóre 50007. Na testování ve verzi Vantage však nedošlo, což lze vnímat s nedůvěrou. Ve starších 3DMarcích došlo spíše k otestování výkonu dvojice grafických karet.
Je jasné, že skóre by bylo o poznání nižší, ale namísto nic neříkajících vysokých čísel, by možná lépe odráželo užitečný výkon procesoru. Skóre samostatného procesoru je zmíněno jen okrajově na jediném slajdu a zdá se, že mělo zůstat v pozadí. V 3DMark 2006 se jedná o 8917 bodů. Běžný Phenom II X4 995 BE má přitom skóre okolo 4100 bodů. Dalo by se tedy říci, že nárůst výkonu byl o více než polovinu.
Nová základní deska z edice Republic of Gamers
Horkou novinkou, která se může stát základem slušného herního počítače, je na našem trhu základní deska Maximus II Gene. Se zaměřením na kvalitu zpracování a podání co možná nejvyššího výkonu ji vyrábí společnost Asus. Deska je navíc součástí známé produktové řady Republic of Gamers a nebude předražená.
Základem Maximus II Gene je čipset Intel P45, z čehož vyplývá podpora klasických procesorů Intelu. Na desce je připraven socket LGA 775, do kterého je vhodné použít některý z dvou a čtyřjádrových procesorů Intel s architekturou Core. Podporována je frekvence sběrnice až do 1600MHz, takže pokud budou v počítači i další kvalitní komponenty, nebude problém jej přetaktovat.
Jak známo, procesory Core 2 Duo a Core 2 Quad nemají integrovaný paměťový řadič. Podpora pamětí je tak zprostředkována přes čipset, který umožňuje používat maximálně 16GB RAM. Oficiální podporované frekvence končí na 1300MHz, přičemž řadiče v čipsetech si s přetaktováním poradí obvykle lépe než ty, které jsou součástí procesoru. Paměti je možné osadit standardně ve čtyřech modulech.
Deska není omezena jediným slotem PCI Express 16x a nabízí dvojici PCI Express 16x s podporou CrossFire. Kombinovanou podporu technologie SLI bychom však čekali marně. Jelikož je Maximus II Gene základní deskou menšího formátu microATX, nenalezneme zde mnoho dalších slotů k rozšíření. Krátký PCI Express a starší PCI jsou zastoupeny pouze po jediném slotu.
Vybavenost integrovaným příslušenstvím není bez zajímavosti. Na desce nalezneme 8 SATA řadičů s podporou zapojení disků do RAID pole, ale také rozhraní SATA ve verzi 3.0. Pro připojení externího pevného disku lze využít pak ještě eSATA vyvedené na zadním headeru. Zatímco o připojení do sítě se stará běžný gigabitový ethernet, zpracování zvuku je ponecháno na zvukovce SupremeFX X-Fi s až 8kanálovým výstupem.
Pořizovací cena desky by u nás měla být do 3500Kč. Asus kromě samotné desky dodává také velký balík softwaru. Ten přímo spolupracuje s deskou, umožňuje snadné testování a případně i taktování systému. S úměrně výkonným chlazením nebude na základě Maximus II Gene žádným problémem poskládat si velmi výkonné HTPC.
Deska je tedy připravena skvěle a ani cena není přemrštěná. Proti nákupu však hovoří především skutečnost, že se rozhodně nejedná o investici do budoucnosti. Asus Maximus II Gene bude podporovat i první procesory Core i3 (přejmenovanou řadu Core 2 xxxx), avšak snaha Intelu odejít od používání socketu LGA 775 je dobře známá. V polovině příštího roku tak už možná nebude možné provést upgrade na nový procesor.
Šetření energie s Windows 7
Zatímco končí období, kdy jsme si mohli zdarma vyzkoušet betaverzi Windows 7 , Microsoft chystá usilovně půdu pro příchod nového systému do obchodů. Do internetu se tak dostávají nejrůznější detailní informace a Microsoft nezapomíná náležité poukazovat na své úspěchy. Klíčem k úspěchu Windows 7 může být i rozšířená správa napájení. Zlepšení oproti správě napájení ve Vistě lze jedině uvítat.
Faktem je, že výhody Windows 7 se příliš neprojeví, pokud budeme na počítači pracovat. Microsoft vsází především na různé stavy v nečinnosti. Obměnou prošla hibernace, která by nyní měla být stabilnější a bezpečnější. Aplikace by již teoreticky neměly mít šanci zabránit vyžádanému uspání počítače a naopak při probuzení bychom se neměli dočkat jejich pádu. Lze věřit, že alespoň v kombinaci se softwarem od Microsoftu to může fungovat vcelku dobře.
V definitivní verzi Windows 7 bude podle Microsoftu možné k řízení profilů napájení využívat klávesových zkratek. Například s notebookem bude možné rychle přecházet mezi stádiem, kdy je počítač podtaktovaný a kdy podává vysoký výkon. Microsoft spolupracuje v poslední době velmi úzce s Intelem a je nanejvýš pravděpodobné, že Windows 7 dokáží velmi efektivně využívat podtaktování procesoru s technologií SpeedStep.
Součástí systému je také služba, která může uspávat nepoužívané USB porty. Je možné, že se tak podaří ušetřit až desítky minut energie. Vývojáři pracující na zařízení určených do USB však nadšení nesdílejí. Je mnoho starších zařízení, která nedokáží s uspáváním pracovat a požadavek systému na uspání povede k jejich úplnému odpojení. Uživatel bude muset poté zařízení fyzicky odpojit a znovu připojit k počítači.
V současnosti by měly být Windows 7 již dokončeny a doladěny i ty nejmenší detaily. Počínaje pátkem ( 10.7. ) dojde k uzavření betaverze a celý projekt se posune na úroveň hotového softwaru. Microsoft nyní čeká práce na jednotlivých jazykových verzích a spolupráce s ostatními společnostmi, které připravují ovladače.
Zdroje: Asus, Dailytech, Digit-life, HKEPC, Intel, Microsoft, P&R, PcGamesHardware.de & The Inquirer
