Nová generace procesorů Intel Core si polepší v grafice
Už jen doslova dny nás dělí od uvedení nové generace procesorů z řad Core i3, Core i5 a Core i7 od společnosti Intel na pulty obchodů. Oficiální marketingová kampaň právě začala na veletrhu CES 2011, zástupci Intelu se ale přesto nedrželi delší dobu žádného přísného informačního embarga. Vše důležité je již ohledně nových procesorů prozrazeno.
S jistotou lze říci, že nás čeká nejméně 14 zcela nových procesorů založených na platformě SandyBridge. Jejich největší předností je pokročilá 32 nm výrobní technologie, která umožňuje dosáhnout vyšších výkonů za přijatelné spotřeby. Cena se příliš nezmění, za to se zlepší výkon integrované grafiky a podpora operačních pamětí.
Typického zástupce procesorů s architekturou SandyBridge bychom hledali patrně mezi procesory Core i5. Právě těch se mezi novinkami objeví nejvíce, což lze u procesorů určeným široké veřejnosti jedině přivítat. Stejně jako současná generace i nové Core i5 budou nabízet podporu technologie TurboBoost, jež umožňuje přirozené přetaktování.
Úplně nejlevnější Core i5 s označením 2300 se bude prodávat zhruba od 3 500 korun. Za tuto cenu nabídne frekvenci 2,8 GHz s možností pracovat až na 3,1 GHz. Jde samozřejmě o čtyřjádro, které ale nepodporuje technologii HyperThreading užitečnou v mnohavláknových aplikacích. Tuto vlastnost budou mít nové Core i5 ostatně společnou s dobíhající první generací.
Součástí procesorů Core i3, Core i5 a levnějších Core i7 se nyní stalo grafické jádro s označením Intel HD 2000. Vzhledem k nevalné pověsti integrovaných jader GMA slibovali zástupci Intelu již dávno nápravu. První testy procesorů vypadají velmi slibně. O integrovanou herní grafiku sice stále nejde, výkon se ale několikanásobně zlepšil.
Grafika HD 2000 je ve skutečnosti slabší variantou grafického jádra, které se bude na nových procesorech vyskytovat. Grafika nemá shadery v pojetí, v jakém je známe z výkonnějších herních karet. Používá klasickou pipeline, kterou tvoří celkem šest jednotek. V porovnání s řadou GMA HD je to vlastně jen polovina. Určitě se sluší dodat, že přicházející generace grafických jader bude podporovat pouze DirectX do verze 10.1.
Podle Intelu je klíčem k rychlosti v grafice zvýšení taktovacích frekvencí jádra, které nyní může pracovat až na 1350 MHz (standardně je to 1100 MHz). Z povahy věci lze ale předpokládat plovoucí pracovní frekvenci. Paměť je samozřejmě sdílena z RAM, kde si může ukrojit 2 GB. S tím by ale neměl být problém. Paměťové řadiče integrované na procesorech si totiž poradí s 32 GB RAM DDR3.
Zlatým hřebem integrované grafiky bude ale Intel HD 3000, která se objeví jen na vybraných procesorech Core i7 a Core i5. Papírově by měl být její výkon téměř dvojnásobný k HD 2000, pipeline obsahuje 12 jednotek. Jak ukazují první testy, výkon lze zcela seriózně srovnávat například s mobilním Radeonem HD 5470. Silnější grafika je zatím ohlášena pouze pro modely Core i5 2500K a Core i7 2600K. Tyto modely budou určené spíše pro počítačové nadšence a bude snazší je přetaktovat.
SandyBridge v konečném důsledku znamená, že si budeme moci hodně vybírat. Pokud pomineme pro hráče nezajímavé procesory Core i3, nemusí se celková spotřeba čtyřjádrového procesoru včetně grafiky dostat nad 45 Wattů (i5 2500T 2,3GHz@3,3GHz). Na druhou stranu pokud Vám záleží jen na pořádném výpočetním výkonu, správnou volbou bude čtyřjádro taktované na 3,4 GHz v podobě i7 2600K. I tak ale v nepřetaktovaném stavu jeho spotřeba nepřesáhne 95 Wattů TDP.
Zásadní je jako vždy cena. Ty z procesorů, které se na hry opravdu hodí, se budou v obchodech vyskytovat s jistotou i pod hranicí 4000 Kč. Vhodné budou ale hlavně do nových počítačů, jelikož společně s novým procesorem je třeba koupit také novou základní desku. Všechny ohlášené procesory padnou do socketu LGA 1155.
