Maximální rychlost s USB 3.0
O tom, že bude nahrazen současný standard USB 2.0 novější verzí, se mluví už velmi dlouho. Poprvé jsme měli možnost o vývojové verzi USB 3.0 slyšet před rokem. Především Intel tehdy sliboval mnohem vyšší efektivní rychlosti a snadnou dostupnost. Pokud by se ale původní prognózy naplnily, USB 3.0 by již dnes muselo být integrováno na většinu základních desek. Konečně ale svitla naděje, že se brzy s jeho používáním začne.
Nové USB 3.0 má být rychlé, málem ale existovalo ve dvou nekompatibilních variantách. Na vývoji se totiž podílely mimo Intelu také pracovní týmy dalších společností, především tehdejší výrobci čipsetů jako AMD, nVidia, VIA a SIS. Zájem o nové komunikační rozhraní byl takový, že jen krůček před dokončením nastal rozkol. Intel jako vlastník klíčových specifikací si ponechal čas, po který chtěl oficiálně USB 3.0 dále zdokonalit vlastními silami. Ostatní spolupracující společnosti ovšem toto jednání ihned napadly s tvrzením, že USB 3.0 je již dokončeno a Intel chce pouze získat konkurenční výhodu. To se Intelu nakonec vskutku podařilo, protože uplynuly ještě tři měsíce, než jeho zástupci oznámili definitivní uzavření specifikací. Nikdo tak až do minulého týdne nevěděl, nakolik USB 3.0 Intel pozměnil a jestli se nebudou vyskytovat problémy při propojení zařízení.
Situaci po oficiálním uvolnění specifikací ale uklidnil Phill Eisler z AMD, který konstatoval, že se za ony tři měsíce vývoje nic nezměnilo a standardy všech společností budou navzájem komunikovat bez problémů. Podle prohlášení Intelu je ale kompatibilita zaručitelná jen z 90%. Jisté je, že prostřednictvím USB 3.0 bude možné komunikovat hned desetkrát rychleji než se současným připojením USB 2.0. Teoretická hranice propustnosti s jediným zařízením je 600MB/s, v reklamních letácích se ale setkáme spíše s označením 4,8Gb/s. Důležité je také ujištění, že k rozhraní USB 3.0 bez problémů lze připojit všechna zařízení s rozhraním starším. Komunikační protokol je navíc nyní efektivnější, což by mělo mít pozitivní vliv na spotřebu energie. Daní za zvýšení rychlosti je ale nutnost použít věší šířku frekvenčního pásma. Z toho pramení hned dva neduhy nové technologie a to nižší maximální délka kabelů a do budoucna nemožnost vytvoření bezdrávé verze USB 3.0.
Intel oznámil, že bude své specifikace poskytovat výrobcům zdarma a to v rámci nového standardu xHCI 0.9(5). Tato nabídka se má týkat pouze společností, které se alespoň malou měrou na vývoji USB 3.0 podílely a tak není jasné jak drahé bude používání licencovaného USB 3.0 pro ostatní výrobce. Standard xHCI vlastně definuje komunikaci nejnižší úrovně softwaru s hardwarem. Umožnit by měl používání univerzálních ovladačů, které nebudou navrženy podobně jako u současných USB jen pro vybraného výrobce. xHCI může být součástí čipsetu, ale Intel nevyloučil ani možnost integrace na dedikovanou kartu do PCI či PCI Express.
Ačkoliv je již standard USB 3.0 oficiálně vypuštěn, komerčního využití se hned nedočkáme. První náznaky slibuje Intel na poslední čtvrtletí letošního roku, opravdového rozšíření se ale nedočkáme dříve než v roce 2009. Nejasný je zatím postoj k jiným platformám než PC. Současná USB 2.0 hojně využívají kupříkladu počítače Mac nebo herní konzole. Především z Apple zatím nemáme žádné zmínky o budoucí podpoře.
nVidia jde na hry s řešením pro profesionály
Se zajímavým představením pro své fanoušky přišla nVidia na veletrhu SIGGRAPH, který se v současnosti koná v USA. Proti grafickému enginu, který má odrážet vývoj her v blízké budoucnosti, nasadila nVidia řešení grafických karet určené pro profesionální komerční využití. Nová stanice vycházející ze série Quadro si s grafikou skutečně poradila, současně se ale ukazuje, že na grafických kartách je stále co zlepšovat.
Nová verze grafického systému Quadro se objevila na trhu teprve tento měsíc a nese označení Quadro Plex 2100 D4. nVidia použila dvojici karet Quadro FX 4700 X2, které jsou vlastně ekvivalentem k dvoujádrové herní GeForce 9800 X2. Karty používají stejná 65nm jádra známá jako G96s, jejich takty ale neznáme. nVidia přesné pracovní frekvence jader neoznámila ani po uvedení na trh. Všeobecně se předpokládá, že se pohybují okolo 660MHz. K jádru jsou poté připojeny prostřednictvím 256bitové sběrnice starší paměti GDDR3 s efektivním taktem 1,8GHz. Na každou kartu připadají 2GB, celkem má tedy Quadro Plex 2100 na 4GB videopaměti.
