Perpetuum mobile* od MSI
Již dávno nechladí naše počítače jen hranaté chladiče se silně hlučícími ventilátory. V posledních letech neustále stoupají nároky na výkon chlazení a tak se dnes ani nemůžeme divit, že k uchlazení některých procesorů jsou potřeba obrovské aktivní chladiče, jejichž hmotnost se pohybuje i v jednotkách kilogramů. V menší míře nalezneme chlazení na všech komponentách v počítačové skříni, od kterých se očekává výkon. Proto, aby počítačové skříně brzy nepřipomínaly větrné turbíny, je třeba nových nápadů. Jeden velmi zajímavý předvedla na začátku tohoto týdne i společnost MSI.
Vývojáři MSI si očividně rádi hrají a tak vznikla na první pohled naivní teorie o tom, že k pohonu aktivního ventilátoru na chladiči by vlastně mohla sloužit vyzářená tepelná energie. Je to ale vůbec možné, aby teplo mohlo pohánět ventilátor, který jej bude odvádět? Dnes již můžeme s jistotou říci, že to možné je. V MSI totiž vytvořili první skutečně plnohodnotný aktivní chladič bez napájení el. energií, který bude sloužit pro chlazení čipsetu.
Chladič se skládá z klasického pasivu (Cu), který rychle přijme teplo vyrobené čipem a rozloží ho stejnoměrně po svém povrchu. Na povrchu pasivu se nalézá jednoduchá uzavřená komora, kde se vlivem zvýšené teploty zvedá tlak. Vzniklý tlak poté roztáčí ventilátor, který vypadá sice primitivně, nicméně jeho lopatky mají takový tvar, aby v dostatečném množství přiváděly k pasivnímu chladiči chladnější vzduch z počítačové skříně. Čipset se tak chladí vlastně dvakrát. Jednak dochází k neustálému přísunu chladného vzduchu, jednak je spotřebováno samo teplo. Při roztáčení ventilátoru je totiž přeměňována tepelná energie na kinetickou a to s efektivností 70%. Nezávislé testy skutečně potvrdily, že toto řešení funguje. Paradoxně tedy čip nechladí vzduch proudící přes ventilátor, ale především sám fakt, že se ventilátor točí.
MSI má prý již připravenu celou řadu základních desek, na kterých hodlá tento chladič použít. Podle neoficiálních informací by se mělo jednat výhradně o desky s integrovanými grafickými čipsety. Lze si jen těžko představit, že by se podobný ventilátorek objevil na procesorech nebo dokonce grafických kartách. Nápad, který přeměňuje tepelnou energii na jinou užitečnou formu energie je ale jistě slibným začátkem.
Nové Centrino si vezme 0,6Wattu
Zhruba před týdnem ohlásil Intel nástup nové řady super úsporných procesorů, které jsme doposud znali pod kódovými označeními Silverthorne a Diamondville. Zdálo se, že se bude jednat o sice úsporné ovšem nikterak přelomové procesory, které Intel použije do nové generace mobilních zařízení.
Význam Silverthorne a Diamondville bude ale pravděpodobné obrovský. Intel se totiž konečně rozhodl odtajnit oficiální parametry, které tyto dva procesory mají a na povrch tak vyplynulo, hned několik závažných skutečností. Skutečné jméno procesorů této řady bude Intel Atom. Jméno je vskutku příhodné, protože se bude jednat o nejmenší moderní procesor X86 vůbec. Na ploše 25mm čtverečních Intel integroval 47 milionu tranzistorů. Již podle počtu tranzistorů je jasné, že se na každém procesoru nachází pouze jedno jádro. To ale dokáže pracovat v režimu podobném technologii HT, kdy umožňuje pracovat programům jako by byl vybaven jádry dvěma.
Celkem se objeví 11 nových procesorů, které položí základ další generaci platformy Centrino, tentokrát pod převzatým pojmenováním Intel Centrino Atom. Tato platforma bude určena skutečně pro mobilní zařízení a to především pro malé subnotebooky. Ohlášeny jsou zatím frekvence procesorů od 1,6GHz do 1,8GHz, přičemž díky 45nm technologii se drží spotřeba na téměř ideálních hodnotách. V případě nejslabších modelů by to mělo být 0,6Wattů TDP. U nejsilnějších pak kolem 2,5 Wattu.
Platforma Centrino Atom však nebude bezchybná. Možnosti upgradu budou omezené, což je dáno především provedením samotných procesorů. Ty se nebudou osazovat do uživatelských socketů, ale bude integrovány přímo na základní desku. Příchod na trh ohlašuje Intel až v druhé polovině letošního roku a stále není jasné, kde se procesory objeví poprvé.
Hraní za všechny peníze
Na zbrusu novou desku určenou jen pro opravdové hráče se můžeme těšit od Asusu. U nás vcelku oblíbený výrobce základních desek tentokrát připravil naprosto nekompromisní řešení pro nové počítače. Nová deska sice nebude za právě příznivou cenu, nalezneme však na ní podporu dvou procesorů a další zajímavé prvky, které nejsou v levnějších stolních počítačích obvyklé.
Nová deska Asusu nese označení Z7S WS a hned na první pohled dává jasně najevo své zaměření. Postavena je na posledním čipsetu Intel 5400 a podporuje všechny procesory, které jsou určeny do socketu 771. Klasická čtyřjádra do socketu LGA 775 jsou tedy mimo hru a na scénu přicházejí Xeony. S podporou Xeonů je silně spjata také možnost 1600MHz komunikace po sběrnici a HyperThreading (tzn. virtuální jádra u Intel HT procesorů).
Možnost osadit dva procesory také zvyšuje možnosti robustní paměťové sběrnice. Celkem je poté možno osadit 6 modulů v registrovaných pamětech DDR2. Ty mohou běžet maximálně na 800MHz, přičemž celková kapacita současně osazených modulů může dosáhnout na 24GB. Trojice slotů PCI Express 16x by mohla napovídat přítomnost Tri-way SLI. Opak je však pravdou a použitý čipset podporuje konkurenční technologii CrossFire. Třetí slot pracuje v režimu PCI Express 8x a tak je určen jen pro kartu na fyzikální výpočty.
Nikoho asi nepřekvapí, že integrované komponenty alespoň v rámci možností drží krok s populárnějším vybavením. Najdeme tak zde SATA řadiče pro šest zařízení, celkem 10 USB portů (pět vyvedených) a dvojitý gigabitový ethernet. Marně bychom ale hledali například integrovaný zvukový kodek. Deska je přesto skvělá a přijde na náš trh v průběhu dubna. Za cenu mírně přes 10000Kč se dá říci jediné. Zkrátka nekupte to! Místo nejlepší grafické karty na trhu si tak můžete dopřát solidní základní desku. Drobným zádrhelem na cestě k celému počítači je fakt, že podporované Xeony nepatří také k nejlevnějším.
Zdroje: Asus, Intel, Dailytech, Hardspell, HKEPC, MSI, The Inquirer, Xbitlabs & ZD Net
