nVidia nebude vyrábět vlastní procesory
Zástupci nVidie odmítli, že by jedním z jejich záměrů mohlo být vytvoření procesoru kompatibilního s instrukční sadou x86. Delší dobu se přitom proslýchá, že vývojáři nVidie se o tuto architekturu opravdu zajímají a ty nejšílenější odhady dokonce hovoří o příchodu prvních x86 procesorů pod značkou nVidie do jednoho roku. Některá oficiální prohlášení navíc otevřeně hovoří o skutečnosti, že by mohl být klasický procesor v počítači úplně nahrazen.
Na internetu můžeme najít ohledně vývoje procesoru nVidie několik protichůdných prohlášení. Poslední tiskové prohlášení, které mělo umlčet spekulace o připravovaném CPU, vypustil do internetu spoluzakladatel a ředitel nVidie Jen-Hsun Huag. Na otázku, zda nVidia něco podobného připravuje, odpověděl reportérům serveru ZD Net jednoznačným ne. Dále dodal, že nVidia se bude nyní zaměřovat na to, co již dlouho dělá – ve středu zájmu bude paralelní zpracování dat a samozřejmě počítačová grafika.
Intel a AMD zatím tedy nedostanou další přímou konkurenci. Neznamená to ale, že by vývojáři nVidie nezamýšleli vytvořit vlastní obdobu CPU. Odpověď na to, jak bude situace asi vypadat, nám dávají přímo lidé pracující ve vývoji nVidie. Jejich šéf totiž na konci října představil světu vizi počítače ExaScale Machine, který bude založen čistě na technologiích nVidie.
Podle této prognózy nVidia zřejmě nepřizpůsobí instrukční sadě intelovských procesorů, ale naopak bude očekávat, že bude podporována práce operačního systému přímo na grafické kartě. Všeobecně platí, že vývojáři pracují mnohdy na produktech, které se objeví v prodeji až za několik let. Vypuštění počítače kompletně vyráběného pod logem nVidie je tak plánováno až na rok 2017.
Ačkoliv přímo pod pokličku vývoje vidět nemůžeme, lze se domnívat, že tento projekt bude mít zatím jen hrubé rysy. Spíše než o konkrétní hardware se jedná o cíle, kterých by nVidia chtěla dosáhnout. Nad přesnými specifikacemi se tak lze spíše pousmát.
nVidia slibuje jako základ stolního počítače jedinou grafickou kartu založenou na 7200 pracovních jádrech podobných shaderům. Tato jádra budou organizována do 16 virtuálních procesorů, ale stále umístěna na jediném čipu. Je jasné, že co do robustnosti architektury nebude možné jednotlivá jádra přirovnat k jádrům používaným na procesorech Intelu a AMD.
Vize nVidie má zřejmě reflektovat dříve zveřejněný plán Intelu, který se snažil předpovědět vývoj procesorů v příštích letech. Zástupci Intelu nejsou žádní troškaři a tak si dovolí s klidem tvrdit, že v toce 2022 se dočkáme 4nm technologie. Všimněme si ale, že vize nVidie se vůbec nezabývá technologiemi, na kterých by měly být části ExaScale počítačů vyráběny.
Poslední zprávy ze společností, které čipy podle návrhů nVidie a Intelu skutečně vyrábějí, nehlásí žádná pozitiva. Ve velkém množství se nedaří vyrábět 40nm grafická jádra a s problémy je spojen i plánovaný přechod výroby procesorů na 32nm. Nalezení vhodných výrobních postupů, které situaci zlepší, je jen otázkou času. Náročnost se však s přibývající miniaturizací zvyšuje a je možné, že si na opravdu masovou produkci počkáme déle, než jsme zvyklí.
SSD disk do netbooku za 1000Kč
Zajímavý typ pevného disku určeného pro notebooky začala nabízet společnost Active Media. Její jméno nezná rozhodně každý, a pokud nastíním, že se jedná o tuctový disk založený na technologii SSD, nejednalo by se asi o nic výjimečného. Disky jsou přitom určeny výhradně pro notebooky a mají formát karty mini PCI Express. Co je podstatné, malé kapacity budou tentokrát tak levné, že si je bude moci dovolit opravdu každý. Prodávat se mají pod obchodním názvem SabreTooth S4.
Běžné SSD pevné disky, které spadají do nižší cenové kategorie, bývají často určeny do 2,5" pozice a pro připojení na rozhraní SATA. Active Media stejně tak jako další výrobci obchází nutnost připojení na SATA integrací vlastního řadiče. Dosahované rychlosti se přitom rozhodně nedají označit za špatné.