Oproti klasické herní GeForce 9800 GX2 mají ale karty určené k profesionálnímu použití lepší podporu pro práci s 3D grafikou na úrovni hardwaru. Použité řešení Quadro Plex 2100 D4 pak dokáže pracovat se 128x vyhlazováním, 128bitovou teoretickou hloubkou barev a především se hodí na výpočty související se zpracováním světla. V zapojení SLI se jedná o hrubý výkon odpovídající téměř 30 tisícům bodům v 3D Mark06. Velkou nevýhodou je však cena (cca 35tisíc Kč za jedinou kartu) a také spotřeba, která se v současnosti dostala na 0,5kW.
Právě zde vidí nVidia ještě velké rezervy. Vize zástupců společnosti hovoří o velmi reálném zpracování světla nejen jako staticky renderovaných obrázků, ale především při nasazení ve hrách. K reálnějšímu obrazu by měly pomoci technologie podporující rozsáhlý ray traicing. Výpočty šíření světla v prostoru totiž mají zásadní vliv na zobrazení objektů. Ty na sebe působí například odrazy, změnou barev nebo zrcadlením. V konečném důsledku by se prý mohlo právě touto cestou dojít k ještě lepším efektům při zobrazení vody.
Současné možnosti jsou ale očividně poněkud jinde. nVidia v rámci své prezentace představila předváděcí simulaci závodní hry. Jedná se o poměrně složitou scenérii, ve které je ústředním objekt automobilu. Ten se skládá přibližně z dvou milionů polygonů a jsou na něm hojně aplikovány současné technologie pro práci se světlem. Na tomto objektu je pak dobře pozorovatelný světelný vliv okolního technicky méně zvládnutého prostředí. nVidii očividně limituje stále hardware. Grafický systém Quadro Plex 2100 D4 totiž dokázal překreslit tuto scénu rychlostí v průměru 30fps. Konfrontaci takovéto kombinace technologií s klasickou, poněkud méně výkonnou, herní grafickou kartou si tak lze snadno představit.
"Béčkové" procesory AMD
Nejen na našem trhu se má v krátké době objevit několik nových procesorů AMD, které budou označeny vyjma čísla také písmenem B – tedy jako Businees. Nová edice procesorů má mířit primárně do pracovních stanic velkých firem, nikdo ale nemůže bránit nasazení v domácnostech. Pro koupi nových procesorů bude hovořit především jejich zajímavá cena a dostane se skutečně na každého. "Béčkové" modely se totiž objeví jako dvou, tří ale i čtyřjádrové procesory.
Zřejmě nejzajímavější budou přepracovaná tříjádra a čtyřjádra. Zde AMD uvolní po dvou modelech. Nejvýkonnější Phenom X4 9750B poběží na 2,4GHz a s celkem 4MB vyrovnávací paměti (L2 2MB + L3 2MB) se bude prodávat těsně nad hranicí 3000Kč. Jen o 100MHz pomalejší, ale pětiskovku levnější, by měl být model Phenom X4 9600B. Tříjádrové verze budou vyjma absence jednoho jádra naprosto stejné. Model Phenom X3 taktovaný na 2,4GHz se bude prodávat okolo 2700Kč, levnější Phenom X3 8600B na 2,3GHz pak za necelých 2300Kč.
S velkým odstupem ve výkonu pak následují za Phenomy čtyři dvoujádrové Athlony X2. Nejlevnější model se zde má prodávat dokonce na hranici jednoho tisíce korun. Tento model ponese označení Athlon X2 5000B a jeho jádra poběží na frekvenci 2,6GHz. Narozdíl od Phenomů nemají Athlony tříúrovňovou vyrovnávací paměť a tak je zde jen 1MB vyrovnávací paměti L2. Athlony X2 používají také nižší frekvenci pro HyperTransport. Zatímco u Phenomu je to dnes 3600MHz, u všech "Béčkových" Athlonů to bude 2000MHz.
Objevit se má dále úsporný Athlon X2 4850B, který bude taktován jen na 2,3GHz. Procesor zaměřený na spotřebu, který je dražší než výkonnější modely, si ale nejspíše mnoho sympatií mezi běžnými uživateli nezíská. Prodávat by se měl okolo 1300Kč. Naopak nejvýkonnějším Athlonem X2 z této série bude verze 5200B, která bude pracovat na 2,7GHz. Menší vyrovnávací paměť bude i zde slabým místem, má ji však vynahradit cena pod 1500Kč.
Zdroje: AMD, Fudzilla, Hardpsell, HKEPC, Intel, OC Benchwork, SIGGRAPH & Xbitlabs