DDR4 existuje, nasazení je otázkou budoucnosti
Od chvíle, kdy se začaly řadiče operačních pamětí integrovat přímo na procesory, bylo jasné, že nás v tomto oboru čeká stagnace. Paměti DDR3 již definitivně vytlačily starší standard DDR2, a tak lze opatrně začít mluvit o následující generaci. Na pamětech DDR4 pracuje v poslední době nejviditelněji Samsung.
Podle tiskové zprávy Samsungu bude možné z následující generace pamětí dostat s jistotou až 2133 MT/s (operací za sekundu). Snížit se má také napájení, které poklesne z 1,35 V na 1,2 V. Původně se ale předpokládalo, že bude zavedeno 1,05 V jako standard. Spotřeba pamětí tak klesne až o 40 %, zatímco možný výkon podstatně stoupne.
Uvedení paměťových modulů DDR4 je ale ještě daleko. I Samsung přiznává, že celá věc je velmi komplikovaná. Už kvůli rozdílnému napájení nebudou paměti zpětně kompatibilní, a tak je třeba mimo nových řadičů také vyrobit základní desky, do kterých bude možné tyto moduly osadit. Reálné odhady hovoří o příchodu v polovině roku 2013.
Přesto lze nyní říci, že nejde jen o nenaplněné koncepce a prázdná slova. Samsung minulý týden veřejně předvedl 2 GB modul DDR4. Pro výrobu potřebných paměťových čipů byla použita 3X nm technologie a na podobné úrovni se bude vyrábět i v budoucnu. Nasazení se očekává především v serverech, jejichž výrobcům bude Samsung nové paměti nabízet už od poloviny letošního roku.
Zpráva ze Samsungu bohužel neuvádí, jaké používá prototyp DDR4 časování. Vzhledem k tomu, že se s těmito paměťmi počítá nyní spíše jako součást energeticky úsporných řad, nebylo asi příliš oslnivé. Pokud budou v této podobě paměti DDR4 v budoucnu použity pro herní počítače, lze od nich očekávat až dvojnásobnou propustnost oproti DDR3.
VIA představila úsporné dvoujádro
Intel není rozhodně jedinou společností, která v současné době uvádí nové procesory. V noteboocích tak můžeme najít čerstvě uvedené čipy AMD Fusion. O slovo se ale po delší době hlásí také společnost VIA. Ta představuje malé dvoujádro. Kompatibilita s Windows už dávno není vše. Otázkou je, zda VIA vůbec může v současné konkurenci obstát.
Tím nejlepším, co může VIA nyní nabídnout, je řada procesorů Nano X2. Jak označení napovídá, jsou to dvoujádra vycházející z úsporné řady Nano. Architektura je vcelku jednoduchá, a tak nelze očekávat integrovanou grafiku, přičemž nezbytným doprovodem bude podpůrný čipset. Výroba přitom probíhá na 40 nm technologii.
Pracovní frekvence procesoru je z dnešního pohledu hodně nízká a podobné hodnoty bychom čekali spíše u PDA nebo chytrých telefonů. Podle oficiálních informací je totiž nastavena na 800 MHz a na stejné frekvenci pracuje také systémová sběrnice. Situaci tak již nemůže zachránit ani rozsáhlá superskalární architektura, podpora 64 bitových instrukcí, SSE4 nebo podpora virtualizace.
Oficiální tisková zpráva tvrdí, že procesory Nano X2 přinášejí velmi dobrý poměr spotřeby a výkonu. Jaká že ona spotřeba skutečně je, se však už nikde nedočteme. K dispozici jsou jen testy třetích stran, podle kterých se spotřeba Nano X2 pohybuje do 25 Wattů. Když vezmeme v potaz nutnost použití čipsetu se spotřebou 15 Wattů, užitečnost se poněkud vytrácí. Pokud se přesto s VIA Nano X2 někde setkáme, pak to budou přenosná multimediální zařízení nebo úsporné základní desky.
Zdroje: Dailytech, Digitimes, Intel, Inpai, NotebookCheck, Samsung, TomsHardware, TechPowerUp, The Inquirer, VIA, VR-Zone, Xbitlabs & ZD Net