Vzhledem k dřívějšímu zahájení prodeje v USA již došlo už na první testy. Kromě uváděných maximálních rychlostí, které jsou 130MB/s pro čtení a 50MB/s pro zápis, jsou známy i reálné hodnoty. Disk se vcelku slušně drží při sekvenčním čtení okolo 100MB/s. Zápis je samozřejmě pomalejší a podle zaplnění vyrovnávací paměti se pohybuje mezi 30MB/s a 35MB/s.
U všech SSD disků jsou ale zajímavé i další dva parametry, které zástupci Active Media ve specifikacích nezveřejnili. Není proto vůbec jasné, jak velikou vyrovnávací paměť disk používá a otazník visí nad jeho životností. Disk se přitom má sériově osazovat do nových netbooků Acer.
ActiveMedia hodlá vyrábět tři cenově odstupňované kapacity. Nejlevnější z nich o velikosti 16GB bude stát jen těsně přes 1000Kč. Za 32GB verzi si připlatíme na 1800Kč a 64GB bude možné pořídit přibližně za 2500Kč. Pro větší kapacity již na trhu nalezneme několik cenově srovnatelných alternativ a dá se předpokládat, že konkurenční boj je bude tlačit i nadále dolů.
Formát disků může být pro někoho výhodný, najde se ale i mnoho notebooků, pro které je SaberTooh S4 nevhodné. Drtivá většina lépe vybavených notebooků totiž obsahuje nějakou Mini PCI Expres kartu již z výroby. Do tohoto slotu se nejčastěji instalují WiFi, Bluetooth nebo kombo karty. Občas se zde objeví pouze zastaralý modem, který lze bez větších problémů nahradit. S výrobou SabreTooth S4 i do klasické 2,5" nebo 1,8" pozice se přesto nepočítá.
Asus podporuje USB 3.0
O zmodernizovaném rozhraní USB ve verzi 3.0 se mluví už poměrně dlouho. Přes řadu představených prototypů si však ani nyní nemůžeme žádné zařízení s touto podporou koupit. Průlom by měl přijít o letošních Vánocích, a přestože Intel ohlásil na uvedení vlastního USB 3.0 čipsetu zpoždění, ostatní výrobce zřejmě nemůže nic zastavit.
Důkazem toho je i dvojice připravovaných základních desek, která vznikla v laboratořích společnosti Asus. Nakrátko zřejmě přestane platit, že je vše podstatné na platformě Intel integrováno do procesoru a jediného čipu, který tvoří čipovou sadu. Asus si totiž nechal vyrobit na zakázku vlastní obdobu southbridge.
Desky Asusu budou využívat všudypřítomný čipset Intel P55, který podporuje procesory Core i7 a Core i5 určené do socketu LGA 1156. Rychlé přenosy s USB 3.0 na tomto čipsetu běžně podporovány nejsou. Za čipsetem však může být přímo na sběrnici PCI Express nasazen řadič, který se postará o datovou komunikaci s externími zařízeními nebo pevnými disky. Na základní desce se tak objeví kromě podpory USB 3.0 i nezbytný základ pro komunikaci přes SATA rozhraní rychlostí 6Gb/s.
Podle propagačních materiálů Asusu bude řešení pomocí externího řadiče ještě výkonnější, než budoucí podpora z čipsetu. Za normálních okolností má být mezi řadiči a čipsetem propojení pouze pomocí PCI Express verze 1.0. Na deskách Asusu se ale bude pracovat s verzí 2.0, která je umožňuje používat několik komunikačních linek (v případě PCIe diferenciálních párů) navíc.
S přímou podporou USB 3.0 přijde ve skutečnosti jen jediná deska a to P7P55D-E, kde najdeme nové porty na zadním headeru. Celkem jich bude možné vyvést z počítače až 12. U druhé základní desky, která ponese označení pouze P7P55D, jde na podporu USB 3.0 Asus oklikou. Prakticky vzato tyto porty deska podporovat nebude, ale v balení se základní deskou bude dodán řadič do slotu PCI Express 4x.
Podle materiálů Asusu je řešení přímou podporou i řadičem ve slotu naprosto rovnocenné. Spíše přáním pak může být tvrzení, že základní desky Asusu zvládnou o 34% vyšší datový tok než konkurence. Propustnost rozhraní SATA by pak měla být oproti konkurenci až dvojnásobná.
V ostatních detailech se jedná o základní desky, které najdou uplatnění v herních počítačích a výkonných pracovních stanicích. Nechybí proto kvalitní napájení a především dva sloty připravené pro grafické karty. Podporováno je jak SLI tak i CrossFire. Obě desky mají pasivně chlazený čipset a obvody napájení. O ceně se zprávy z Asusu zatím nezmiňují, ale je jasné, že se bude jednat o vyšší cenovou kategorii.
Zdroje: Acer, Asus, Digitimes, HardSpell, Hexus, nVidia, TGDaily, Xbitlabs & ZD Net
